Jedním z problémů vodíkových aut jsou jejich nádrže. Američtí konstruktéři přišli s prototypem, který má lepší vlastnosti než ty předchozí. Možná je to předzvěst začátku vodíkové osobní dopravy.
Kryogenní tlaková nádoba vyvinutá a instalovaná v experimentálním hybridním vozidle výzkumného týmu z Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL) může, na rozdíl od běžných nádrží na vodík, udržet tekutý vodík v nádrži zaparkovaného vozidla šest dní a naprosto se obejít bez odvětrávání odpařovaného vodíku. To by s žádnou z konvenčních nádrží určených na uskladnění kapalného vodíku ve vozidle nebylo možné. Vývoj na LLNL tak významně prodloužil dobu, po které se začne vodík z nádrže zaparkovaného auta uvolňovat. Současným nádržím to trvá tak dva až tři dny.
Nádrže na tekutý vodík (liquid hydrogen – LH2) udrží superchladný tekutý vodík při teplotě okolo -250 stupňů Celsia. Když si představíte vodu vařící se v papiňáku, kdy se uvnitř vytváří tlak díky teplu z vařiče ohřívajícího vodu, tak stejně ohřívá teplo z okolního prostředí vodík uvnitř kryogenní tlakové nádrže. Současné automobilové nádrže LH2 musí nechat odvětrávat vodíkové páry po té, co jsou na tři až čtyři dny zaparkovány, i když používají nejlepší dostupnou tepelnou izolaci (200 krát lépe izolující než izolace z extrudovaného polystyrenu – Styrofoamu).
V nedávném testování prototypu hybridu opatřeného nádrží na tekutý vodík (LH2) předvedla nádrž z LLNL bezpečnou teplotní odolnost šest dní a celkový potenciál na více než 15 dní, což pomáhá řešit jeden z klíčových úkolů modelových LH2 automobilů.
Dnešní automobilové nádrže LH2 fungují zpravidla při relativně nízkém tlaku (běžně 2-3,5 atmosféry). Kryogenní tlaková nádoba z LLNL je mnohem silnější a může fungovat při stokrát větším tlaku vodíku (až do 350 atmosfér) a drží vodík i když tlak díky přechodu tepla z vnějšího prostředí vzroste. Tato schopnost udržet vodík při vysokém tlaku znamená, že teplotní odolnost se zlepšuje, jak se nádrž vyprazdňuje, a pokud je jen ze třetiny plná je schopná udržet vodíkové palivo natrvalo.
Určitě vás napadne i otázka bezpečnosti, protože sedět na takové „bombě“ asi nemůže být příjemný pocit. Po pokusech, které výzkumníci s nádrží prováděli, se nezdá být jednoduché ji přivést k výbuchu. Všechno naznačuje tomu, že běžná nádrž benzínu představuje vyšší míru rizika.
Minulý rok, experimentální hybridní vozidlo z LLNL překonalo dosavadní rekord v dojezdu. Na jednu nádrž vodíku překonalo vzdálenost přes 1000 km. Nedávné experimenty teplotní odolnosti potvrzují důležitý přínos kryogenních tlakových nádob: dávají k dispozici vysokou hustotu energie tekutého vodíku skladovatelného beze ztrát odparem. Tyto dvě výhody dělají LH2 vozidla mnohem praktičtějšími variantami při hledání náhrady za dnešní benzínem či naftou poháněné automobily.
VIDEO: Testování nádrže
Práce výzkumníků z Lawrence Livermore National Laboratory, sponzorovaná Department of Energy’s (DOE’s) Office of Energy Efficiency and Renewable Energy, je součástí DOE’s National Hydrogen Storage Project, aby předvedla pokročilé materiály a konstrukce na uchování vodíku. Tento projekt je součástí Hydrogen Fuel Initiative prezidenta George W. Bushe zahájené v roce 2003, stejně jako jeho DOE Advanced Energy Initiative z roku 2006.
Zdá se, že už je nejvyšší čas začít jezdit na nejjednodušší a nejběžnější prvek ve Vesmíru.
Zdroje: DOE/Lawrence Livermore National Laboratory, BMW.
Komentář Osla
A co byste řekli takovému kolu na vodík?
Jedno takové již komerčně vyrábí čínská firma Shanghai Pearl Hydrogen Source Technology.
V Evropě ho prodává britská firma Valeswood (Valeswood ETD Ltd, 61 Salisbury Road, Moseley, Birmingham B13 8LB, United Kingdom, Tel: +44 (0)121 449 6258).
Cena je zatím děsivá, okolo 55 000 Kč, ale až se najde konkurence....
Maximální udávaná rychlost je 25km/h a na jednu náplň vodíku by mělo kolo ujet až 100km.
Na kolo není třeba žádný průkaz ani pojištění.
Kolo je skládací a v případě potřeby ho lze naložit do kufru auta.
Hmotnost kola je 32 kg a uveze 75kg.
Pro případ záchvatu nutkání potřeby sportovat je kolo opatřeno pedály.
Pohonnou jednotkou pro elektromotor je palivový článek. Ten je možné koupit i samostatně a namontovat si jej na jiné vlastní kolo nebo člun,...
Parametry vodíkové pohonné jednotky nesoucí označení RECTS240 Fan-cooled 40 cell PEM
| Teoretický výkon: | 240W/24V/10A |
| Poskytovaný výkon: | 220W (ošetřeno o spořebu větráku chlazení) |
| Stejnosměrné napětí: | 20—38V |
| Účinnost: | ≥50% |
| Palivo: | vodík o čistotě ≥99.95% při tlaku 0,3–0,4bar |
| Okysličovadlo a chlazení: | Okolní vzduch za běžného tlaku |
| Hmotnost jednotky: | 760g |
| Rozměry: | 180×106×53mm |
| Provozní teplota | −10°C—40°C |
| Relativní vlhkost | 20%—95% |
| Teplota vycházející z větráku | −10°C—60°C |
Podrobnosti viz Valeswood
Diskuze:
vodík je možný už dnes
Kuba Kuku,2009-07-26 22:23:58
v dnešní době ropných korporací se nedivím že dávno nejezdíme na vodík a elektriku-i když je to možné
jezdit na vodu může každé trochu moderní auto stačí pár ůprav -vodík se dá vyrobit přímo z vody za použití malé el. energie-vodík se přímo spaluje a není nebezpečí výbuchu--ale jak říkám dnešní podělaný svět (politika,války..peníze) to zatajuje
Ještě poznámku
Ccecil,2008-06-13 15:29:38
Současná vysoká cena ropy je dána několika faktory. Jednak OPEC má samozřejmě zájem na jejím zvyšování a hlavně USA mají bohužel příliš napnuté hospodářství ve vztahu k ropě, kdy nějaký závažnější výpadek na trhu na straně nabídky způsobí její trvalý a stále zvyšující se deficit. Obchodníci na to samozřejmě reagují preventivními nákupy a tím zvyšují její cenu. jakýkoliv signál výpadu - hurikán, nepokoje v Nigerii, teroristický útok, atd... - způsobuje paniku na trhu a prudký růst ceny.
V případě, že se nalezne nějaká zajímavá energetická alternativa a ta bude životaschopná, jen ten samotný fakt způsobí prudký pád ceny ropy. Zatím je to spíše ale utopie.
Otázka proč je vodík ve větším měřítku nepoužitelný, není zcela jednoduchá, ale to hlavní jsem už psal. Je to složitost celé technologie včetně vysoké ceny technologických komponent. Ostatní argumenty jsou na delší psaní. Uvědomte si prosím, že benzinový motor je jednoduchý, snadno opravitelný a funguje i v podmínkách "na koleně". To se ale o vodíkové technologii nedá říct.
To, že se prodalo pár aut na vodíkový pohon celebritám neznamená, že je to širokorozšířitelná technologie. (mimochodem Arnee nemá auto na vodík, ale auto na akumulátory tuším od firmy TESLA a je velmi pěkné) Jinak že je nutný posun od ropy jinam je na bíledni, nicméně vodík není asi ta správná cesta. Palivové články na methanol, ethanol či cukry jsou mnohem jednodušší a technologicky zvládnutelnější. Je jen potřeba dovychytat ještě několik nepříjemných vlastností takovýchto konstrukcí. Také skladování paliva a jeho výroba je prakticky zvládnutá a používaná technologie.
Zajímavé jsou také pokusy s využitím "suchých článků" s použitím železanů, které mají potenciál zmnohonásobit kapacitu baterií. Je mnoho jiných variant, které netrpí vodíkovou technologickou náročností. Jak to ale bude ukáže až čas. Je klidně možné, že budeme v rámci zeleného náboženství nakonec používat vodík ať to stojí co to stojí.
Ccecile lžeš!
Daniel,2008-06-13 16:36:50
Lépe řečeno píšeš pokaždé něco jiného. Jednou totiž napíšeš:"Na vodík jako palivo, či zdoj energie mohou vzniknou experimentální dopravní prostředky,..." Což jsem si přeložil do jazyka normálních lidí jako, že připouštíš v budoucnu možnost vzniku nějakých experimentálních vozidel.
Když jsem tě upozornil, že sice nejsem odborník, ale že mi to nesedí se stovkami vozidel poháněných vodíkem v běžném provozu, což už není žádný experiment. Tak zas napíšeš: "To, že se prodalo pár aut na vodíkový pohon celebritám neznamená, že je to širokorozšířitelná technologie. (mimochodem Arnee nemá auto na vodík, ale auto na akumulátory tuším od firmy TESLA a je velmi pěkné)"
Na to bych jen odpověděl, že pár znamená DVA a to má od stovky aut docela dost daleko. (Ale je to taky sudé, takže ti to možná splývá) Mimochodem Arnie má těch aut víc takže možná máš s tím Teslou pravdu, ale krom toho má například i Hammera přestavěného na vodík. (mohl ses o tom dočíst i tady na Oslu a není to tak dávno)
Danieli
Beldor,2008-06-13 19:51:47
Nechapu za co ho kritizujete .Vzdyt ma pravdu.Vase slovickareni jen dokazuje ze tomu nerozumite.Myslite ze kdyz treba washington D.C. Nakoupi vodikem pohanene autobusy za X krat vetsi cenu a bude ho to stat X vice na provozu,udrzbe atd,nez kdyby mel normalni autobusy ze to bude neco znamenat?Znamena to jen populistickou radnici.Ja souhlasim s tim ze za dnesniho technologickeho stavu nema zatim vodik sanci.Mozna najdou vedci jiny spusob jeho skladovani a tim se rozvoj v teto oblasti umozni...
Danieli
Pavel,2008-06-13 20:56:23
Bohužel tvá neschopnost pochopit myšlenku textu má za následek tvou mylnou představu o něčí lži.
Danieli
Ccecil,2008-06-14 00:30:28
Danieli, jestli tu někdo lže, jsi to ty a hned několikrát za sebou.
Ad 1 ohrazuji se vůdči tvé urážlivé reakci na můj postoj, takto jako ty se totiž projevují pouze burani. Možná tě omluví tvůj věk, ale svého syna bych jako absolventa střední školy za takovéto vyjadřování přiměřeně usměrnil. Máš-li jiný názor, nevadí, ale nechápu, poč mne musíš urážet. To je tvůj vzdor společnosti? Pomohlo ti to?
Ad 2, sám se usvědčuješ ze lži. Ani nejseš schopen pochopit, co znamená taková stovka aut v porovnání se současnou potřebou dopravy. Slovo směšné je naprosto nedostatečné. V obou významech a kontextech.
Ad 3, jestli monacký kníže jezdí na vodík, je mi jedno, není to podstatné a netuším, kde asi tak tankuje palivo a jeví se mi to jako pouhá póza. Nebráním mu v tom. Ale Arnold, hochu, má, nebo alespoň měl jiné auto. Tvůj omyl. A mezi námi, ikdyby jich měl třeba deset na vodík, nic by to na světovém problému energetické konverze energií nezměnilo. Možná si to nedokážeš ve své hlavince srovnat a tak musíš urážet všechny, kdo nejedou v linii tvého momentálního (pravděpodobně) pubertálního hnutí mysli v nějaké rádoby ekologické linii. To ale asi nebude ta správná cesta. Chceš-li, kritizuj interpretace, zpochybňuj fakta, ale neurážej. Píšeš, že nejsi odborník a to asi jediné je pravdou, tedy jsi amatér samouk. Přívlastek "drzý" se jeví přiměřeným.
Omlouvám se ostatním s vyjimkou ... (doplňte dle libosti) za tuto reakci. Bohužel ji ze svého pohledu musím považovat za adekvátní. Googl a velká huba opravdu nejsou výrazem inteligence, ale spíše neschopnosti dnešní generace (alespoň té slyšitelnější části) analytického a syntetického myšlení. Parrot-green-efekt to prostě nenahradí.
Cena ropy
petr,2008-06-16 11:19:17
Domnívám se, že současná cena ropy není "dost vysoká" a že jakýkoliv objev nemůže tuto cenu jen tak srazit na kolena. Ovšem čekat, až tato cena bude "dostatečně zajímavá" a pak spustit výzkum a během několika let zaplavit trh novou technologií je zcestné uvažování. Nevím jestli v budoucnu bude používán vodík (to vy víte zdá se lépe), ale ropa snad ještě pár desítek let bude ekonomičtější. Přitom je ovšem logické, že její rostoucí cena stimuluje poptávku po alternativách a že čím masovější nasazení, tím lepší ekonomičnost těchto alternativ.
Jaderná energetika také není jednoduchá a přesto se používá a snad znovu nastane její renesance. Cena ropy hovoří jasně. U JE je pouze určitá hysterie z jejich nasazení, protože to s riziky už opravdu nemá nic společného.
Milý Ccecile
Daniel,2008-06-16 11:54:32
Netušil jsem, že tvrzením, že pár se nerovná stu spustím takový slovní průjem, jaký jsi předvedl.
Prý lžu hned několikrát, ale nezapomněl jsi náhodou napsat v čem? Nejenže neumíš psát (v tom musím dát za pravdu Jaruně), ale ty neumíš navíc zřejmě ani číst.
Napsal jsem v podstatě jen dvě věci, že pár jsou dva a to se nerovná stu. To tvrdíš, že není pravda?
A druhou: že Arnold Schwarzenegger si koupil Hammera na vodík. Nebo to ani to snad není pravda? Jestli tomu nevěříš, tak ti mohu poslat jejich společné foto, sluší jim to na něm oběma.
Žádnou urážlivou reakci na tvůj postoj jsem neučinil ze dvou důvodů. Jednak ty vůbec žádný postoj nemáš. O čemž svědčí tvé zmatené a nejednoznačné věty. Které jsou ve své převážné většině ničím nepodložené spekulace, přičemž jeden diskusní příspěvek popírá druhý. A za druhé nadávat do buranů a hlupáků jsi začal v této diskusi ty.
Pouštíš se do diskuse, a když ti někdo připomene, že tvé zmatené věty nedávají smysl, je to hlupák jako Jaruna, když tě upozorním, že nemáš ve svých věcných tvrzeních pravdu, jsem u tebe drzý buran a hrozně rád bys mě usměrnil jako svého syna a hned se pouštíš do dalších spekulací o mém věku, o kterém víš stejné houby, jako o tom co stojí kalifornskému guvernérovi v garáži.
Ale já ze sebe na rozdíl od tebe nedělám experta, který ví, že vodík je slepá cesta až na věky věkův, amen. Tvoje umíněné hledání, někoho s kým by ses mohl přít o věcech, které jsou ostatním jasné, mi připomíná chování malého kluka na písku, co mu někdo omylem šlápl na bábovičku. Neboj Cecilku já si dám příště větší pozor, aby ses mohl dál vytahovat na děvčata, jak jsi veliký a chytrý, že už se nepočůráváš a že už dokonce píšeš na i Osla.
Já tomu Cecilovi vážně nerozumím.
RomanK,2008-06-16 13:33:47
On pořád o nějakých složitostech a porovnává to s benzínovým motorem. A co si jako myslí, že pohání vodíkového Hammera stejně jako toho bavoráka v článku? Že tam běhaj veverky v bubnu tvořeném z ebonitových tyčí?
Podle mě je další rozšíření jen v ceně a běžné dostupnosti vodíku a ne v nějakých technických složitostech.
To si možná myslí někdo, kdo tomu nerozumí.
CCecile,
karbet,2008-06-16 14:38:00
mrkni se na http://www.cng.cz/cs/zemni_plyn/alternativni_pohonne_hmoty/vodik_palivove_clanky.html
a další alternativy tamtéž. Jsou tam popisovány i Tvé návrhy - metanol a pod. Myslím je to tam stručně, jasně a pro tebe přijatelně.
Ono jaderné elektrárny jsou směšně jednoduché
Colombo,2008-06-23 22:00:07
Ano, co se týče bezpečnosti, tak v tom je problém. Ale musíte si uvědomit, že se neplánují osobní auta na jadernou, nedej bože termonukleární energii. Jaderné elektrárny jsou obrovské kolosy, které si mohou při svém výkonu dovolit technické pracovníky. Taky jsou posazené pěkně na jednom místě a propojeny do sítě, která musí mít taky kontrolu proti přetížení. Pokud chcete argumentovat jadernými ponorkami, jakožto pohyblivými jadernými elektrárnami, tak si uvědomte, že je to armáda! Ta si může dovolit drahé nepraktické věci za bojovou výhodu(výkon, nepotřebu tankovat...), ale v klasickém provozu je to naprosto nevýhodné.
Souhlas s Ccecilem a FrantiskemI...
Al,2008-06-13 08:27:40
Je evidentní, že jediný reálný rozumný zdroj energie v příštích cca 50 letech je energie jaderná - vedle doplňku uhlí, ropy, plynu a nejspíš i hydrátů a ropných břidlic...
Díky veřejnosti (a politikům) zblblé marketingem zeleného náboženství lze - v Evropě - také ovšem čekat obrovské problémy: zdražování energie a zdražování všeho...
U pohonných hmot je problém najít dostatečně jednoduché/ levne řešení NOSITELE energie místo ropy.
Může to být elktřina s efektivní baterií, může to být vodík s efektivním zásobníkem...
Bohužel oproti miliardám vyhozeným na Potěmkinovské projekty, které energii spíš spotřebovávají než vyrábí - jako OZE a agropaliva šly investice do vědy v této oblasti spíše do útlumu...
Nechápu
karbet,2008-06-13 11:19:20
Váš "souhlas" s Ccecilem a Františkem, když vzápětí říkáte zcela jiné myšlenky... Samozřejmě jaderná energie je zdá se jediné východisko, a nebude jen 50 let, ale pravděpodobně tisíc let - jen postavit množivé, ne současné reaktory. Ale vážně podle Vás musíme zatím vykutat veškeré uhlí a ropu ? Až budou konečně rozšířenější jaderky nových generací a bude tím pádem i dost vodíku, vážně myslíte, že vodíkový pohon aut bude jen teoretický ?
Re
hurvinek bez spejbla,2008-06-13 12:44:56
omezene zasoby ropy / uhli bych nevidel jako kriticke ve vztahu k automobilovemu prumyslu, auta muzou prinejhorsim jezdit s pouzitim mene efektivniho \\"nosice energie\\"; podstatne vetsi problem je ze se z tehle latek derivuje spousta chemikalii ktere tvori zaklad treba ve farmaceutickem prumyslu, pri vyrobe plastu atd.
Pěkné, ale já si raději počkám
kirast,2008-06-12 23:09:51
na ty amoniakové tablety, nebo ty hliníko-galiové, o obojích OSEL psal. Ale nejprve musíme řádně uplatit Bursíka s Kuchtovou, abychom mohli to palivo vyrábět v novém Temelínu (když se zrovna odběrové diagramy dostanou na minimum a pro jeho elektřinu nebude právě lepší využití).
