Robert Lanza (ACT)

Tým vedený Robertem Lanzou  použil jako výchozí surovinu pro výrobu krvinek lidské embryonální kmenové buňky. Z jediné  kultivační  misky „sklidili“ sto miliard krvinek. Každá z nich obsahuje červené krevní barvivo hemoglobin a schopností transportovat kyslík se vyrovná krvinkám z krve dárců určené pro transfuze.

Embryonální kmenové buňky jsou vypěstovány v laboratoři z lidského zárodku starého jen několik dní. Tyto buňky se neomezeně množí a při vytvoření vhodných podmínek se v laboratoři proměňují na jakýkoli z 230 typů buněk, z nichž se skládá tělo dospělého člověka. Lanzův tým odhalil, za jakých podmínek se tato „univerzální buněčná surovina“  množí a následně specializuje na červené krvinky.

„Naše studie jasně dokázala, že embryonální kmenové buňky mohou v budoucnu sloužit jako neomezený zdroj krve pro transfuze. Potenciál tohoto postupu je obrovský,“ řekl Lanza v rozhovoru pro vědecký časopis Nature.
Výsledek ACT udělal dojem i na další světové experty.
„Poprvé se ukázalo, že krvinky lze množit v laboratoři. To je obrovský posun vpřed, protože  v oblasti léčby krevních onemocnění a výroby náhražek krve panuje velká poptávka,“  komentoval pro Nature  počin Lanzova týmu americký lékař Anthony Atala, který stojí v čele Wake Forest Institute for Regenerative Medicine.

Cena akcií ACT pod vlivem těchto zpráv stoupla. Poté, co firma oznámila, že k 31. červenci vyčerpá veškeré finanční prostředky, klesla cena akcie na 4 centy za kus. Po zveřejnění článku v časopise Blood  „vylétla“ na 7 centů a v následujících dnech se ustálila na 6 centech. Finanční experti přesto zůstávají k osudu firmy skeptičtí. Zřejmě plným právem.
„Žijeme od platby k platbě. Máme odstřižené telefony. Ale to se nám stalo už popáté nebo pošesté,“ přiznává Lanza.

Zvětšit obrázek

Základem pro výrobu červených krvinek je biopsie lidského embrya a získání kmenových buněk. (Kredit: ACT)

ACT čeká na velkého investora a přežívá jen díky prodeji licencí k patentům. Naposledy se jí podařilo prodat 21. srpna společnosti Embryome Sciences licence na některé kultivační postupy.

Během čtrnácti let své existence už zažila ACT mnohem lepší časy. Přetahovala konkurenci nejschopnější výzkumníky a s jejich pomocí dosáhla řady významných úspěchů. Jako první například klonovala ohroženého tura gaura, pokoušela se vytvořit klonováním lidská embrya a angažovala se i na poli tvorby orgánů pěstovaných v laboratorních podmínkách. Velkou pozornost věnovala propagaci, protože „lov na investory“  pro ni byl od samého počátku otázkou bytí či nebytí. Nejednou si vypomáhala i poněkud neférovými kroky, když své úspěchy zcela cíleně zveličovala nebo vyhlašovala plány, k jejichž realizaci neměla dost sil. Velkou mediální kampaň rozvířila například kolem projektu na „zmrtvýchvstání“ vyhubeného poddruhu pyrenejského kozorožce bucardo. K dispozici jsou buňky jediné samice bucarda, a proto je jasné, že ani vytvořením několika klonů nelze obnovit životaschopnou populaci. Chyběli by samci.
Experti nevěří, že krvinky „ze zkumavky“ nalijí ACT novou krev do žil. Celá metoda ještě neodrostla dětským nemocem a navíc by jí ekonomicky konkurovala laciná krev získaná od dobrovolných dárců.ˇ