Začneme jezdit na vodík?  
Současné ceny ropných paliv nás nutí zamýšlet se nad tím, zda už se náhodou neblíží konec jejich používání. Na co tedy budeme jezdit „zítra“? Možnosti jsou různé a třeba to bude vodík.


 

 

Zvětšit obrázek
Vern Switzer (vlevo) a Tim Ross osazují tlakové ventily na prototypu nové vodíkové nádrže.


Jedním z problémů vodíkových aut jsou jejich nádrže. Američtí konstruktéři přišli s prototypem, který má lepší vlastnosti než ty předchozí. Možná je to předzvěst začátku vodíkové osobní dopravy.

 

Zvětšit obrázek
V testu odolnosti byla nádrž shozena z výšky 3 metrů prázdná a z výšky 10 metrů (na obrázku) naplněná tekutým dusíkem. Nádrž úspěšně udržela tekutý dusík po požadovaných 60 minut.

Kryogenní tlaková nádoba vyvinutá a instalovaná v experimentálním hybridním vozidle výzkumného týmu z Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL) může, na rozdíl od běžných nádrží na vodík, udržet tekutý vodík v nádrži zaparkovaného vozidla šest dní a naprosto se obejít bez odvětrávání odpařovaného vodíku. To by s žádnou z konvenčních nádrží určených na uskladnění kapalného vodíku ve vozidle nebylo možné. Vývoj na LLNL tak významně prodloužil dobu, po které se začne vodík z nádrže zaparkovaného auta uvolňovat. Současným nádržím to trvá tak dva až tři dny.

 

Nádrže na tekutý vodík (liquid hydrogen – LH2) udrží superchladný tekutý vodík při teplotě okolo -250 stupňů Celsia. Když si představíte vodu vařící se v papiňáku, kdy se uvnitř vytváří tlak díky teplu z vařiče ohřívajícího vodu, tak stejně ohřívá teplo z okolního prostředí vodík uvnitř kryogenní tlakové nádrže. Současné automobilové nádrže LH2 musí nechat odvětrávat vodíkové páry po té, co jsou na tři až čtyři dny zaparkovány, i když používají nejlepší dostupnou tepelnou izolaci (200 krát lépe izolující než izolace z extrudovaného polystyrenu – Styrofoamu).

 

V nedávném testování prototypu hybridu opatřeného nádrží na tekutý vodík (LH2) předvedla nádrž z LLNL bezpečnou teplotní odolnost šest dní a celkový potenciál na více než 15 dní, což pomáhá řešit jeden z klíčových úkolů modelových LH2 automobilů.

 

 

V jednom testu byla nádrž umístěna na 20 minut na hořící hranici. Pojistný tlakový ventil plně odvětral plyn, přesně tak, jak bylo navrženo.

Dnešní automobilové nádrže LH2 fungují zpravidla při relativně nízkém tlaku (běžně 2-3,5 atmosféry). Kryogenní tlaková nádoba z LLNL je mnohem silnější a může fungovat při stokrát větším tlaku vodíku (až do 350 atmosfér) a drží vodík i když tlak díky přechodu tepla z vnějšího prostředí vzroste. Tato schopnost udržet vodík při vysokém tlaku znamená, že teplotní odolnost se zlepšuje, jak se nádrž vyprazdňuje, a pokud je jen ze třetiny plná je schopná udržet vodíkové palivo natrvalo.

 

Zvětšit obrázek
Co byste řekli třeba BMW? Má 260 koní, z 0 na 100 km/h dokáže zrychlit za 9,5 sekundy, omezovač rychlosti je nastaven na 230 km/h. Nerezová nádrž pojme 8 kg kapalného vodíku pod tlakem 3 až 5 barů, na který auto dokáže ujet zhruba 300 km, přičemž jedinými emisemi skleníkových plynů je vodní pára. Pak musíte znova natankovat vodík, nebo stačí za jízdy přepnout na benzín. Pokud by vysokotlaké nádrže dokázaly vyřešit problém krátkého dojezdu, bylo dost levného vodíku a byla dostatečně hustá síť čerpadel…

Určitě vás napadne i otázka bezpečnosti, protože sedět na takové „bombě“ asi nemůže být příjemný pocit. Po pokusech, které výzkumníci s nádrží prováděli, se nezdá být jednoduché ji přivést k výbuchu. Všechno naznačuje tomu, že běžná nádrž benzínu představuje vyšší míru rizika.


Minulý rok, experimentální hybridní vozidlo z LLNL překonalo dosavadní rekord v dojezdu. Na jednu nádrž vodíku překonalo vzdálenost přes 1000 km. Nedávné experimenty teplotní odolnosti potvrzují důležitý přínos kryogenních tlakových nádob: dávají k dispozici vysokou hustotu energie tekutého vodíku skladovatelného beze ztrát odparem. Tyto dvě výhody dělají LH2 vozidla mnohem praktičtějšími variantami při hledání náhrady za dnešní benzínem či naftou poháněné automobily.

 

VIDEO: Testování nádrže


Práce výzkumníků z Lawrence Livermore National Laboratory, sponzorovaná Department of Energy’s (DOE’s) Office of Energy Efficiency and Renewable Energy, je součástí DOE’s National Hydrogen Storage Project, aby předvedla pokročilé materiály a konstrukce na uchování vodíku. Tento projekt je součástí Hydrogen Fuel Initiative prezidenta George W. Bushe zahájené v roce 2003, stejně jako jeho DOE Advanced Energy Initiative z roku 2006.

Zdá se, že už je nejvyšší čas začít jezdit na nejjednodušší a nejběžnější prvek ve Vesmíru.

 

Zdroje: DOE/Lawrence Livermore National Laboratory, BMW.

 

 


 

 

Zvětšit obrázek
Elektromotor v náboji kola, tlakové lahve na vodík jsou pod sedlem.

Komentář Osla


A co byste řekli takovému kolu na vodík?

Jedno takové již komerčně vyrábí čínská firma Shanghai Pearl Hydrogen Source Technology.

Zvětšit obrázek
Jednotka s palivovým článkem a chladícím větrákem

V Evropě ho prodává britská firma Valeswood (Valeswood ETD Ltd, 61 Salisbury Road, Moseley, Birmingham B13 8LB, United Kingdom, Tel: +44 (0)121 449 6258).
Cena je zatím děsivá, okolo 55 000 Kč, ale až se najde konkurence....
Maximální udávaná rychlost je 25km/h a na jednu náplň vodíku by mělo kolo ujet až 100km.
Na kolo není třeba žádný průkaz ani pojištění.
Kolo je skládací a v případě potřeby ho lze naložit do kufru auta.
Hmotnost kola je 32 kg a uveze 75kg.
Pro případ záchvatu nutkání potřeby sportovat je kolo opatřeno pedály.
Pohonnou jednotkou pro elektromotor je palivový článek. Ten je možné koupit i samostatně a namontovat si jej na jiné vlastní kolo nebo člun,...

 


 
Parametry vodíkové pohonné jednotky nesoucí označení RECTS240 Fan-cooled 40 cell PEM

 Teoretický výkon:  240W/24V/10A 
 Poskytovaný výkon:  220W (ošetřeno o spořebu větráku chlazení)
 Stejnosměrné napětí:  20—38V
 Účinnost:  ≥50%
 Palivo:  vodík o čistotě ≥99.95% při tlaku 0,3–0,4bar
 Okysličovadlo a chlazení:  Okolní vzduch za běžného tlaku
 Hmotnost jednotky:  760g
 Rozměry:   180×106×53mm
 Provozní teplota  −10°C—40°C
 Relativní vlhkost  20%—95%
 Teplota vycházející z větráku  −10°C—60°C

 Podrobnosti viz Valeswood


 

Autor: Ota Beran
Datum: 12.06.2008 10:05
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz