Výzkumníci z INSU-CNRS Laboratoire PaléoEnvironnements et PaléobioSphère z Université Claude Bernard Lyon a Australian National University z Canberry objevili důkaz postupného ochlazování oceánu v období ordoviku o zhruba 15 stupňů Celsia v průběhu 40 miliónů let. Až dosud bylo toto geologické období (před 490 až 440 milióny let) spojováno pouze se „super skleníkovým efektem“ na naší planetě.
Výzkumníci zjistili, že mořská voda na počátku ordoviku (před 480 milióny let) měla teplotu okolo 45 stupňů Celsia, tedy byla zřejmě příliš teplá pro rozvoj složitých organismů. Údaje o teplotě vody ordovického moře byly získány analýzou zkamenělin konodontů (miniaturních tvorů podobných tvarem těla dnešním rejnokům), jejichž geologické stáří bylo vědcům známo již dříve. Výzkumníci analyzovali minerální skladbu pozůstatků konodontích těl, kde se zaměřili na změny v poměru dvou kyslíkových izotopů, které jsou závislé na teplotě vody, ve které tato zvířata žila. Raný ordovik byl obdobím, kdy atmosféra naší planety byla stále velmi bohatá na oxid uhličitý, způsobující silný skleníkový efekt, a proto byl i oceán velmi teplý.
Postupné ochlazování oceánu se kryje s velkým nárůstem objemu mořské biomasy a její rozmanitost (počet rodů a druhů vzrostl tři- až čtyřikrát). K této události došlo během svrchního ordoviku, tedy zhruba před 460 milióny let, když se teplota oceánu dostala na úroveň srovnatelnou s tou, kterou nalézáme v současnosti v oblastech poblíž rovníku. Nejenom, že se mořská fauna v tomto období výrazně rozrostla, ale její velká část se přestěhovala i na mořské dno a objevily se první korálové útesy.
Ochlazování oceánů šlo ruku v ruce s ochlazováním atmosféry, které bylo vyvoláno globální změnou klimatu. To mohlo hrát hlavní úlohu v tomto bezprecedentním nárůstu biodiverzity v období ordoviku, který otevřel evoluci cestu k moderní rozmanitosti a komplexnosti života.
Zdroj: CNRS, via AlphaGalileo
Diskuze: