James D. Watson (1962)
Jen málokdy se vědec dočká padesátého výročí svého objevu a rozmachu oboru, u jehož zrodu stál. V centru reflektorů je především mladší James Watson (narozen 1928), neboť druhého objevitele struktury DNA Cricka trápí stáří. Watson není jen prototypem vědce 20. století, ale je i plodným a úspěšným spisovatelem. Jeho kniha „Dvojitá šroubovice“, která popisuje objev struktury DNA, se stala bestsellerem a Watson napsal několik dalších popularizačních knih i učebnic.
James D. Watson
Jeho poslední kniha je příznačně nazvaná „DNA - Tajemství života“ a zabývá se historií a současností výzkumu DNA. První kapitola je nazvaná „Počátky genetiky – od Mendela k Hitlerovi“ a Watson píše nejen o Mendelových objevech, které musí být každému českému vědci dobře známy, ale i o dopadu Mendelových zákonů na eugeniku a její pozdější zneužití v nacistickém Německu. Druhá a třetí kapitola popisuje historii objevu dvojšroubovice a do značné míry se překrývá s jinými Watsonovými knihami. Čtvrtá kapitola se zabývá umělými DNA molekulami a pozdvižením, které tyto – z dnešního hlediska neškodné – rekombinantní molekuly DNA způsobily. Watson popisuje atmosféru Asilomarské konference a neochotu města Cambridge (Massachusetts, USA) povolit výzkum rekombinantní DNA.
Pátá kapitola se věnuje biotechnologiím a je příznačně nazvaná „DNA, dolary a léky“. Zrod Genentechu je fascinujícím příběhem vytrvalosti a úspěchu; firma zvládla výrobu prvního rekombinantního proteinu - insulinu. V závěru kapitoly Watson polemizuje s pseudoargumenty zájmových skupin, které nesouhlasí s používáním rekombinantního hovězího růstového hormonu a inteligentní čtenář nemůže s Watsonovou logikou nesouhlasit.
V šesté kapitole diskutuje geneticky modifikované potraviny, sedmá a osmá kapitola se zabývá nedávnou historií sekvenování lidského genomu. Sám Watson byl prvním ředitelem Projektu lidského genomu, takže může nabídnout informace z první ruky.
Devátá kapitola je věnována evoluci lidského druhu a tomu, jak sekvence DNA doplňuje archeologické poznatky. Desátá kapitola se zaměřuje na DNA jako důkaz, jsme přeci v USA a co je u soudu, o tom se mluví; o čem se mluví, v tom jsou peníze. Watson popisuje identifikaci ostatků ruské carské rodiny pomocí profilování DNA a příběh Anny Andersonové, která byla považována za carovu dceru Anastázii. Sexuální život amerických politiků se těší nesmírnému zájmu veřejnosti od dob skandálu Billa Clintona s Monikou Lewinskou; kritickému pohledu současnosti neunikl ani třetí prezident USA Thomas Jefferson, který je pomalu dvě stě let po smrti. Watson o něm píše, že nebyl jen Otec zakladatel (Jefferson byl hlavním autorem amerického Prohlášení nezávislosti z roku 1776), ale nejspíš i otcem nemanželského dítěte, které měl se svojí otrokyní.
Jedenáctá kapitola popisuje hon na geny vážných chorob, jako Huntingtonova nemoc či cystická fibróza a následující kapitola se zabývá možnostmi léčby těchto chorob genovou terapií. V závěru knihy se Watson zabývá budoucností nás i naší DNA.
V knize je pár drobných faktografických chyb, ale nechám na čtenáři, ať je najde sám. Knihu jsem přečetl téměř jedním dechem a musím ji vřele doporučit i laikovi, neboť Watson ví, jak jednoduše vysvětlit biologický výzkum. Watsonův typický styl je do značné míry uhlazen profesionálním spisovatelem Andrewem Berry, ale přesto je jasně rozpoznatelný. Některé Watsonovy názory jsou kontroverzní, ale nemusíme s autorem ve všem souhlasit; alespoň nás provokuje k vlastnímu názoru. Pevně věřím, že i proto se kniha dočká rychlého překladu do češtiny a vím, že podobně jako "Dvojitá šroubovice" osloví i nebiology.
Psáno pro Vesmír a Osla.
Watson kontra Venter
Autor: Jaroslav Petr (01.09.2008)
848 slov otřáslo světem
Autor: Jaroslav Petr (09.03.2003)
Neposedná DNA
Autor: Jaroslav Petr (06.03.2003)
Diskuze: