Kapky prince Ruprechta  
Víte, čím to je, že je čelní sklo vašeho auta tak odolné? Inu, to je dlouhá historie začínající v Praze 17. prosince 1619. Ne že by se tenkrát začala vyrábět tvrzená skla aut, ale na Pražském hradě se narodil princ Ruprecht, podle kterého se dodnes nazývá zvláštní jev vysvětlující „chování“ tvrzených skel moderních automobilů.

 

 

„Horkou hlavu“je třeba zchladit. Když se roztavené sklo kápne do studené vody, vnějšek zchladne rychleji než vnitřek (na tomto obrázku je vidět, jak je stále horký) po celkovém zchlazení se vytvoří těsně uzavřené napětí. (Foto: Mike Walker; Glass Lake Studio)

Také jste již nejspíš udělali tu zkušenost, kdy jste jeli autem a najednou, kde se vzal, tu se vzal, na čelní sklo narazil kamínek. Inu, není se co divit při tom, co je mnohdy v zimě používáno jako inertní posyp na našich silnicích. Většinou nás překvapí, co všechno čelní sklo dokáže vydržet. Někdy to ale přece jen skončí malinkými „ďubičkami“. Když je kámen větší, tak se objeví hvězdička. Pokud se hvězdička nachází blízko okraje, tak se stává, že se k němu „propracuje“.

Zvětšit obrázek
Kapka prince Ruprechta vyfotografovaná v polarizovaném světle. Napětí z ní přímo čiší…

Praskliny se vlivem změn teplot rozjíždí dál… a vy si buď gratulujete, že máte sjednáno pojištění čelního skla, nebo,... Ale víte, co je příčinou, proč se čelní sklo vašeho auta chová tak zvláštně? A proč se boční okénka "chovají" úplně jinak? Je to nejenom proto, že se jedná o značně výrobně složité a technologicky náročné výrobky (čemuž odpovídá i jejich cena), ale hlavně je to díky tomu, že při výrobě je v nich „zakleto“ vnitřní pnutí.

 

 

 

Jak se dělá  pnutí ve skle
To se nejlépe demonstruje na kapce prince Ruprechta. Její výroba je vlastně docela jednoduchá. Když se roztavené sklo nechá kápnout do studené vody, tak se jeho vnější povrch prudce ochladí a ztuhne. Ale střed zůstává déle tekutý, vychládá pomaleji a má tendenci se smršťovat, ale kapka už se nemůže zmenšit, protože ji drží vnější pevná a tuhá skořápka zchladlého skla, která již nemůže měnit svoji velikost ani tvar, aby se přizpůsobila zmenšujícímu se jádru.
 

Výsledkem je obrovské vnitřní napětí, jak střed stahuje vnějšek ze všech stran. Je to jako těsně navinuté pero hodin, také takto vzniklé sklo je připravené uvolnit spoustu energie. Pokud rozbijete tenký „ocásek“ ze skla na konci této kapky, nastartujete řetězovou reakci, která se prožene, jako tlaková vlna, celou kapkou. Jak se jeden kousek rozbije, uvolní se tolik energie, aby se rozbila i další část, a tak to velmi rychle pokračuje, až se celá kapka roztříští za méně než milisekundu.

 

Zvětšit obrázek
Zlomte „ocásek“ a Prásk! Kapka exploduje. (Foto: Mike Walker; zvláštní dík patří Glass Lake Studio)


 

Paradoxně, stejné napětí dělá zmíněné kapky odolnými nárazu. Normálně se sklo rozbíjí tím, jak se malé prasklinky rozšiřují, až se vytvoří zlomy. Ale protože je v tomto případě povrch stlačený vnitřním napětím, prasklinky nemohou růst, a proto je velmi obtížné takto vyrobené sklo rozbít. I když vezmete do ruky kladivo a udeříte na silný konec kapky, nerozbijete ji.
 

 

Přestože jsou velmi odolné, dokonce i velice silným úderům, stačí najít jejich „Achillovu patu“. Je jí „ocásek“.  Cvrnknete do něj a kapka exploduje. A může to být docela nebezpečné.

Jak to vypadá „in natura“, si můžete prohlédnout na videu:

VIDEO 1

VIDEO 2

 

Zvětšit obrázek
Princ Ruprecht - pražský rodák, voják, umělec, pirát z Karibiku,… a vynálezce. (Maritime art museum v Grenwich)


Tvrzené sklo, běžné u aut a domovních dveří, funguje podobně. Proudy studeného vzduchu při jeho výrobě ochladí rychle povrch horkých tabulí skla, při čemž se vytváří mírné vnitřní pnutí, které udržuje povrch po celou dobu pod tlakem. Tak vzniká tvrzené sklo, extrémně pevné, ale které se roztříští na velmi drobné kousky, když je překročena míra jeho pevnosti. Je tak vlastně bezpečnější, protože nevznikají velké a ostré kusy, které by mohly fungovat jako nože nebo kopí. Samozřejmě, že pnutí u tvrzeného skla je trochu jiné, než u kapky prince Ruprechta, určitě i výroba je mnohem složitější už proto, že existují skla různých tvarů a konstrukcí: vrstvená, tónovaná, jsou v nich zapuštěny antény, vyhřívací mřížky, čidla deště a kdovíco dalšího. Princip je ale stejný - vnitřní pnutí v němž je skryta energie, která může být vmžiku uvolněna a sklo se promění ve spoustu drobných střípků.
Takže zbývá ještě varování na konec! Pokud byste chtěli napodobit prince Ruprechta, tak si chraňte oči. A hlavně: Pozor na ocásek!
 

Zdroj: Popular Science

 


 

Komentář Osla
"Princovy kapky" jsou častým zdrojem taškařic sklářů. Na váš účet, pochopitelně. Až vás budou při nějaké exkurzi přesvědčovat abyste se pokusili v dlani kapku rozmáčknout, vězte, že až budete nejvíc tlačit, hodlají zlomit ocásek. Při rozpadu kapky na miliony krystalků se uvolní tolik energie, že si šokem až krupnete do kalhot. Nechcete-li aby vás to zkroutilo jako Quasimoda, pevný stisk jen předstírejte. 

Autor: Ota Beran
Datum: 24.06.2008 08:14
Tisk článku



Diskuze:

Ruppertova kapka - držet pevně nebo ne?

ptttt,2008-06-24 11:25:21

Z tímto "sklářským žertem" mám osobní zkušenost. Nejenže to na mě strejda vyzkoušel, ale tři kapky mi dal s sebou. Nevím, jestli to od něj byl dobrý nápad.

Nicméně jsem to zkusil na dalších lidech a ti co ji drželi pevně byli vyjukaní a nestěžovali si. Skleněná drť jim v podstatě zůstala v ruce.

Ale jedna kamarádka dopadla trochu hůř. Nepovedlo se mi ulomit ocásek napoprvé a ona sevření povolila. Když se kapka rozletěla, tak ji to podle mě udeřilo do povolené dlaně a sklo jsme pak sbírali po celém pokoji. Žádné zranění neměla, ale ruka ji bolela.

Teď už bych ale do podobných experimentů nešel, určitě ne u nepoučeného.

Odpovědět


asi

Fontin.K.,2008-06-24 15:26:35

Máme v laborce pec na tavení ruznych sloucenin.
Kdysi jsme ty blbosti taky delali. S tím stiskem se to má tak, že když kapku pevně stisknete, tak se asi zlepší převod el. proudu, zatímco kdyz mate suchou ruku a jen tak to slabe drzite nekde za ten drik, tak toho slaneho potu ve styku s objektem je min a nic moc to neudela.

Odpovědět


Fontin.K.

Rozumný Občan,2008-06-24 18:36:54

Proudu??

Odpovědět


Proudu

JirkaCV,2008-06-25 06:58:02

Ano, proudu. Dostanete pecku.

Odpovědět


Už aby

Duke,2008-06-25 07:48:27

Odpovědět


Jirka

Rozumný Občan,2008-06-25 14:28:18

Odkud by se tam vzal proud?

Odpovědět


........

PetrD,2008-06-25 16:03:28

Duku začínám s Vámi souhlasit.....

Občane - mohl by jste, pokud se na něco chcete ptát, psat něco víc, než jednu krátkou otázku..??? Ono totiž z těch Vašich výkřiků není vůbec zřejmé na co se ptáte - co Vám není jasné...???

Takhle to vypadá, že jste článek ani nečetl... - respektive diskusi pod ním...Karel se ptá, kde se el. energie v kapce bere a Kumar to vzebrubně vysvětluje....co na tom nechápete, nebo na co se ptáte??? Na proud?? Proud a napětí jsou vnější projev el. energie!!!

Odpovědět


PetrD

Rozumný Občan,2008-06-25 21:17:44

Nikde se mi nepodařilo najít nic o tom že by se z kapek uvolňovala elektřina ani při rozbíjení skla obecně. Pořád nechápu kde by se tam vzal náboj? A vždyť sklo je amorfní, tak jaký krystal?

Odpovědět


........

PetrD,2008-06-26 00:23:55

RO no vidíte, jak je to hned lepší!!!! Ano, Kumar použil torchu nešťastně "krystal".....Ano sklo je amorfní, ale jednotlivé částice mezi sebou samozřejmě elektrostaticky interagují!!! A zbytek...to netuším....

Odpovědět

Elektrické?

Karel,2008-06-24 09:55:44

Zaujalo mě v komentáři Osla že při rozpadu kapky v ruce vzniká elektrická energie - sklo je podle mě nevodivé, tak to moc nechápu, může mi to prosím někdo objasnit?

Odpovědět


Kumar ,2008-06-24 10:25:32

Laicky řečeno - krystalickou mřížku drží pohomadě elektrické síly. Ztuhnutím skla došlo k vytvoření nestabilního stavu na styčných plochách krystalické mřížky. Při rozpadu krystalů dochází ke změně polarizace projevující se krátkodobou nestabilitou. Ta se projeví oním popisovaným jevem. Něco jako kdyz z piezokrystalu ve vašem zapalovači získáte stlačením krystalu jiskru...

Odpovědět

Olaf,2008-06-24 08:52:45

I lepená skla jsou tvrzená.
Zvláště pak u bezpečnostních "neprůstřelných" skel.

Odpovědět


Neprůstřelná

JirkaCV,2008-06-24 09:08:07

Jak se dělají neprůstřelná nevím, klasické čelní sklo tvrzené není. Při nárazu se nesmí rozsypat do obličeje. Kusy skla zůstanou přilepeny na fólii. Tvrzené sklo by neudělalo klasický "pavouček". U nás vyráběla firma Thorax, později Splintex, nyní AGC (pořád stejná fabrika).

Odpovědět


Jsou tvrzená i lepená

Pavel,2008-06-24 09:41:40

Čelní sklo je lepené z dvou TVRZENÝCH skel. Pokud by nebyla tvrzená, pak by po nárazu vznikly ostré střepy, které by tu fólii rozřezaly a veškerá bezpečnost by byla v háji (nebo i někde jinde).

Mimochodem, právě tohle zvládli v Thorasu jako jedni z mála na světě, protože problém byl vyrobit tvrzené sklo tak tenké, aby po slepení ještě mělo přijatelnou hmotnost. Dalši lahůdkou byla výroba skel s různým vnitřním pnutím na různých místech, aby při nárazu zůstalo sklo pro řidiče průhledné.

Odpovědět


Ostré střepy

JirkaCV,2008-06-24 09:54:01

Ony vznikají ostré střepy.
http://i.idnes.cz/07/042/cl/VEN1a4b1c_sklo.jpg
Fólie je tak pevná, že ji neproříznou. Přesný postup si už nepamatuji.

Odpovědět

Drobná nepřesnost

JirkaCV,2008-06-24 08:44:39

Tvrzená skla u automobilů jsou ty boční a zadní. Čelní sklo tvrzené není, vyrábí se jako sendvič dvou tenkých skel slepených průhlednou fólií.

Odpovědět


Marta,2008-06-24 08:50:33

Mám Škodu 100 a čelní sklo tvrzené má :)

Odpovědět


A já měl škodu 110 LS

Duke,2008-06-24 08:53:09

A ta už měla lepené sklo firmy Thorax.

Odpovědět


tvrzené sklo

NDR,2008-06-24 22:14:13

Vozítko Multikara mělo taky čelní sklo tvrzené , bez lepení.Sypalo se to na klín docela slušně.

Odpovědět


Ta 110 LS

JirkaF,2008-06-24 22:44:18

měla tvrzený a vrstvený a mělo jednu drobnou nevýhodu jak to trefil kamínek, tak se rozprsklo na drobný střípky a ty zůstaly nalepený na té fólii, takže v tu ránu nebylo nic vidět. Nic moc to nebylo. To dneska se zónově tvrzenýma sklama už to není taková sranda.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz