Vědci učinili objev unikátních fosilií v Dry Valleys v oblasti východní Antarktidy. Tímto objevem jsou zkamenělé lasturnatky (Ostracoda) pochází z prehistorického jezera, které se zde rozkládalo před 14 miliony let. Na své stáří jsou lasturnatky mimořádně dobře zachovalé a vědci mají možnost je obdivovat v celé jejich křehké trojrozměrné kráse.
Objev mezinárodního týmu paleontologů byl publikován v Proceedings of the Royal Society B. Výzkumu se účastnili vědci z University of Leicester, North Dakota State University, British Geological Survey, Queen Mary University of London a Boston University.
„Zachování zkamenělin lasturnatek dokázalo přítomnost jezera v takové zeměpisné šířce (77 stupňů jižně), což má ohromný význam pro odhad podnebí na tomto místě před čtrnácti miliony let. Současné podmínky v této oblasti Antarktidy vykazují průměrnou roční teplotu -25 stupňů Celsia. To se značně vymyká našim představám o podmínkách potřebných k udržení jezerní fauny s lasturnatkami.“
Nalezené fosilie jasně naznačují, že tu nastalo podstatné a velmi intenzivní ochlazování antarktického klimatu po tom, co tu lasturnatky spokojeně žily ve svém jezeře. To je důležité pro sledování vývoje antarktického ledového pokryvu, které je klíčovým faktorem k pochopení účinků globálních klimatických změn.
„Zkamenělé lasturnatky v Dry Valleys signalizují, že se v této vysoké zeměpisné šířce nacházelo jezero vhodné pro osídlení živočichy, což je příznakem dramatické změny klimatu v této oblasti, minimálně od podmínek tundry, která zde byla v době před 14 milióny let k mrazivému kontinentálnímu klimatu, které tu panuje dnes.“
Nicméně, výzkumníci jsou ve svých soudech opatrní a zdůrazňují, že neexistuje žádný důkaz, který by naznačoval, že by objev těchto zkamenělin měl ukazovat na nějak početně hojnou populaci lasturnatek v antarktickém jezeře: „Je pravděpodobnější, že se tu objevily náhodou, možná prostřednictvím ptáků, protože roznášení vajíček lasturnatek přilepených na peří nebo končetinách stěhovavých ptáků je důležitým faktorem v rozšiřování lasturnatek i dnes.“
Zdroj: University of Leicester
Diskuze:
Vše se pohybuje a plave a mění
Ladislav Pazdera,2009-08-26 12:01:13
Při všech změnách, kdy jednou je na stejném místě v historii horko a jindy zima, by se snad mělo uvádět, kdeže konkretní místo se nachází, zda je na rovníku nebo na polu.Souvisí to samozřejmě s časem. Není mi jasné, jaké souřadnice měla naše země, když tady bylo moře.Nejde vždy asi jenom ozměnu klimatu. ale i o změnu souřadnic na zemi.
Všechno plave a vy asi taky minimálně ze zeměpisu
Ota Beran,2010-01-18 18:19:10
V článku jsem napsal, že místo nálezu lasturnatek je v Antarktidě. To je v oblasti jižního pólu, víme?
V diskusi jste se mohl dočíst, že Antarktida už je v této oblasti dost dlouho, takže vaše slova o změně klimatu a souřadnicích jsou s prominutím pěkné plky.
Pardon
Adam Knotek,2008-12-10 23:11:58
Omlouvám se za své diletantství. Teď už o tom vím mnohem víc. PS: Příště raději nic psát nebudu. :-)
Tolik se zas nestalo.
Ota Beran,2008-12-12 12:11:14
Je dobré, že se o vědu zajímáte a že o ní přemýšlíte. To, že jste se přidal k hlouposti vyřčené v diskusi byla chyba, ale čtěte, diskutujte a pište dál. Jen si předtím vždy někde ověřte, zda vaše argumenty jsou v souladu s vědeckým poznáním světa, pokud ne, tak diskusní příspěvek vyzní dost trapně. Ale co, žádný učený z nebe nespadl. Přeji vám hodně poznání při čtení Osla. (A pokud si myslíte, že byste mohl na jeho stránky něčím zajímavým přispět, neváhejte a pište!
poloha Antarktídy
Martin Smatana,2008-07-25 19:14:26
Ide hlavne o to, že Antarktída buď kvôli spojeniu s Južnou Amerikou v oblasti antarktického polostrova a Ohňovej zeme, alebo vďaka inej polohe voči južnému pólu okolo nej neobiehal súvislý morský prúd (tzv. Západný príhon), ktorý teraz bráni prísunu teplejšej vody od rovníka k pobrežiu Antarktídy a výrazne ju izoluje.
Pohyby kontinentů
Adam Knotek,2008-07-25 17:45:20
Přesně jak poznamenal Honza. Kde byla antarktida před 14 miliony let? O horkých pramenech se dá spekulovat to by asi mohli vedet výzkumníci na antarktide ale o tom se zde nehovoří. Na Antarktide opravdu život byl ... a čilý ale nebylo to tím že by byla planeta teplejší ale antarktida byla zkrátka blíže k rovníku. Tenhle článek nejde brát vážne, je příliš strohý.
Antarktida je na jihu dlouho
Pekny Kousek,2008-07-26 20:38:34
Antarktida je na jihu kolem pólu prrakticky beze změny ( jako jediný kontinent) asi 35 mil. let ( je to k nalezení heslo Antarktida ve Wiki). Oceánksé proudy začaly obíhat koelem Antarktidy a ta se trvale ochladila. Takže já věřím na náhodné zanesení jezerních živočichů ptáky.To že jsou v Antarktidě fosilní paliva, souvisí se starším obdobím ( hnědé uhlí je řádově 60 mil. let a černé 200 mil. let. Pohyby kontinentů jsou na Wiki heslo Pangea.
Adame, článek berte vážně,
Ota Beran,2008-07-26 23:44:15
i když je krátký. Předpokládám, že pan doktor Williams má o driftu kontinentů trochu lepší představu než vy.
Antarktida je někdy zhruba od křídy v oblasti jižního pólu, takže tam byla i před čtrnácti miliony lety. Na otázku, jestli tehdejší jezero, kde byly nalezeny zkaměnělé lasturnatky, bylo v té době zrovna na 77° jižní šířky, vám ani Honzovi Honzovi2 dnes asi nikdo neodpoví.
Pár dotazů...
Honza Honza2,2008-07-25 09:50:50
1. V jaké zeměpisné šířce se to jezero mohlo nacházet před 14 mil. lety?
2. Pokud si vzpomínám, Antarktida je celkem geologicky aktivní, nemohlo to jezero být ohříváno horkými prameny?
Pro Jana Špačka:
Jak jste přišel na to, že koncentrace CO2 při spálení všech fosilních paliv nepřekročí koncentraci před vznikem života?
Koncentrace CO2
Jan Špaček,2008-07-26 03:23:30
Pokud vím, tak veškeré fosilní paliva jsou z mrtvých těl organismů. Uhlík se do organické podoby dostává nejčastěji fotosyntézou. Odtud má úvaha. Teď když nad tím ale přemýšlím, tak uznávám, že by to platilo jen v případě, že bychom zanedbali činnost sopek. Nebo je v tom podle vás ještě něco jiného? Můžeme si dovolit zanenedbat činnost sopek?
Teplota v minulosti
Jan Špaček,2008-07-25 03:30:52
Nevztahuje se přímo k textu, ale: jisté je, že i kdybychom spálili všechny fosilní paliva, tak úroveň oxidu uhličitého v atmosféře nemůže přesáhnout hodnoty, které už naše planeta zažila (před vznikem života). To podle mě odpovídá na otázku, jak velký dopad může mít lidská činnost na globální klima. Stačilo by zjistit, jak "teplá" byla planeta s určitou úrovní CO2. Empiricky zjištěný model bude určitě přesnější než modely nezahrnující všechny fakta.
(Např.: Pokud ropa vznikala v druhohorách, pak po spálení veškeré ropy(!)se bude teplota na Zemi pohybovat v podobném rozmezí jako na začátku druhohor)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce