Podle výsledků nového odhadu by mohlo roztávání permafrostu v severních zeměpisných šířkách značně zvyšovat mikrobiální rozklad uhlíkatých sloučenin v půdě, a to by se tak mohlo stát dalším významným zdrojem oxidu uhličitého a následně i rychlejšího oteplování.
Studie od Edwarda A. G. Schuura z University of Florida a mezinárodního týmu spoluautorů více než zdvojnásobila předchozí odhady množství uhlíku uloženého v permafrostu: nové hodnoty jsou srovnatelné s dvojnásobkem celkového množství atmosférického oxidu uhličitého. Autoři učinili závěr, že uvolňování tohoto skleníkového plynu z tajícího permafrostu by se mohlo rovnat zhruba polovině toho, co vychází z celkové změny využití zemědělské půdy během tohoto století.
Schuur se svými spolupracovníky vylepšili dřívější odhady s přihlédnutím ke složitým procesům, při kterých dochází ke směšování půdy z různých hloubek během tání a mrznutí permafrostu, které se v různém stupni objevuje každý rok. Soudí, že během milénií bylo pohřbeno a zmrazeno přes bilion tun organických sloučenin v ohromných rozlohách světového permafrostu. Nynější relativně rychlé oteplování přináší organický materiál zpátky do koloběhu v globálním ekosystému. Některé účinky tání permafrostu mohou být viděny například na Aljašce a na Sibiři jako dramatické poklesy terénu, nazývané termokarsty.
Schuur a jeho kolegové připouštějí, že existuje mnoho obtíží při odhadování množství emisí oxidu uhličitého z permafrostových oblastí, které samozřejmě už podle rozlohy zadržují mnohem více uhlíku v arktických a boreálních oblastech severní polokoule, než ty na jižní polokouli. Data jsou omezená a emise jsou ovlivňovány množstvím povrchové vody, topografií, požáry, sněhovou pokrývkou a dalšími faktory. Takže tání, jakkoliv je kritickým faktorem, je velmi těžké počítačově přesně modelovat.
Některé trendy spojované s oteplováním v arktických oblastech, jakým je například pronikání některých druhů stromů do tundry, mohou způsobovat větší pohlcování oxidu uhličitého, a tak částečně působit proti efektu vzniklému táním permafrostu. Ale nový odhad Shuurova týmu naznačuje, že tání nakonec pravděpodobně převládne nad známými vyrovnávacími trendy, a bude představovat další příspěvek CO2 vedoucí k urychlení oteplování.ˇ
Zdroj: American Institute of Biological Sciences
Rozprašování diamantů do atmosféry je znovu ve hře
Autor: Josef Pazdera (20.10.2024)
ExxonMobil si zachraňuje karmu největším úložištěm oxidu uhličitého v USA
Autor: Stanislav Mihulka (13.10.2024)
Rizika plynoucí z akceptace posledních doporučení organizace Fakta o klimatu
Autor: Vladimír Wagner (08.10.2024)
Další zdroj CO2 s kterým se nepočítalo
Autor: Josef Pazdera (28.01.2024)
Sluneční šlamastyka: Masivní solární farmy mohou měnit klima jinde ve světě
Autor: Stanislav Mihulka (14.01.2024)
Diskuze:
nehladame uz aj nevinnych vinnikov?
Dagmar Gregorova,2008-09-07 20:33:13
Hmmm, nenapadlo ma, ze rozklad na jesen napadaneho listia a vsetkej uhynutej biologickej masy musi obrovskou mierou prispievat k oteplovaniu... asi viac ako rozmrazovanie permafrostu. Neblbneme uz za hranicu racionality? Ked sa roztopi permafrost, tak sa vytvori bohatsi rastlinny pokryv a to by mohlo posobit naopak - viazat CO2.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce