V ČR kouří 2.300.000 osob, polovina z toho jsou děti do 18 let. Ročně u nás na nemoci z kouření zmírá 18.000 lidí, z toho 8.000 na nádorová onemocnění, 7.000 na nemoci srdce a cév. (Statistika r. 2007)

Američtí genetici z University of Utah  a University of Wisconsin vedení Robertem Weissem prověřili celkem 2 827 kuřáků ze států Utah a Wisconsin. Zjišťovali u nich sílu závislosti na nikotinu, věk, kdy s kouřením začali, počet denně vykouřených cigaret a dobu, po kterou kouří. Každému kuřákovi byl navíc odebrán vzorek DNA. Vědci pak provedli analýzy genu, podle kterého si tělo vyrábí bílkovinu, na níž se v našem mozku váže nikotin. Právě tato vazba je zodpovědná za účinek nikotinu na lidský organismus. Bílkovina je určena k vazbě látky acetylcholinu a  má kromě jiného za úkol nabudit nervové buňky. Nikotin z tabáku dokáže za náš vlastní acetylcholin úspěšně zaskočit. 

Zvětšit obrázek

Robert Weiss

Gen pro bílkovinu poutající nikotin se vyskytuje v různých variantách. Vědci z Weissova týmu zjistili že, sílu závislosti na nikotinu ovlivňují u dlouhodobých kuřáků výraznou měrou dva různé faktory. Prvním je dědičná dispozice. Jedna varianta genu pro vazebnou bílkovinu se ukazuje jako riziková, druhá nemá na sílu návyku vliv a další nás před vznikem závislosti  na nikotinu dokonce chrání. Druhým významným faktorem je věk, v kterém kuřák propadne svému zlozvyku. Čím dřív začne, tím větší má vyhlídky na těžkou závislost. Největším překvapením bylo zjištění, že se oba faktory vzájemně významně doplňují. Kuřák, který zdědil od matky i otce náchylnost k závislosti na nikotinu a začal kouřit dříve než v sedmnácti, čelí až pětinásobně vyššímu riziku těžké závislosti na nikotinu.

Americká studie zveřejněná v prestižním vědeckém časopise PLoS Genetics znovu potvrdila, že geny nejsou knihou osudu, v které je napsáno, co nás čeká a co nás nemine. Dědičné dispozice nás postrkávají tím či oním směrem, ale svůj osud máme nakonec v rukou sami.

Jak se pozná závislost na nikotinu?
Pro orientaci slouží tzv. Fagerstromův test. Každá odpověď je bodována a závislost se určí podle konečného bodového součtu.

 
Do 5 bodů je hodnocena závislost jako slabá. Kuřák by měl přestat dřív, než jeho závislost zesílí. Kuřáci se skóre 5 až 7 bodů mají silnou závislost a hrozí jim, že stanou extrémně závislými. Extrémně silnou závislost naznačuje skóre nad 7 bodů. Pokud chce kuřák s takto silnou závislostí na nikotinu přestat kouřit, obvykle musí užívat nikotin v náhražkách.

Očkování
Hned tři farmaceutické společnosti dokončily vývoj vakcín proti nikotinu. Na samotný nikotin náš imunitní systém nereaguje jako na cizorodou látku a nechává jej bez povšimnutí. Očkovací látka se proto skládá z molekuly nikotinu navázané na bílkovinný nosič, který připomíná komponentu obalu některých virů. Bílkovina slouží k „upozornění“ imunitní obrany na nikotin. Lidský organismus si po očkování vytváří protilátky proti několika různým částem velké molekuly. Některé z protilátek  se dokážou navázat i na samotný nikotin kolující krví kuřáka.  Nikotin spojený s protilátkou neprostoupí stěnou cév z krve do mozku. Tím se prakticky zabrání tomu, aby si kuřák svou cigaretu „užil“ .
Vakcína není zázračný lék, který by umožnil kuřákům okamžitě skoncovat s jejich zlozvykem. Očkování by mělo být součástí standardních odvykacích kúr pro ty, kteří si už kouřením stačili vypěstovat závislost na nikotinu. Zatím není jasné, jak dlouho účinek očkování přetrvá. Někteří očkovaní kuřáci se vrátili k cigaretám dřív než uplynul rok.