Upravený adenovirus použili Američané v pokusu na myších, jejichž mozek byl napaden smrtelným nádorem. Léčebný efekt virové infekce byl u myší natolik účinný, že americký Národní ústav pro rakovinu a nejvyšší úřad pro schvalování léčiv a léčebných postupů – FDA, nezvykle rychle vydaly souhlas k testování zmíněného viru na lidech. Pokud bude vše fungovat i na lidech, tak jako u myší, bude se jednat o první úspěšné vyléčení maligního nádoru gliomu (glioblastomu) – nejnebezpečnější formy mozkového nádoru.
Nádory na mozku postihují v USA 18 000 osob ročně a zahubí 13 000 lidí ročně. Z těchto 13 000 úmrtí mají na svědomí právě gliomy. Na gliomech je nejhorší to, že každý z nemocných touto chorobou zatím vždy do jednoho roku zemřel.
O objev úspěšné léčby gliomů u myší se především zasloužil Dr.Frederick Lang Lékařského Andersonova centra pro léčbu nádorů v Hustonu. Centrum je součástí Texaské univerzity.
Lang se svými kolegy zde použil geneticky změněný virus obyčejného nachlazení, který je znám jako běžný adenovirus. Virus zeslabil natolik, že nenapadá zdravé buňky. Poté vložil do viru „klíč“, který otevírá viru vstup do nádorových buněk. Když takto upravený virus testovali na myších, kterým injikovali do mozku zvláště nebezpečnou formu lidských nádorových buněk (buňky glioblastomu), podařilo se jim 60% myší vyléčit. Když po 140 dnech takto léčené myši usmrtili a zjišťovali přítomnost nádorových buněk, žádné nenašly. Myši v kontrole zmíraly do 20 dnů.
Obdobný léčebný efekt nebyl dosud u těchto nádorů nikdy a při žádné léčbě pozorován. Zástupci univerzity již veřejně publikovali, že dostatečné množství léčebné látky pro testování na lidech dodají nejpozději během příštího roku. Také je již sestaven tým, který bude nový způsob léčby na lidech testovat. Budou to týmy dvou nezávislých pracovišť - Katalánského ústavu onkologie v Barceloně ve Španělsku a Alabamské univerzity v Birminghamu.


Glioblastom odhalený počítačovou tomografií znamená pro pacienta tu nejhorší prognózu.

Lidské adenoviry jsou studovány pro účely genové terapie poměrně dlouhou dobu. Vyznačují se totiž vysokou schopností infikovat lidské buňky a účinně vnášejí genetický materiál do buněčné DNA. Někteří vědci, kteří s adenoviry pracují, namítají, že léčebný účinek se v případě léčby navržené Langem nemusí dostavit. Jejich námitky spočívají na obavách, že lidský imunitní aparát rozezná oslabené adenoviry jako vetřelce, začne proti nim bojovat a zničí je dříve, než se léčebný efekt dostaví. Autor projektu Lang v této souvislosti namítá, že v případě léčby gliomů se virus bude aplikovat do mozku a zde jsou možnosti imunitního systému značně omezeny. Nebezpečí likvidace adenovirů imunitním systémem zde nehrozí. Jeho argumenty ostatně potvrzují i provedené pokusy na myších, kdy všechny ostatní způsoby léčby jako je ozařování a chemoterapie byly téměř neúčinné. Pouze při aplikaci některých nových chemoterapeutik došlo v několika případech ke krátkému prodloužení života pokusných myší, ale byly to jen výjimky a stejně všechny myši v krátké době uhynuly. Zdá se, že námitky oponentů jsou v tomto případě plané.
Autor projektu Lang se nyní soustředí na jiný problém a to proč se daří zachránit „jen“ 60% myší. Proč ne všechny? Vysvětlení se nabízí několik - může se jednat o případy, kdy nádor roste rychleji, než se mohou adenoviry množit. Může se ale také jednat o případy, kdy injekce adenovirů do mozku pokusných zvířat nebyla provedena správně.
I kdyby se autorovi objevu na tyto otázky nepodařilo najít odpověď (a metodu dále vylepšit), a pokud vše u lidí půjde tak jak u myší, znamenalo by to převratný způsob léčby mozkových nádorů. Především těch nádorů, které lze považovat za „ortel smrti“, neboť jsou agresivní, inoperabilní a dosud proti nim nebyla známa žádná úspěšná léčba.