Zvětšit obrázek

„Až nad vrcholky hor“ – chtělo by se zazpívat při pohledu na letící elektrickou „vážku“ DelFly

DelFly Micro je mimořádně malé dálkově řízené „letadlo“ s kamerou. Micro vážící stěží tři gramy a s rozpětím křídel pouhých deset centimetrů je podstatně menším nástupcem úspěšných modelů DelFly I (2005) a DelFly II (2006).

DelFly Micro může na svou nepatrnou baterií vážící sotva jeden gram létat asi tři minuty a jeho maximální rychlost je pět metrů za sekundu.

Zvětšit obrázek

Představu o tom jak postupoval vývoj „velikosti“ létajících strojů DelFly si lze udělat z obrázku všech tří generací „vážek“ Až bude sestrojen DelFly NaNo, tak už nebude skoro ani vidět.

O ultramalé dálkově ovládané a kamerou vybavené „letadlo“ může být potenciálně velký zájem, protože jej bude možné využít zejména pro pozorovací lety v obtížně dostupných a nebezpečných prostorách

.
„Opsáno“ z přírody
Základní princip „létajících strojů“ DelFly je odvozen z přírody. Tato „vážka“ má na palubě drobounkou kameru (vážící asi půl gramu), která přenáší signály do pozemní stanice. Se softwarem vyvinutým na TU Delft mohou být objekty rozpoznávány nezávisle. Kamera přenáší obrazy v televizní kvalitě, a proto například dovoluje, aby DelFly II byl řízen prostřednictvím počítače. Může s ním být manévrováno s využitím řídící páky, jako by operátor byl skutečně v kokpitu letadla. Cílem je, aby bylo možné tímto způsobem ovládat i DelFly Micro.

 
Jak to vypadá „in nature“, když DelFly II létá, můžete vidět na videích:

VIDEO 1  (16 gramů)

VIDEO 2

Pro srovnání německý „microdrone“ ( 200 gramů)

Miniaturizace

Ze srovnání velikosti DelFly Micro a eurové mince je vidět, že je to opravdu mimořádně malé „letadlo“. Micro váží pouhé tři gramy a rozpětí jeho křídel je deset centimetrů. (Kredit: TU Delft)

Vývoj DelFly je především příběhem o pokračující miniaturizaci všech součástí, a to počínaje DelFly I (s hmotností 23 gramů a rozpětím 50 centimetrů), přes DelFly II (16 gramů a 30 centimetrů), k současnému DelFly Micro (3 gramy a 10 centimetrů).

 
DelFly II upoutal obrovskou pozornost v roce 2006, protože mohl létat nejenom vodorovně (rychlostí 21 kilometrů za hodinu), ale vznášet se na místě, jako kolibřík, a dokonce i létat pozpátku.
Ale za pár let se začne pracovat na vývoji nového projektu – DelFly NaNo (s váhou přibližně jednoho gramu a rozpětím pěti centimetrů). Micro je dalším důležitým krokem v tomto vývojovém procesu.

Dalším cílem v budoucnosti projektu je, aby DelFly byly schopny létat zcela nezávisle, a to díky obrazy rozpoznávacímu software.

Zdroj: TU Delft