Ben Lamm s Georgem Churchem založili startup Colossal Biosciences. Chtějí elegantně vzkřísit mamuta srstnatého, přepsáním genomu slona indického editorem CRISPR. Bude to mnohem méně náročné, než to vypadá. DNA slona indického a mamuta je totiž shodná na 99,6 procent. Společně s mamutem chtějí oživit i mamutí step, která mnohem lépe vzdoruje oteplování. A nejlepší mamutí step bude s živými mamuty!

…aneb Dominantní dravci před příchodem tyranosaurů

Ve Velké Británii zahájili pilotní test použití grafenu k vylepšení vlastností asfaltu na povrchu silnic. Odborníci doufají, že populární grafen podstatně vylepší tradiční asfalt, především jeho odolnost a trvanlivost. Pokud povrch dálnice s grafenem uspěje, mohlo by to znamenat významnou úsporu pro údržbu komunikací.

Pro ilegální kopáče ve službách překupníků tu byla cesta zarubaná, poklady skončily v místním muzeu. Napřed tedy poklady z rané doby bronzové, pak něco málo řecké antiky, nakonec záhadný falický reliéf s motýlem. (Poslední článek z minisérie detailů řecké kultury, s dovětkem o detailech a celku i problémech s příklady.)

Simulovaný vesmír Uchuu zahrnuje vývoj 13,8 miliardy let v krychli o velikosti 9,63 miliardy světelných let. Největší a nejrealističtější simulace vesmíru dnešní doby, která obsahuje 3 PB dat, vznikla na superpočítači ATERUI II, který ji musel věnovat spoustu drahocenného času. Astrofyzici mají o zábavu postaráno.

Pridanie vakcinácie k chemoprofylaxii malárie antimalarikami dokáže znížiť výskyt infekcii u detí v subsaharskej Afrike o 70 %.

Stephen Hawking už v roce 1974 zjistil, že by černé díry měly vyzařovat tepelné, čili Hawkingovo záření. Jinými slovy, že mají teplotu. Z rovnic kvantově gravitačních korekcí entropie černých děr teď na vědce vyskočila další, dost překvapivá vlastnost. Černé díry mají zřejmě také tlak.

Vezměte Boseho–Einsteinův kondenzát ze 100 tisíc atomů rubidia. Šoupněte ho do magnetické pasti ve vakuové komoře. Pak to všechno vyneste na vrchol výzkumné věže Fallturm Bremen a hoďte to dolů. Během volného pádu opakovaně vypínejte a zase zapínejte magnetickou past. Vaší odměnou bude rekordně nízká teplota 38 pikokelvinů.

…aneb Co víme o letových schopnostech obřího ptakoještěra

Nositeli cen 31. ročníku se stávají autoři vědeckých publikací zaměřených na vousy, žvýkačky, šváby na ponorkách,… Česká republika si odnáší cenu za ekonomiku a zjištění, že obezita politiků může být dobrým indikátorem korupce.

Orca je „vysavač“ oxidu uhličitého z atmosféry. Používá filtrační materiál, který pohltí nepopulární plyn ze vzduchu, smísí ho s vodou a nakonec ho vstříkne kilometr pod zem do čediče. Celé zařízení kompenzuje emise asi 870 automobilů. Je to sice jen kapka v moři, ale každý začátek je těžký.

Společnost Kratos intenzivně pracuje na nových taktických dronech. Jejich čerstvým počinem je malý tryskový dron Air Wolf s umělou inteligencí. Jde o takzvaný „attritable drone“, relativně levný systém, který bude možné nasadit do „opotřebovávacího“ konfliktu. Air Wolf má za sebou úspěšnou premiéru na Burns Flat, Oklahoma Range Facility.

Astronomy šokoval nový výzkum bílých trpaslíků, který byl založený na pozorování kulových hvězdokup M3 a M13 Hubbleovým dalekohledem. Jak se zdá, bílí trpaslíci nejsou jen netečné pecky superhusté hmoty, které jen čekají, až vychladnou. Podstatná část bílých trpaslíků zřejmě na svém povrchu termojaderně spaluje vodík, čímž si prodlužuje už tak neuvěřitelně dlouhé stáří.

Na tom, že jsou lesy potřebné, se shodneme všichni. Vytvářejí životní prostředí pro celou řadu živočichů, čistí vzduch a fotosyntézou vytvářejí dřevní hmotu čímž vysávají z ovzduší oxid uhličitý. Kolik uhlíku ale z atmosféry odčerpávají? A na jak dlouhou dobu? Jak moc se lesy podílí na ochlazování planety? Tak v tom se představy odborníků mění nejen často, ale korektně řečeno - dost podstatně.

Perovskity se díky své krystalické struktuře osvědčily ve vývoji solárních článků. A mají na víc. Jistý perovskit důmyslně vylepšený gadoliniem účinně detekuje neutrony. Detektor s tímto perovskitem by mohl monitorovat radioaktivní materiály všude možně, jak za legálních, tak i nelegálních okolností.

Středoškoláci se zase chystají do ulic demonstrovat za klima. Zároveň rychle rostou ceny energií. Nejen v Belgii a Německu se plánuje intenzivní výstavba plynových elektráren. Rozeberme možné směřování české energetiky v kontextu té evropské a doporučení, o kterých by měli středoškoláci uvažovat.

Detailní pozorování rádiového objektu VT 1210+4956 v jedné trpasličí galaxii odhalilo napínavou a tragickou historii těsné dvojhvězdy masivních hvězd. Větší z nich se odpálila jako supernova, po které zbyla neutronová hvězda nebo černá díra. Ta se pak prohryzala do jádra druhé hvězdy, kterou tím přinutila k předčasné supernově. Je to první „merger-triggered core collapse supernova“, jakou jsme našli.

Začalo to jako recese při náhodném setkáním módního virtuálního návrháře s ekonomem. Dvě profese snad ani nemohly být od sebe dál. Po šesti letech spolupráce je z toho mezi sociology vysoce ceněná publikace.

…aneb Zajímavá hypotéza z konce minulého století

Největší stellarátor světa Wendelstein 7-X dosáhl v roce 2018 teploty plazmatu 20 milionů °C, čili vyšší teploty než v nitru Slunce. Podle nových analýz by ale měl bez problémů zvládnout ještě mnohem vyšší teplotu plazmatu. Další kolo experimentů by měl spustit příští rok. Určitě to bude stát za to.

Nové smernice Európskej kardiologickej spoločnosti, vydané v auguste 2021, sa väčšinou zhodujú s predchádzajúcimi z roku 2016. To však neznamená, že by v liečbe ochorenia, ktoré je najčastejšou príčinou smrti vo vyspelých krajinách, nebol dosiahnutý žiadny pokrok.

Obzvláštní horský městys uprostřed Naxu má opravdu 5 muzeí, nahlédneme však jenom do tří: geologického (už kvůli paleoloxodontovi), vlastivědného a předběžně i do archeologického. Prolínání vědy a romantiky. Na konec ještě něco málo o podivuhodném městečku a okolí.

Když se řekne amyloid, většina z nás si vybaví Alzheimerovu chorobu, Parkinsona a demenci. Těm zběhlejším v medicíně přijdou na mysl i revmatoidní artritida, tuberkulóza, případně národový amyloid - tedy nic, s čím by člověk chtěl mít co do činění. Výzkumníci z Washington Univerzity v St. Louis přesvědčili mikroby, aby obávané amyloidové proteiny tvořili k jejich obrazu. Mikrobiální syntézou jejich polymerní materiály pokořují pevností i kevlar. Na techniku přípravy vláken bakteriemi byl právě podaný patent. Předpoklad jejich průmyslového využití je vysoce reálný.

Do roku 2025 by se na orbitě Země měl objevit technologický demonstrátor DRACO, který otestuje jaderný termální pohon. Pokud uspěje, mohl by se stát zásadní výhodou pro vojenské operace mezi Zemí a Měsícem. Pohon slibuje podstatné zlepšení manévrovacích schopností kosmických lodí.

…aneb Nový pohled na obávaného alosaura

Tým ze Stanfordu oprášil letitý design jednorázových chlórových baterií. Ty byly skvělé v hustotě ukládané energie, ale měly problém s agresivním chlórem. Jako průlomové řešení se ukázalo použití elektrod s uhlíkovými nanosférami. V jejich pórech se ukryje chlór a tam pak čeká na opětovné nabití baterie, aby se mohl stát součástí chloridu.

Zní to nevinně. Australský detektor gravitačních vln Bulk Acoustic Wave detekoval dvě události, jaké jsme ještě nikdy neviděli. Mohlo by jít o gravitační vlny na frekvencích kolem 5 MHz. Ve hře jsou kromě obyčejných poruch a nedopatření i fascinující věci, jako primordiální černé díry nebo temná hmota. Gravitační astronomie nabírá na obrátkách.

Termojaderné hlavice W88 pro rakety Trident II odpalované z ponorek slouží od roku 1989. Už byly doopravdy zralé na pořádnou modernizaci. Kromě jiného dostanou nový „mozek“, vylepšenou verzi systému Arming, Fuzing, and Firing (AF&F) Alteration 370. Hlavice s novým mozkem čekají důkladné testy.

Zdá se vám, že život musí být jen na planetách podobných Zemi? Tak to pořádně zapojte představivost. Slušně obyvatelné by mohly být i hyceánské planety, tedy planety pokryté oceánem a s atmosférou bohatou na vodík. V Mléčné dráze jsou zřejmě mnohem častější než planety jako Země. Podmínky vhodné pro život podobný našemu přitom panují i na hyceánských planetách s teplotou atmosféry až 200 °C.

…aneb Mořští draci ze souvrství Hell Creek

Pandemie jsou běžnou součástí lidské historie. Velké devastující pandemie, jako je covid-19 nebo třeba španělská chřipka, se podle všeho objevují častěji, než jsme si mysleli. Je ostuda, že nás covid-19 nachytal do značné míry nepřipravené. Ale ještě mnohem větší hanba by bylo, kdyby nás stejně zaskočila příští pandemie, které se podle nového výzkumu klidně můžeme dožít.

Při galaktickém kanibalismu se může stát, že se supermasivní černé díry splývajících galaxií nespojí. Jestli mají simulace ROMULUS pravdu, tak se v galaxiích jako je Mléčná dráha během historie potuluje v průměru 12 spíše dost nenápadných supermasivních děr. Plíží se v galaktickém halu, tiché, neviděné, ale potkat byste je nechtěli.

Geologům a geofyzikům se sopky jeví v mnohem lepším světle. Podle nich hrají roli „geologického termostatu“.

US Navy testují pozoruhodný systém Navy Marine Expeditionary Ship Interdiction System, čili NMESIS. Tvoří jej robotický raketomet se sci-fi vizáží ROGUE Fires, vyzbrojený pokročilými protilodními střelami Naval Strike Missile (NSM). Jsou to orgie technologií za nemalou cenu. Jedna střela NSM přijde na téměř 2 200 000 dolarů.

Antické sloupy z 6. století před n. l. funkčně použité ve středověké architektuře. Příklad recyklace architektonických prvků, tentokrát z Naxijské Chóry. K tomu antické brány v ulicích současného města a další zvláštnosti. Kéž by tak pěkně fungovala i návaznost naší kultury na antické motivy poetiky, intelektu a rovnosti před zákonem.

V nedávné době vyšla nová šestá zpráva panelu IPCC, která se snaží analyzovat antropogenní dopady emisí CO2 na klima. Je zajímavé podívat se na reálné možnosti reakce na tuto zprávu. Zelené aktivistické organizace na jedné straně hlásají nutnost rychlého omezení emisí, na druhé však nepolevují v boji proti nízkoemisní jaderné energetice.

Megastruktury kolem hvězd, jako je Slunce, by se mohly stát fantastickými vesmírnými elektrárnami. Ještě mnohem více energie by ale bylo možné vytěžit z akrečního disku černé díry nebo relativistických výtrysků. Stačí jenom postavit odolný Dysonův roj, který by vydržel v blízkosti černé díry a civilizace bude zajištěnou energii skoro na věky.

Organoidy jsou skvělé 3D modely rozmanitých orgánů. Někdy až trochu strašidelné. To je přesně případ nových minimozků, na kterých narostly jednoduché, ale funkční oči. Zahrnují různé typy očních buněk a rozlišují světlo a tmu. Je jenom otázkou času, kdy na nás nějaký minimozek lišácky mrkne.

Německo-anglickému badatelskému týmu geofyziků ale naměřená data ukazují na jiného viníka. Měl by jím být vysoký tok geotermálního tepla. Jinak řečeno, tektonická a magmatická činnost.

V nedávném fúzním experimentu vytěžili 1,35 MJ energie. To odpovídá asi 70 procentům energie, kterou laserové paprsky zasáhly kapsuli s vodíkovým palivem. Jde o 8násobné pokoření rekordu, který ustanovili rovněž v NIF, letos na jaře. Závod o jadernou fúzi pokračuje.

Dnešní kvantové procesory se spinovými qubity obsahují miniaturní elektrické vodiče, které vytvářejí magnetické pole. To slouží k ovládání qubitů. Takový design je ale dost nepraktický. Průlomový design australského týmu zahrnuje dielektrický rezonátor, díky němuž se u kvantového procesoru generuje homogenní magnetické pole pro ovládání spousty qubitů. Těšte se na kvantové procesory s miliony qubitů.

V článku nedávno uveřejněném na webu ZÚ Ostrava (Protilátky po prodělané infekci poskytují dostatečnou a dlouhodobou ochranu) autoři dokazují, že je stanovení protilátek dobrým nástrojem pro hledání jedinců chráněných před infekcí virem SARS COV-2. Je milé, že jde o domácí práci, která se výpovědí neliší od zahraničních na stejné téma a uveřejněné ve stejný čas v Naturemedicine. Autoři použili několik sad vzorků dlouhodobě sledovaných pacientů, ověřili výpovědi testem VNT a v citovaném textu spojují zjištěné v jeden závěr.

Prečo je málo pravdepodobné, že ľudstvo sa v dohľadnej dobe zbaví vírusu SARS-CoV-2 a ako s ním bude môcť existovať.

Experimentální tryskový dron Avenger dostal do výbavy Legion Pod s infračerveným senzorem. S tímto zařízení dokázal autonomně pasivně detekovat a sledovat rychle letoucí letouny a podle potřeby manévrovat. Jde o další technologický pokrok směrem k autonomním bojovým dronům.

Imunitní systém nás horlivě brání před okolním světem. Někdy až příliš horlivě, což může mít devastující důsledky. Britský tým navrhuje maskovat medicínské implantáty a další podobné věci s pomocí dendrimerů, rozježených molekulárních klubek. Jejich struktura je příliš jemná na to, aby ji rozeznal imunitní systém.

Starověký vynález kroužkové zbroje je užitečný dodnes. Materiálové vědce navedl k vývoji nového strukturovaného materiálu ze 3D tištěných navzájem provázaných prvků, který po působení tlaku mění svou tuhost. Mohl by se stát součástí neprůstřelných a ochranných technologií, pokročilých zdravotnických pomůcek nebo třeba přenosných mostů.

Startup Hermeus získal 60 milionů dolarů na letové testy hypersonických letounů. Quarterhorse s titanovou konstrukcí a delta křídlem, s rychlostí Mach 5 a doletem 7 400 kilometrů, by se mohl stát nejrychlejším letounem pro běžnou dopravu. Hypersonické letouny tohoto typu by měly mít vojenské i civilní využití.

Názorná analogie naší kultury: Středověký hrad v Paroikii (Parikii) na Paru (Parosu) byl postaven přeskupením stavebních článků antického chrámu Athény a Níké. Kusy chrámu zůstaly, jeho základy posloužily i dalším stavbám, samy při tom stojí na čemsi ještě starším. K dovršení všeho je hrad stále obydlený. Co s tím udělat? Nejspíš nic, je to pěkné a funkční.

Současné mikrobaterie obětují výkon ve prospěch malé velikosti. Zajímavé řešení nabízí tým americké University of Pennsylvania. Jejich nová mikrobaterie má funkční obal, který baterii chrání před vlivy prostředí a zároveň se podílí na ukládání energie. Výsledkem je mikrobaterie se stejným výkonem, jako mají baterie stokrát větší.

Podivuhodný materiál AM-III je uhlíkové sklo, průhledné a s amorfní strukturou. Materiáloví vědci ho vytvořili z fullerenů, které vystavili rostoucí teplotě a tlaku. AM-III je momentálně nejtvrdší a nejpevnější amorfní materiál na světě, před nímž se v tvrdosti skloní i přírodní diamanty. Kromě toho je to polovodič, což dává tušit zajímavé aplikace ve fotovoltaice i dalších odvětvích.