Umělá šlacha se pěstuje z buněk zvaných fibroblasty. Ty se nasazují na tvarovanou podpůrnou síť z bílkovin. García a jeho kolegové potáhli bílkovinné „lešení“ pro růst šlachy speciálním umělohmotným polymerem. Síla polymerové vrstvy plynule narůstala od jednoho konce „lešení“ na druhý.
Pak nechali vědci polymer nasáknout roztokem s neškodným virem, do jehož dědičné informace zabudovali genoví inženýři gen odpovědný za proměnu fibroblastů na buňky kosti. Na takto připraveném podkladu pěstoval Andrés García fibroblasty.
Výsledek předčil očekávání. V místech, kde byla vrstva polymeru slabá, se uchytilo jen málo virů, a ty zabudovaly „kostitvorný“ gen jen do malého množství buněk. Proto tu narostla normální šlacha. Čím silnější byla vrstva polymeru, tím více virů bylo buňkám k dispozici a tím více fibroblastů prodělalo proměnu na buňky kosti. Přechod ze šlachy v kost byl naprosto plynulý.
Lešení potažené polymerem je osazeno viry. Ty přinutí fibroblasty k přeměně na kost. Hustota lešení a množství přítomných virů rozhoduje o tom, kde naroste více šlachy a kde kosti. (Kredit: Andrés J. García)
Takto vypěstovaná šlacha je mnohem pevnější a pokusy na potkanech ukázaly, že ji tělo dobře snáší. Nyní se Andrés García připravuje na pokusné transplantace umělých šlach nové generace. Jako první je dostanou opět laboratorní potkani.
Praktické uplatnění postupu zveřejněného v předním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences se zřejmě neomezí jen na pěstování umělých šlach. Pokud vše dobře dopadne, mohli bychom podobně vyrábět i dokonalejší vazy a další „náhradní díly“ pro nemocné nebo poraněné lidské tělo.
Nová šlacha je pevnější než dosud a tělo pokusných zvířat ji dobře snášíˇ
Diskuze:
