Zvětšit obrázek

Rákosník se nechal ošálit, stačilo dvanáct dnů inkubace a kukačka obecná (Cuculus canorus) vyhodila z hnízda potomky adoptivních rodičů. (Foto: Artur a Saturnina Homan, UK)

Kukačka podstrkává svá vajíčka do hnízda cizích ptačích druhů s krajní rafinovaností. Vzhledem připomíná dravce a pěvci před ní často prchnou z hnízda v domnění, že se blíží krahujec. K podstrčení vajíčka  do cizího, na chvilku nehlídaného hnízda stačí kukačce pouhých deset sekund. Hostitel nemusí její „návštěvu“ vůbec zaznamenat. O to důležitější je, aby vajíčko podstrčené kukačkou odlišil od vajec se své vlastní snášky. Ani to není jednoduchý úkol, protože kukaččí vejce se zbarvením skořápky velice podobají vejcím hostitelského druhu. Přesto jsou ptáci s to podvržené kukaččí vajíčko v mnoha případech identifikovat, zničit a vyhodit ven z hnízda. Jak ho poznají?

Český biolog Marcel Honza z Ústavu biologie obratlovců AV ČR spolu s Lenkou Polačikovou z Přírodovědecké fakulty Masarykovy university v Brně našli na tuto otázku odpověď pomocí elegantního pokusu. Zahráli si na kukačku. Pro svůj experiment použili vajíčka z opuštěných hnízd pěnice černohlavé, která podstrkávali mezi vajíčka pěnic sedících na vlastní snášce. Před tím „falešná“ kukaččí vajíčka různě upravovali.

Některé pěnice se naučily podvržená vejce zjistit podle jiného odrazu ultrafialového záření skořápky.

Některá opatřili nátěrem, jenž zabraňuje odrazu ultrafialového záření. Jiná vajíčka natřeli vazelínou, která spektrum ultrafialového záření odráženého skořápkou nemění. Ostatní vajíčka nechali bez jakéhokoli nátěru. Vajíčka podstrkávali do hnízd pěnic a doufali, že vejce neomyje prudký déšť nebo hnízdo nevyplení dravec či šelma. Po pěti dnech zjišťovali, jestli ptáci podvržené vajíčko odhalili.

Vajíčka bez nátěru nebo vejce natřená vazelínou považovali ptáci většinou za vlastní a ponechali si je ve hnízdě. Zcela jinak se zachovaly pěnice černohlavé k vajíčkům s nátěrem  pozměňujícím odraz ultrafialového záření od skořápky. Většina pěnic do takového vejce klovala tak dlouho, dokud ve skořápce nevylámaly dostatečně velký otvor. Do něj pak ptáci strčili zobák a vejce vynesli z hnízda ven. Z výsledků Marcela Honzy a Lenky Polačikové, které zveřejnil přední přírodovědný časopis Journal of Experimental Biology, vyplývá, že ultrafialové záření odrážené skořápkou představuje pro ptáky velice důležité vodítko.
V úvodníku, který pro Journal of Experimental Biology napsala Kathryn  Phillipsová z The Copany of Biologists, Marcel Honza přiznal, že ho síla reakce ptáků na vajíčka  se změněným ultrafialovým „zbarvením“ skořápky překvapila. Zdá se, že je to pro ptáky klíčové vodítko k odhalení podstrčeného kukaččího vejce. Honza proto plánuje experimenty, které by měly odpovědět na otázku, nakolik se kukačky i v tomto ohledu přizpůsobily svým hostitelům a zda jejich vajíčka připomínají vajíčka hostitelského druhu i schopností skořápky odrážet  ultrafialové záření.