Mitochondrie slouží v buňkách k výrobě energie a jsou proto přirovnávány k buněčným elektrárnám. Každá buňka lidského těla obsahuje stovky až tisíce mitochondrií a každá z „elektráren“ je vybavena až deseti kopiemi vlastní DNA. Dědičná informace mitochondrií člověka se skládá z 16 569 písmen genetického kódu a nese instrukce pro syntézu třinácti různých bílkovin. Ve srovnání s dědičnou informací uloženou v buněčném jádru, která se skládá ze tří miliard písmen genetického kódu a nese více než 20 000 genů, je mitochondriální DNA titěrná.
Malé rozměry a velký počet kopií však činí z DNA mitochondrií zajímavý objekt genetického výzkumu. I v pravěkých kostech, kde je DNA z valné části rozložena, se často zachová určité množství mitonchondriální dědičné informace k analýzám. Green a jeho kolegové získali dostatek této DNA z kousíčku neandrtálské kosti o hmotnosti pouhé tři desetiny gramu.
V minulosti byla mitochondriální DNA neandrtálců čtena tucetkrát. Pokaždé se ukázalo, že analýzy znehodnotila přítomnost mitochondriální DNA současných lidí, kteří přišli s ostatky neandrtálce do styku. Ke kontaminaci stačí kapka potu, která skane z čela badatele a vpije se do vyschlé neandrtálské kosti. Green izoloval vzorek DNA neandrtálce za podmínek, které prakticky vyloučily kontaminaci cizí dědičnou informací. Poradil si i s problémem, který představuje poškození pravěké DNA. Aby si byl jist každým přečteným písmenem genetického kódu, opakoval čtení neandrtálské DNA celkem pětatřicetkrát.
„Poprvé držíme v rukou pravěkou DNA, která je prakticky bez chyb,“ komentoval Richard Green výsledky publikované v prestižní vědeckém časopise Cell.
„Je to obrovský úspěch a povzbuzení pro čtení kompletní dědičné informace neandrtálců,“ ocenil Greenův úspěch americký genetik Andrew Clark z Cornell University v komentáři pro Cell.
Green ukázal, že s problémy provázejícími čtení pravěké DNA se lze vypořádat se ctí. Vědci proto očekávají s napětím první „na hrubo“ přečtený neandrtálský genom. Green už avizoval, že bude k dispozici koncem letošního roku.
I maličká dědičná informace neandrtálských mitochondrií poskytla zajímavé poznatky. Opět se potvrdilo, že neandrtálci se od moderních lidí výrazně lišili. Nápadný rozdíl je patrný v mitochondriálním genu COX2 důležitém pro produkci energie v buňkách. Moderní lidé si podle něj vyrábějí bílkovinu, která se liší od neandrtálské verze hned na čtyřech místech. Zda právě tahle dědičná změna rozhodla o tom, že naši předci přežili a neandrtálci před 25 000 roků vymřeli, není jisté. V dědičné informaci mitochondrií neandrtálce nenašli vědci důkaz o tom, že by se naši předci s neandrtálci křížili. Míšení neandrtálců s člověkem Homo sapiens však stále nelze s definitivní platností vyloučit. Dědičná informace mitochondrií také naznačuje, že populace neandrtálců byla málo početná. Evropou jich kočovalo za zvěří zřejmě jen pár tisíc.
Pramen: Cell
Neandrtálské retroviry nalezeny v našem genomu
Autor: Stanislav Mihulka (19.11.2013)
Jak neandertálci osídlovali ostrovy?
Autor: Dagmar Gregorová (03.03.2012)
Vymazal neandrtálce výbuch neapolského supervulkánu?
Autor: Stanislav Mihulka (11.10.2010)
Hledání neandrtálců v nás pokračuje
Autor: Dagmar Gregorová (07.05.2010)
Naše DNA si pamatuje styky s neandrtálci
Autor: Dagmar Gregorová (22.04.2010)
Diskuze:
třeba jo
Ariana Zuniga,2008-08-26 03:00:32
A obecně se zjistí, jak fungoval jejich metabolismus, prostě zvláštnosti fungování organismu z fyziologického hlediska. Například prý jedli dřevo, nevím, zda to není blbost, ale to by museli mít speciální enzymy schopné štěpit celulózu. Lidé takové enzymy nemají. A další a další věci... Už se na to těším. :)
Haploskupina
Jiří Amler,2008-08-15 00:59:44
Možná objeví i haploskupiny a mitochondriální klany neandertálců.
podoba
Jaroslav Petr,2008-08-12 10:07:05
Některé dědičné vlastnosti se zcela jistě dozvíme. Problém je v tom, že u řady znaků a vlastností zatím jejich konkrétní dědičné pozadí neznáme. Ale některé jednoduše děděné znaky a vlastnosti bychom poznat měli - za předpokladu, že se geny u nendrtálců projevovaly stejně jako u moderního člověka. první úspěchy na tomto poli už má věda za sebou. Například z DNA mamutů se podařilo vyčíst, že mamuti nebyli jen hnědí, ale i zrzaví a zřejmě mezi nimi byli i strakáči. Jasněji bude po důkladnějším přečtení většího počtu neandrtálských genomů. Na konec roku je ohlášen "draft" - DNA jednoho neandrtálce, která bude zřejmě přečtená jen jednou. Spolehlivé přečtení vyžaduje u pravěké DNA mnohonásobné opakování. Pro získání DNA dalších jedinců bude také nutné najít vhodné kosti pro izolaci DNA. Celkem bylo nalezeno tuším asi 400 různě zachovalých neandrtálců. Některé kostry jsou skoro kompletní, z jiných zbyly jen zlomky. Většina z nich ale bude kontaminována DNA moderních lidí. Na druhé straně se ale dá očekávat, že poměrně malá populace neandrtálců byla geneticky hodně homogenní, takže nebude mít smysl to s počtem přečtených neandrtálců přehánět. Svante Pääbo tuším počítá s přečtením asi deseti jedinců.
Podoba
Jiří Amler,2008-08-11 23:28:11
Zeptám se jako laik. Takže budeme znát podobu neandrtálce, co se třeba týka barvy oči, pleti, vlasů a dalších věci, které nedokaži vědci "přečíst" z kostí.
asi ne, ale to ani není cílem
Alesh Buczek,2008-08-16 22:45:14
dost obtížně, ale tohle ani není moc zajímavé (teda kecám: zajímavé jo, ale důležité ne)...rekonstrukce vzhledu z DNA je dost složitá...spíš budou zajímavé právě rozdíly v proteinech...z těch zjistíme, v čem se lišil metabolismus, imunitní systém atd neandrtálců od současných lidí...
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce