Ještě se podíváme na támhleto místo na obzoru a pak se vrátíme,“ sliboval americký paleontolog Paul Sereno svým kolegům zdeptaným vedrem nigerské pouště Ténéré. U vytčeného cíle výprava objevila množství lidských kostí, podle tmavé barvy velmi starých. Ale protože Serenova expedice pátrala po fosiliích dinosaurů, a ne lidí, vědci místo zvané Gobero jen zběžně ohledali a odjeli.
Vzpomínka na lidské kostry uprostřed pouště ale nedopřávala Serenovi klid. Dnes je Ténéré jedním z nejnehostinnějších míst na Zemi. Před deseti tisíciletími se však Sahara zelenala a kypěla životem. Byli tu i lidé, ale víme o nich málo. Většina objevených sídel byla obydlena krátce. Goberské hroby však prozrazovaly, že tu lidé žili delší dobu.
Sereno proto začal shánět peníze. Nakonec se s podporou National Geographic Society do Ténéré vrátil. Záhy se ukázalo, že měl šťastnou ruku. Vědci vykopali z písku hroby zhruba 200 lidí, kteří tu s přestávkami žili víc než 4000 let. Z pohřebiště čtou dávnou historii.
Zhruba před 10 000 roků přišel k jezerům ležícím na místě dnešních dun národ, který se živil sběrem rostlin, rybolovem a lovem velké zvěře v savaně. Nedostatkem tito lidé zjevně netrpěli. Svědčí o tom jejich bezmála dvoumetrové postavy. Lovci odešli před 8000 lety, kdy změna klimatu jezera vysušila.
O tisíc let později se na Saharu opět snesly deště, v Goberu se obnovila jezera a lidé se vrátili. Tentokrát to byli lovecko-pastevecké kmeny. Šlo o lidi drobných postav, které živil lov zvěře, sběr planých rostlin a chov dobytka. I oni nakonec ustoupili náporu sucha a postupující poušti. Svá sídla opustili před 4500 lety. Od té doby má nad Goberem nadvládu Ténéré.
Kruté pouštní podmínky přispěly k zachování hrobů, ale také komplikovaly výzkumné práce. Řadu analýz nebylo možné provést na místě. Vědci proto zpevnili písek v hrobu a vytvořili kolem něj sádrovou „slupku“. Pak vyzvedli celý hrob a převezli jej do laboratoře.
Především hroby z mladší periody osídlení obsahovaly celou řadu nejrůznějších předmětů, např. keramické nádoby, hroty zbraní, ozdoby z nejrůznějších minerálů, zvířecích kostí a nebo velkých hroších zubů.
Keramika až z doby 7000 let před Kristem. (PLoS ONE )
Pramen: PLoS ONE
Patrí Ida medzi našich pradávnych predkov?
Autor: Dagmar Gregorová (23.10.2009)
Pravěké kultovní místo v Izraeli vydalo falus a mušličky
Autor: Josef Pazdera (03.09.2008)
Diskuze: