Pohlavní hormony mají negativní vliv na některé funkce mozku. Zatím to bylo ověřeno u potkanů. U lidí to ale pravděpodobně platí také.

Tento objev byl učiněn, když vědci studovali účinek estradiolu na činnost zprostředkovanou prefrontálním kortexem, tedy oblastí mozku, která je nezbytná pro takzvanou krátkodobou paměť a schopnost plánovat, reagovat na změnu podmínek a moderovat nebo kontrolovat chování jedince.

Zvětšit obrázek

Model molekuly estradiolu

„Krátkodobá paměť je schopna krátkodobě uchovat informace potřebné pro jednotlivé úlohy,“ řekla Susan Schantz, profesorka veterinární biologie na University of Illinois a vedoucí studie. „Příkladem je třeba telefonní číslo, které zapomenete krátce po jeho vytočení. V krátkodobé paměti si uchováváte právě to, co aktivně používáte.“

 

V této nové studii byli potkani cvičeni ke stisknutí jedné ze dvou páček, aby dostali za odměnu potravu. Ti, kteří se střídali mezi páčkami (které byly mezi pokusy na pár sekund odstraněny z potkaní ohrady) dostali odměnu. Ti, kteří trefili tu samou páčku dvakrát za sebou, nedostali nic.

Vteřinové nastavení testu měřilo schopnost potkanů čekat před reakcí na podnět. Potkani museli čekat 15 sekund před tím, než zmáčkli páčku, aby dostali odměnu. Potkani vystaveni působení estradiolu si v tomto úkolu vedli hůře, než jejich protějšky, a získali tak výrazně méně odměn.

„Toto je test, kde jsme opravdu viděli nejnápadnější účinky estradiolu,“ řekla Schantzová. „Potkani ošetření estradiolem nebyli tak dobří při čekání.“

 
„Potkani ošetření estradiolem jsou určitě mnohem aktivnější a zvládnou mnohem více stisků páček,“ řekl postgraduální student Victor Wang, hlavní autor studie. „To ale nepřispívá k získání odměny.“

Profesorka veterinární biologie Susan Schantz a postgraduální student Victor Wang zjistili, že potkani vystavení estradiolu předvedli významné narušení v úlohách týkajících se krátkodobé paměti a inhibice reakcí. (Foto: L. Brian Stauffer)

Výzkumníci neočekávali, že uvidí tak zřetelné výsledky. Ve skutečnosti byla studie navržena tak, aby poskytla základní informace pro jednotlivé otázky o účincích sojových estrogenů na kognitivní funkci. Plánovali porovnat účinky trvalého působení estradiolu a genisteinu, fytoestrogenu nalezenému v sóje. Genistein je považován za podobně působící, jako přirozené nebo syntetické estrogeny, ačkoliv žádná studie zatím nepotvrdila s konečnou platností, že tomu tak skutečně je.

 
Schantzová a její kolegové se zaměřili na oblast prefrontálního kortexu, protože ten je zvláště bohatý na estrogenový receptor beta (ER-beta), protein pobízející genovou expresi a další aktivity v buňkách, když se naváže na estradiol. Genistein také aktivuje ER-beta.

„Některé ženy berou genisteinové doplňky nebo je v jejich stravě významně zastoupena sója, aby redukovaly návaly horka a další příznaky menopauzy,“ řekla Schantzová. „Ženy je berou, protože se domnívají, že jde o bezpečnou alternativu hormonální substituční terapie a mohlo by jim to pomoci od návalů.“ Ty, které slyšely, že hormonální substituce může zlepšit srdeční nebo mozkové funkce, také doufají, že pojídání sóji nebo užívání genisteinových doplňků bude mít stejný účinek.

Zvětšit obrázek

Donna Korol

Účinky hormonální substituční terapie (HST) jsou mnohem komplexnější – a problematičtější – než se kdysi myslelo. Není dlouho, co jsme se o HST a jejím vlivu na výskyt rakoviny prsu zmiňovali i na Oslu (http://www.osel.cz/index.php?clanek=3439) Nedávná rozsáhlá studie HST u žen po klimakteriu byla zastavena, protože narostlo riziko mrtvice a tvorby krevních sraženin u žen, které braly samotný estrogen. U žen, které užívaly estrogen a progesteron byl nadprůměrný výskyt rakoviny prsu, kardiovaskulárních chorob, tvorby krevních sraženin a mrtvice.

 
Donna Korol: „Předchozí studie estrogenového účinku na kognitivní funkce měly ne zcela jednoznačné výsledky. V dřívějších studiích bylo zjištěno, že estradiol stupňuje takové schopnosti, jakými je například prostorové učení, i když omezuje jiné, například učení, které spoléhá na spojení reakcí na podněty, pokládané některými za spřízněné se „zvykem“ a ne „prchavým myšlením“.

„Výzkum indikuje, že mnohočetné faktory mají vliv na účinky estradiolu na mozek,“ řekla Schantzová. „Načasování expozice, typy mozkových funkcí nebou studovaných struktur a věk testovaných jedinců – to vše může vést k vytvoření odlišných výsledků.“

Zdroj: University of Illinois at Urbana-Champaign
http://illinois.edu/