Evropský výzkum a automobilový průmysl spojily své síly a vyvinuly palubní rozhraní, které umožní řidiči efektivně využívat stále narůstající množství informací dodávaných mnoha řídícími systémy automobilů, které se v současnosti objevují nejen ve vývoji automobilů, ale stále více i v provozu.
Právě nyní se při mnoha výzkumných projektech v celé Evropě pracuje na nových technologiích ke zdokonalení automobilové bezpečnosti a na vývoji „inteligentních“ vozidel. Jenže všechny tyto nové systémy musí být přidány k desítkám řídících a uživatelských zařízení, které se již v automobilu nachází. Současná upozornění vnitřních systémů vozidla, jako otevřené dveře a nezapnutý bezpečnostní pás, budou brzy doplněna hlídačem jízdního pruhu, detekcí různých dalších rizik a spoustou dalších informací a systémů, které by měly vést k bezpečnější a úspornější jízdě.
Informační přetlak
„Existuje reálné riziko, že řidičovo soustředění podlehne narůstajícímu počtu různých doplňkových zařízení uvnitř auta,“ varuje Angelos Amditis, manažer integrovaného projektu AIDE (Adaptative Integrated Driver-Vehicle Interface), financovaného EU. „Tyto nové systémy paradoxně vyžadují tolik řidičovy pozornosti, že ji mohou v konečném důsledku odvést od řízení a sledování okolního, postupem doby stále více houstnoucího provozu. Projekt AIDE byl proto založen k řešení těchto potenciálních problémů, a to vývojem přizpůsobivého, integrovaného rozhraní řidič-vozidlo. AIDE systém zajišťuje reference pro všechny systémy pracující v automobilu a působící na řidiče.“
Tento „centrální mozek“ automobilu řadí údaje podle důležitosti a zdůrazňuje ty nejdůležitější a urgentní informace potřebné pro řidiče, a to v závislosti na jeho zatížení a aktuálních podmínkách provozu. Může tak například pozdržet všechny výstrahy nepodstatné pro bezpečnost.
Není to otravný výmysl
AIDE navrhnul tuto technologii k přidělení důležitosti a třídění požadavků na řidičovu pozornost v závislosti na okolních podmínkách. Jestliže se vozidlo například přiblíží ke složité křižovatce, může pozdržet všechny telefonické hovory a textové zprávy nebo přerušit výstrahy nemající přímý vztah k bezpečnosti.
Systém pracuje se sdílením vstupních a výstupních ovládacích prvků mezi různými podsystémy, jakými je například prevence srážky nebo jednotka mobilního telefonu. To pak koordinuje informace centrálně, rozhodne o nejlepším pořadí činností v závislosti na situaci na silnici a aktuálním stavu řidiče.
„Jestliže je řidič například nepozorný, tak systém vydává varování s větší intenzitou. AIDE vyvinul rozhraní tak, aby se mohlo přizpůsobit různým typům řidičů. Podle profilu řidiče je možné přizpůsobit dané osobě varování, prostředky, časování a intenzitu i předpokládané preference,“ vysvětluje Amditis.
AIDE se při zkouškách v provozu ukázalo být celkem oblíbené mezi testujícími řidiči, a to u zhruba 50 procent osob, které oznámily, že uvítaly využití tohoto systému. To je opravdu překvapující výsledek, vzhledem k tomu, že mnoho řidičů shledává vnitřní systémy vozu (jako je třeba varování na nezapnutý bezpečnostní pás nebo otevřené dveře), veskrze otravnými. Proto je také tak obtížné vyvinout „sympatické“ rozhraní.
Pozitivní reakce z terénu jsou poctou studiím a testování, které bylo podstoupeno v rámci projektu AIDE. „Radili jsme se s řidiči, odborníky a spoustou literatury o odezvách řidičů na bezpečnostní systémy, používající přístup navržený se zaměřením na uživatele,“ poznamenal Amditis.
HMI kuchařka
AIDE se také zaměřil na kvantitativní modely a simulace, které mohou poskytnout efektivní platformu pro testování. Perfektní kvantitativní model zůstává stále nedosažitelným, ale AIDE vyvinul zatím nejdokonalejší „kuchařku“ pro testování rozhraní člověk-stroj (HMI = Human Machine Interface) v automobilovém průmyslu.
„Projekt také zvýšil povědomí o důležitosti tvorby rozhraní pro bezpečnost silničního provozu a AIDE předložilo automobilové HMI na pořad jednání v Evropě,“ vysvětluje Amditis. „Hodně našich partnerů bude pokračovat s prací na AIDE, přizpůsobování prvků jejich vlastních osobních a nákladních automobilů, zatímco mnoho z výrobců vybavení se dívá na AIDE systémy jako na něco, co bude jistě brzy implementováno i do jejich vozidel.
To by mohlo časem vést k nějakým standardům, ale je jasné, že už v krátké době budou automobilky některé systémy patentovat.“ˇ
Zdroj: Adaptive Integrated Driver-vehicle InterfacE , ICT Results.
Diskuze:
Auto
Jiri Zahradil,2008-09-05 10:55:10
No to automaticke rizeni by se určitě hodilo, pro začátek třeba větší podpora na jednoduché úkoly: rychle a bezpecne parkovani do rady, automaticky popojizdeni v zacpe, udrzovani rozestupu a rychlosti na dalnici atd. Ale v čechách jsou řidiči (nebo výrobci?) hodně konzervativní ... podívejte kolik je tu automatických převodovek a tempotatů v autech ... a to jsou tohle stařičký věci a pořád to není "v každém autě", nechápu proč.
reakce
Jiri Zahradil,2008-09-05 10:55:54
aj to měla být reakce na první příspěvek dole od Aleše Metzmachera.
automaticka prevodovka
Aleš Metzmacher,2008-09-06 18:49:36
No automaticka prevodovka je v podstate americka vec a v evrope velice ojedinela, duvod je hlavne spotreba a jizdni vykony, to uz se mi spis libi variator, ovsem ten se bezne nepouziva, bohuzel ho zatrhly v zavodakach, tam to mohlo postrcit vyvoj a moh bejt dostupnej i do aut dneska
A tempomat se nepouziva, protoze je to priplatkova vybava, to je jednoduchy, ale ze by po nem nebyla poptavka, to se rict neda, to by se nedelaly univerzalni tempomaty
pro p. Brabce
Arne Ulrichsson,2008-09-05 09:22:12
Dobry den, nevim kde cerpate informace , ale to, co popisujete je hodne vzdalene od reality (dokonce uz i te soucasne). Vyvoj v teto oblasti bych naopak hodnotli jako prekotny a tech 50 az 200 let mi pripomina sci-fi filmy z padesatych let. Autonomni systemy (pro auta napr.) jsou otazkou let, maximalne desetileti. Dnes uz napriklad bezna komercni letadla dokazi odstartovat, letet i pristat naprosto bez lidskeho zasahu...to je ralita.
Automatický automobil
Stanislav Brabec,2008-09-05 00:23:42
Automatický automobil by sice byl zajímavý, ale za současného stavu vývoje softwaru poměrně nereálný. Při současné rychlosti základního výzkumu lze skutečné auto-mobily čekat tak za 50-200 let.
Do umělé inteligence dnes investují větší prostředky pouze autoři vyhledávačů, do umělého vidění zase vojáci. Většina investic do IT se věnuje rychle prodejnému softwaru, případně se řeší, jak co nejlépe používat počítačové jazyky zcela nevhodné pro účel, ke kterému se používají. Typickým příkladem budiž web, kde se investují miliardy na vymýšlení, jak za pomoci bezkontextového protokolu vytvořeného k jednorázovému přenosu textů (http+html) plynule přenášet grafické informace ve správném kontextu.
Ridic
Aleš Metzmacher,2008-09-04 02:06:28
Osobne bych vydel jako ucelnejsi zabejvat se plne automatizovanym rizenim, clovek je v tom ten nejslabsi clanek a s tim se nic neda delat
Auto
Duke,2008-09-04 10:29:22
Je taky děsně zastaralý vynález. To já bych VIDĚL jako účelnější ZABÝVAT se rovnou antigravitačním pohonem založeným na anihilaci hmoty s antihmotou, je to koneckonců mnohem účinnější než nějaký spalovací motor. Ten je podle mě nejslabším článkem auta.
Auto
Aleš Metzmacher,2008-09-04 19:23:17
V motoru bych problem nevidel, se spalovacim motorem se da dosahnout spotreb kolem 2 l/100km v mestskym provozu, pripadne se da pouzit elektromotor a baterky, do mesta staci, na dlouhy cestovani asi ne, tady de o to, ze automaticky rizeni muze znacne zrychlit provoz a snizit spotrebu
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce