Kisspeptin má jméno podle Hersheyho čokoládových pusinek.

Osud kisspeptinu je plný náhod a překvapení. Jde o peptid, který je produktem stejnojmenného genu (genu Kiss1). Objeven byl jako gen potlačující rakovinu. Jeho produkt totiž umí tlumit vznik metastáz u melanomu a zhoubných nádorů prsu. Teprve letos se přišlo na to, že jde o gen, který spouští pubertu.

Nyní australsko-britský tým publikoval článek s další úlohou kisspeptinu. Ukázalo se, že působí jako mozková signální molekula, která toho umí mnohem více, než jen zapalovat lýtka puberťákům. Je součástí mozkového vypínače, který spouští ovulaci u zralých žen.

Vědci na novou funkci kisspeptinu přišli při pokusech na myších. Na nich zjistili, že signalizace mezi kisspeptinem a jeho buněčným receptorem (GPR54), je základním dorozumívacím počinem k aktivaci zvláštního typu neuronů, které zahajují produkci hormonu (GnRH), což nakonec přes další hormony uvolněné do krve vede až k ovulaci. Ostatně, něco podobného potvrdily i dřívější pokusy na ovcích, kterým se po aplikaci kisspeptinu do mozku výrazně zvedla hladina GnRH hormonu v mozkomíšním moku a následně vzrostla hladina luteinizačního hormonu v krvi.

V praxi si to funguje zhruba následovně: Prst (kisspeptin) stlačí tlačítko (receptor GPR54) na neuronech, hypotalamus vytvoří a vyloučí hormon (GnRH). Ten přes mozkový zesilovač (hypofýzu) zajistí, aby se na výstupu uvolňovalo do krve mnoho molekul výkonného hormonu (LH). Jeho molekuly pak přímo působí na tkáň vaječníku a spustí ovulaci.

Zvětšit obrázek

Myší (M) a lidský (H) kisspeptin si jsou velmi podobné.

Tři desítky let řada týmů po celém světě pátrala po tom, jak, a hlavně čím mozek zajišťuje spouštění ovulace. Nyní je tedy konečně „viník“ znám. Je jím protein kisspeptin, který v ovulaci hraje roli vypínače.

Není pochyb o tom, že řada neplodných žen je neplodných jenom proto, že se jejich neurony nemohou s kisspeptinem domluvit. Neboli - mají nějakou poruchu v signální cestě mezi kisspeptinem a receptory na neuronech. Těmto ženám nyní svítá naděje, že jejich blok bude možné řešit. Taková léčba, zaměřená na vlastní příčinu poruchy, bude mnohem přirozenější. Ubude případů, kdy se neplodnost musí řešit metodou IVF a vajíčkem od jiné ženy.   

Nejde zde ale jen o léčbu neplodnosti. Méně důležitá, ale mnohem populárnější se jeví možnost zcela nového přístupu k antikoncepci. Ta by měla být šetrnější jak k ženám, tak i životnímu prostředí. Jak známo, nyní užívané hormony vylučují ženy z těla močí. Jenže ty čističkami odpadních vod procházejí částečně nezměněny. Někdy se dokonce bakteriální činností mění v látky, které jsou na organismy v přírodě ještě účinnější, než ty původní obsažené v pilulkách. Pokusy ukázaly, že tyto látky zasahují do vývoje pohlaví u ryb v řekách i v mořích. Markantní to je v blízkosti ústí odpadních vod z městských aglomerací. Narušený vývoj pohlaví byl ale už zaznamenán dokonce i u lososů táhnoucích řekami nedotčené přírody v Britské Kolumbii. Látky, které ženy vylučují, mění rybám varlata na vaječníky. Neškodí jen samcům ale i samicím. Těm rovněž snižují plodnost.

Gen pro kisspeptin je umístěn na lidském chromozomu č. 1 (místo je označeno červeným proužkem)

Nové poznatky z neurofyziologie by tak mohly přispět k řešení problémů ryb a obojživelníků. Kisspeptin ale nemají v mozcích jen samice. Asistuje i v mozcích samců. A protože tam ke spouštění ovulace asi nebude, vědci se nyní chtějí zaměřit tímto směrem a zjistit jeho přesnou úlohu u mužů. 

Pramen: University of Otago ,  Cambridge University ,  Journal of Neuroscience , Gene Cards

Paradoxem je, že ti, kteří gen pro kisspeptin objevili, neměli ani ponětí, že jednou bude hrát stěžejní roli v záležitostech puberty, chuti na sex a plodnosti. Jméno svému objevu dali podle místní speciality. Vědci pracovali ve městě Hershey, kde sídlí čokoládovna. Ta jejich město učinila světoznámým svým produktem „Kisses“ (pusinky). Z fotografie je patrno, že bez pusinek se neobejde ani tamní osvětlení. Jistě chápete, že jako správní patrioti nemohli svůj objev nazvat jinak než „Kiss1“.ˇ