Zvětšit obrázek

Heather Patisaul

Tato studie je první, která ukazuje, že efektivní fyzické uspořádání oblastí mozku, které jsou důležité pro samičí reprodukci, může být významně změněno působením fytoestrogenů – nebo obecněji rostlinami produkovanými chemickými látkami, které napodobují hormony. Studie zjišťuje, že tyto složky mění pohlavně specifické uspořádání hypothalamu – tedy té mozkové oblasti, která je nezbytná pro řízení puberty a ovulace. Studie také ukazuje, že fytoestrogeny by mohly mít dlouhodobý nepříznivý vliv na samičí reprodukční soustavu.

Schema molekuly genisteinu

I když studie testovala vliv těchto látek u laboratorních potkanů, tak spoluautorka studie neurotoxikoložka doktorka Heather Patisaul, říká, že postižená „soustava“ mozku je podobná jak u potkanů, tak u člověka. Patisaulová je odbornou asistentkou v oddělení zoologie na NC State University. Jeji spolupracovnicí je doktorandka na oddělení Heather Bateman.

Patisaulová říká: „Tento objev je mimořádně důležitý proto, že změny v mozkové struktuře nejsou vratné. Ale na druhou stranu, pokud pochopíte, co se „rozbilo“, tak to třeba budete schopni „opravit“. Tato studie je dalším krokem ke zjištění účinků fytoestrogenů na vývoj plodů a novorozenců. Tyto fytoestrogenní látky prochází přes placentární bariéru u člověka, a proto, i když se mnoho lidí snaží bránit negativním účinkům syntetických látek na lidské zdraví, je důležité upozornit, že i některé přirozeně se vyskytující látky mohou mít podobné účinky a možná ještě škodlivější působení.“

Ve studii, která bude publikována v časopise Neurotoxicology, výzkumníci vystavili novorozené potkany fyziologicky odpovídajícím dávkám fytoestrogenů genisteinu a equolu, a pak sledovali známky reprodukčního zdraví v průběhu jejich života. 
 

Heather Bateman

Genistein je fytoestrogen, který se nachází v různých rostlinách, včetně sóji a sójových výrobků. Equol je hormonu podobná sloučenina, která se tvoří, když bakterie nalézající se v trávicím ústrojí metabolizují jiný fytoestrogen. Nicméně, asi pouze třetina lidí má nezbytné bakterie k produkci equolu. Studie ukazuje, že jak genistein, tak equol mají za následek časné narušení potkaního estrálního cyklu a genistein také způsobil předčasný nástup puberty. U člověka by to mohlo být spojeno i s předčasným nástupem menopauzy. Narušení estrálního cyklu by mohlo vznikat v důsledku problémů s mozkem nebo vaječníky, a tak se výzkumníci rozhodli ke stanovení možného účinku nejenom na vývoj mozku a jeho funkce, ale v současnosti probíhá také hodnocení účinků těchto látek přímo na samotné vaječníky.

Podobnost čistě náhodná?... Hormon estradiol a jemu podobný equol.

Patisaulová vysvětluje: „Mozky samic potkanů i žen mají oblast, která řídí ovulaci. Tato část mozku je upravována hormony během vývoje, který probíhá v novorozeneckém období u potkanů a během těhotenství u člověka. Nová studie ukazuje, že samičí mozek je „kriticky citlivý“ na genistein a equol během rozhodující fáze vývoje – a to může indikovat, že mozek je během tohoto období citlivý na všechny fytoestrogeny a možná i další syntetické chemikálie, jako například bisfenol-A.“

Není to dávno, co jsme na Oslu psali o kispeptinu jako stimulantu sekrece gonadotropin releasing hormonu a puberty.  Do té doby, než byl gen pro tento protein odhalen, se prakticky nic nevědělo o tom, co vlastně iniciuje celou složitou kaskádu hormonálních sekrecí, které v době puberty zajišťují změny mezi něž patří i to, že dívkám rostou prsa a chlapcům hrubne hlas. Nikdo netušil co začátek puberty způsobuje. Jak je možné, že celá škála reprodukčních hormonů je prakticky připravena již při narození jedince, ale jejich funkce je potlačena,  aby teprve o nějakých 10 až 12 let později  procitla s plnou silou. Puberta je v lidském vývoji velmi složité období a souvisí se zapnutí genu pro kisspeptin. Spouští ji gen KiSS-1 prostřednictvím svého peptidového produktu kisspeptin v hypotalamu. Od té doby bylo popsáno kisspeptinů více. Všechny se ale nějak motají okolo pohlaví. Šíře záběru jejich vlivu se rozšiřuje například o ovlivňování pohlavního chování, konkrétně choutek na sex. Když vědci před časem dali tomuto genu označení KISS (polibek) a jeho produkt nazvali kisspeptin, vůbec se nemýlili.
Není proto překvapením, že i v této studii na kisspeptiny nezapomněli. Těžké ani nebude si domyslet co naměřili a jaké z toho vyvodili závěry: Kisspeptinů se pod vlivem fytoestrogenů tvoří méně. A protože kisspeptiny jsou mocnými dráždidly neuronů v hypotalamu produkujících GnRH (gonadotropin releasing hormon), je i těch v těle následně také poskrovnu. Na samém začátku toho, co se pak projeví jako problémy s plodností,... zřejmě stojí utlumená tvorba kisspeptinů.

Zdroj: North Carolina State University