Zvětšit obrázek

Větší jmenovec zajímavého viru neparazitoval na mimivirech, ale na socialistické propagandě. Kredit: Nasa.

Když se v roce 2003 svět dozvěděl o úžasném mimiviru, tak to v odborných kruzích vyvolalo veliké pozdvižení. Je to naprosto šílený organismus, místem svého objevu počínaje – což bylo v amébách Acanthamoeba polyphaga obývajících dnes již odstřelenou chladící věž v anglickém Bradfordu a konče jeho naprosto jedinečným genomem, který doposud budí ze spaní lidi zabývající se vznikem života a evolucí hlavních vývojových linií organismů.

Zvětšit obrázek

Acanthamoeba polyphaga obsazená gigantickým mimivirem (N jádro améby, VF ohromná replikační továrna mimiviru, MV nově vytvořené mimiviry). Kredit: Nature Reviews Microbiology .

Mimivirus je ohromný, přičemž svou velikostí přesahuje mnohé bakterie, obsahuje celou řadu genů, který žádný do té doby známý virus nevlastnil a tak by šlo pokračovat ještě dlouho. Na objevu mimiviru se postupně usadilo pět let a během té doby se už kolem něho žádná převratná novinka neobjevila, i když samozřejmě jeho výzkum svižně pokračoval dál.

Všichni fanoušci neuvěřitelného viru s hezkým jménem se ale dočkali právě teď. Asi jen málokdo by se nadál, že by kolem mimiviru mohla pokračovat série stejně šílených přelomových objevů. Byla to vlastně pravda, novinky jsou ještě divočejší, než ty kolem mimiviru v roce 2003.

Didier Raoult z francouzského Centre National de la Recherche Scientifique spolu s dalšími kolegy nadšeně všude možně hledal nové kmeny mimiviru, správně řečeno viru Acanthamoeba polyphaga mimivirus (APMV). Není to až tak těžké, mimivirus je tak obrovský, že je vidět v pouhém optickém mikroskopu. Je naprosto neuvěřitelné, skoro jako ze špatného virologického románu, že uspěli opět v chladící věži, tentokrát poblíž Paříže.
Nebyli by to ale Francouzi, kdyby neměli něco extra. Nově objevený kmen mimiviru je ještě větší, než původní mimivirus z Bradfordu. Objevitelé ho pojmenovali opět vcelku příjemně „mamavirus“.

Zvětšit obrázek

Srování velikosti těla, genomu a počtu genů mimiviru s nejmenší bakterií mykoplasmou, průměrným virem na příkladu HIV, nejmenším archeem Nanoarcheum a průměrnou bakterií E. coli. Kredit: NewScientist.

To ale nebylo všechno. Ta největší šílenost šťastné badatele nenápadně čekala přímo na mamavirech. Ukázalo se totiž, že mamavirus hostí maličké viry, které dovedou zmanipulovat jeho replikační systém a na své velikém kolegovi parazitují jako jiné viry na různých buňkách. Tento rafinovaný virus dostal jméno Sputnik, agentury zatím neuvedly, zda francouzští badatelé trpí nostalgií po zemi, kde zítra již znamená včera nebo jestli jen jednou na momentální vlně retra 50 - tých let. U Francouzů jeden nikdy neví. Ať už je to jak chce, i tohle jméno si studenti budou jistě pamatovat vcelku dobře.

Zvětšit obrázek

Mimivirus v pěkném detailu. Kredit: Stanford University.

Jak je vidět, améby v chladících věžích u Paříže hostí celý ekosystém virů. Sputnik se podobá takzvaným satelitním virům, jako je například virus virové žloutenky typu D. Ty se mohou replikovat jen v přítomnosti jiného viru. Obvykle ale těmto využívaným virům neubližují. Autoři objevu věří, že Sputnik škodí mamaviru podobně, jako třeba viry bakteriofágy svým hostitelským bakteriím. Zároveň je podle nich dost dobře možné, že tyhle sputniky provádějí horizontální přenos genů mezi mimiviry, stejně jako to dělají menší viry mezi buňkami. Sputnik z pařížské chladící věže má v genomu tři geny, které působí dojmem krádeže od mamaviru, případně jiných mimivirů a také gen pro integrázu, který badatelé podezřívají, že pochází od virů archeí.

Všechno tohle a ještě mnohem víc vychází právě dneska ve vědeckém topmagazínu Nature, kde se příznivci obřích virů a viróz virů dozvědí veškeré podrobnosti. Prostě je to bomba, budou se přepisovat učebnice a mamavirus se Sputnikem vstoupí do historie.
Navíc je jasné, že mimiviry ještě neřekly poslední slovo. Každý, kdo má mikroskop a touží po nehynoucí slávě v tomto oboru, nechť si na webu najde fotky příslušné améby a mimiviru – což je záležitost na pět minut - a vyrazí do terénu. Mohl by to být slušný adrenalin, je léto a chladících věží je všude kolem dost.

Pramen: Nature online, Wikipedia, LifeScientist 7. 8. 2008.