Zvětšit obrázek

Snímek Galapág „vykukujících“ skrz mraky pořídila sonda MESSENGER ze vzdálenosti 55 831 km. Dělící čára mezi dnem a nocí prochází Jižní Amerikou. Kredit: NASA/JHU/APL.

„Země je jedinou planetou, o níž víme, že je na ní život,“ řekl astrofyzik Alan Boss (Carnegie Institution of Washington), který se zabývá teorií vzniku planet.

Zvětšit obrázek

Alan Boss (Carnegie Institution of Washington)

Některá další tělesa v naší Sluneční soustavě (např. Saturnův měsíc Titan) vypadají, že na nich kdysi mohlo existovat prostředí pohostinné pro nějaké formy života. A vědci stále doufají, že pod povrchem Marsu nakonec „vykopou“ mikroorganizmy. Přesto je Země stále jediným světem, o němž víme, že podporuje život.

„Dosud jsme život nikde jinde nenašli,“ řekl Alex Wolszczan (Pennsylvania State University), spoluobjevil první exoplanety. Souhlasí s názorem, že život je nejpůsobivější vlastností Země.

Žádné z těchto odhalení není objevné, ale pochopení toho, co je na Zemi tak zvláštního, je rozhodující pro nalezení dalších exoplanet a předpovězení toho, jak vypadají.

Skutečnost, že Země hostí nejen život, ale inteligentní život, ji dělá dvojnásob unikátní. A tyto inteligentní bytosti (lidé) dokonce vyvinuly rakety, které umožňují cestování mimo planetu.

Zvětšit obrázek

Slunci podobná hvězda HD 40307 se třemi super-Zeměmi (ilustrace). Kredit: ESO

Alex Wolszczan (Pennsylvania State University)

„Během posledních padesáti let byly na planetě Zemi vyrobeny malé kovové objekty, která se rozletěly ke všem ostatním planetám ve Sluneční soustavě. A tyto úspěchy by se měly počítat k příkladům zvláštností naší planety,“ dodal Gregory Laughlin (University of California, Santa Cruz), astrofyzik a „lovec“ exoplanet.
Pro možnost existence života - nejzvláštnější vlastnosti planety - má Země řadu ideálních vlastností. Mezi planetami v naší Sluneční soustavě je jediná, která má dostatek povrchové vody v kapalné formě.

„Nikdo neví, proč Země má právě takové množství vody. Je to relativně málo, když uvážíme, že v Galaxii je molekul vody víc než molekul křemičitanů,“ řekl Geoffrey Marcy (University of California, Berkeley). „Země je pozoruhodná optimálním vyladěním množství vody. Není jí tolik, aby zalila hory, ale také ne málo, aby Země byla suchou pouští, jako jsou naše sesterské planety Mars a Venuše.“

Pozemská voda je také zvláštní tím, že zůstala kapalnou po tak dlouhou dobu. Proč je Země schopná udržovat si tekuté oceány, zatímco na jiných planetách voda zmrzla nebo se vypařila?

Zvětšit obrázek

Země při pohledu z Měsíce (Apollo 11). Kredit: NASA

„Potřebujeme pochopit ještě mnoho detailů. Hlavně proč je Země jedinou planetou s kapalnou vodou v naší Sluneční soustavě,“ řekla Diana Valencia (Earth and Planetary Science, Harvard University). „Určitě to umožňuje vzdálenost od Slunce. Bližší planeta by přijímala příliš mnoho energie ze Slunce a vzdálenější by rychle zmrzla.“

Zvětšit obrázek

Gregory P. Laughlin (UC Santa Cruz)

A právě „správné“ umístění naší planety pomohlo, že Země má svůj systém pohybujících se tektonických desek. Mimo jiné desková tektonika pomáhá z geologického hlediska dlouhodobě regulovat množství uhlíku v atmosféře (carbon-silicate cycle), čímž je udržována povrchová teplota planety na hodnotě, při níž je voda v oceánech kapalná.

Desková tektonika a voda jsou neoddělitelně spojeny. Desková tektonika umožňuje existenci kapalné vody, ale mnoho vědců je přesvědčeno, že bez vody by se litosférické desky nemohly posouvat.

„Bez vody by planeta byla geologicky mrtvá,“ řekl Michael (Mike) E. Brown (Caltech, Pasadena), objevitel tělesa Eris (29. srpna 2005), které v naší Sluneční soustavě leží za Plutem a bylo letos přeřazeno do nově vytvořené kategorie „plutoidů“ (11. června 2008).

Zvětšit obrázek

Pozlacená hliníková destička (152×229 mm) na palubě sondy Pioneer 11 (start 6. dubna 1973) nese poselství pro případné mimozemské civilizace. Byla navržena Carlem Saganem a nakreslena jeho ženou Lindou Salzman Saganovou. Kredit: NASA

Další „pravou“ vlastností Země je její velikost. Pokud by byla mnohem menší, nebyla by schopná udržet si drahocennou atmosféru, a kdyby byla mnohem větší, mohla by se stát plynným obrem příliš horkým pro život.

Zvětšit obrázek

Sféry Země. Kredit: ICESS/ UC Santa Barbara

Velmi důležitá pro naši Zemi je ve Sluneční soustavě i přítomnost našeho „velkého bratra“ - planety Jupiter. Ten pomáhá zajistit pro Zemi bezpečné útočiště pro život, protože svou gravitací zachycuje přicházející „kosmické smetí“. Jupiter funguje jako obrovské kosmické koště zametající ve Sluneční soustavě trosky - skály tak malé jako auta i tak ohromné jako měsíce, které by mohly zničit pozemský život při jediném kataklyzmatickém nárazu. Tento ochranný účinek byl zvláště užitečný v raných počátcích Sluneční soustavy v období velkého bombardování, ale bez Jupiteru by to bylo ještě mnohem horší.

Pozemský život za své udržení dluží i našemu nejbližšímu nebeskému sousedovi - Měsíci. Ten stabilizuje naši rotační osu, čímž předchází drastickým pohybům pólů, které by mohly způsobit masivní změny klimatu. Měsíc svou gravitací také způsobuje příliv a odliv. Slapové jevy jsou jednou ze základních příčin existence oceánských proudů, které ovlivňují klima Země. Někteří vědci si myslí, že bez Měsíce by „pučící“ život nedostal žádnou šanci, aby vznikal nebo se rozvíjel.

Ačkoli Země má vše nezbytné pro život, není nejasné, jestli vznik života byl jednorázovou šťastnou „trefou“ nebo jestli se rozvine skoro všude, kde jsou vhodné podmínky.
Všechny tyto vlastnosti dělají Zemi výjimečnou mezi všemi známými, blízkými i vzdálenými planetami.

 

Niagarské vodopády v noci.

„Celou dobu posloucháme, jak se Mars podobá Zemi, ale kdybyste se tam dostali, necítili byste se tam vůbec šťastni,“ řekl astronom Don Brownlee (University of Washington, Seattle), autor knihy „Rare Earth“ (Springer, 2003) – „Výjimečná Země“.  „Mars Zemi podobný není. Když na Titanu přistála sonda [Huygens], bylo podle médií objeveno další Zemi podobné těleso. Podobné Zemi? Titan je zcela jiný. Veškerý povrch i atmosféru tvoří metan. Venuše má skoro stejnou hmotnost [jako Země] a přibližně stejnou vzdálenost od Slunce. Ale je úplně jiná - žádné oceány, žádné tektonické desky - není to místo, kde byste chtěli být.“

Zvětšit obrázek

Geoffrey W. Marcy (University of California, Berkeley)

Doposud astronomové neobjevili žádnou exoplanetu, která by se zcela podobala Zemi. Z téměř 300 nových světů spatřených v Galaxii je ponejvíce „horkých Jupiterů"  - velkých planet, které obíhají příliš blízko svých mateřských hvězd. Proto na nich život a kapalná voda pravděpodobně neexistují.

„Pochybuji, že v naší Galaxii kolem typických hvězd obíhají planety jako je Země,“ vyjádřil svůj názor Brownlee. „Jsem si jistý, že v Galaxii existuje mnoho planet, které jsou trochu podobné Zemi, ale představa, že jde o typickou planetu, je nesmysl.“

Michael (Mike) E. Brown (Caltech)

Se zlepšují se technikou hledání exoplanet a zvyšování počtu „lovců“ se očekává brzké nalezení dvojčete Země. Hledání vede vědce k diskusi o tom, zda je Země opravdu tak výjimečná, jak si myslíme.

„V uplynulých 10 letech se všechno posunulo směrem k tomu, že Sluneční soustava, o které jsme si mysleli, že je jedinečná, vůbec není jedinečná,“ řekl Alan Boss.

Boss a mnoho dalších vědců si myslí, že je velmi pravděpodobné, že na nespočetně velkém množství dalších exoplanet nějaká forma života určitě existuje.

„Určitě budou existovat další planety, které podporují život,“ řekl Boss. „Myslím si, že život je ve skutečnosti docela obvyklý. Jsem přesvědčen, že v Galaxii jsou ho doslova miliardy.“

Zdroj: Space