K vodíku
Ccecil,2008-06-12 19:13:12
Ano. Na vodík jako palivo, či zdoj energie mohou vzniknou experimentální dopravní prostředky, může probíhat mnoho zajímavého výzkumů, který přinesou spoustu poznatků využitelných jinde, může se dokonce někdo snažiž vodík používat ve větším měřítku. Bohužel vodíková cesta je jedna ze slepých uliček vývoje. Ten hlavní důvod, proč to nepůjde, je ten, že samotná technologie není jednoduchá, prostá. Pokud by stačil pouze jeden složitý komponent, ještě by to šlo. Ale vodíková technologie je technologicky složitá jako celek. Od výroby, přes skladování, distribuci až po vlastní aplikaci. Proto se nikdy neujme ve větším měřítku. Jsou jiné, přímější a mnohem jednodušší cesty. Napíšu o tom článeček, až najdu trošičku času...
Jako základ
karbet,2008-06-12 21:59:48
doporučuju http://www.kip.zcu.cz/kursy/svt/svt_www/7_soubory/7_5.html
Je jasné, že vodík nebude nikdy jediným a hlavním. Vždy se bude jednat o komplexní řešení stávající situace. Nikdo nebude vyrábět z elektriky vodík, když tu elektriku může použít přímo. Ale nalézt řešení v situaci, kdy nebude ropa, uhlí a plyn - to nebude jen tak. Každý použitelný způsob výroby a akumulace energií přijde vhod.
Ccecile proboha nepiš žádný článek!
Jaruna,2008-06-12 23:25:36
Mně stačí jedna věta:"Na vodík jako palivo, či zdoj energie mohou vzniknou experimentální dopravní prostředky, může probíhat mnoho zajímavého výzkumů, který přinesou spoustu poznatků využitelných jinde, může se dokonce někdo snažiž vodík používat ve větším měřítku." Víc bych asi nevydržela.
Nejsem odborník,
Daniel,2008-06-12 23:44:24
ale jestli jsem z toho Ccecilova plácání pochopil, že vodík není cesta, respektive jenom pro nějaká experimentální auta, tak mi to nejde dohromady s těmi stovkami už prodaných aut, která jsou v běžném provozu. Na vodík už nejezdí jen božský Arnie Schwarzenegger a monacký kníže, ale i Placido Domingo, Celine Dion, a kdovíkdo další...
Tak to asi nebudou jen nějaký budoucí experimenty.
Asi tě Jarunko zklamu
Ccecil,2008-06-13 14:43:14
Pár článečků už tady mám. Hlupáky tvého ražení, co umí jenom blbě kecat a negativně kritizovat opravdu nemusím, takže si se svým "názorem" raději zajeď do nory a styď se.
Ovetrani nadrze
jd,2008-06-12 15:23:06
A neni take problem odvetrani nadrze? Pokud by to pouzival cely svet, jak se bude tvarit atmosfera pri vypousteni milionu tun H2? Cetl jsem spekulaci, ze by nas to zbavilo starosti s ozonovou dirou, je to pravda?
Dražba kola na pomocný elektrický pohon
Tureček ,2008-06-12 15:08:28
probíhá aktuálně na
http://cgi.ebay.com/17-S750-TidalForce-Electric-Bike-New-Never-Ridden_W0QQitemZ170226682948QQihZ007QQcategoryZ98083QQssPageNameZWDVWQQrdZ1QQcmdZViewItem
Začalo se na 100 dolarech a mezitím cena vystoupila na 841 dolarů. Zájem je tedy velký. Využívá se pohybu kola na výrobu elektřiny, která pohání elektromotor. Ulehčuje se tak šlapání.
Vodik nie je zdroj energie
gema,2008-06-12 14:05:08
Myslim si, ze vodik sa ako alternativny zdroj energie nikdy neuplatni.
Problem je v tom, ze vodik sa ako volne dostupny zdroj v prirode nevyskytuje. Ropu alebo drevo alebo uhlie clovek NEMUSI vyrabat, tie tu su aj bez zasahu cloveka. Maju v sebe chemickym sposobom viazanu energiu, cast ktorej ludstvo dokaze opat chemicky sposobom vyuzit pre pohyb strojov. Vodik takym zdrojom nie je. Kedze cisty vodik musime vyrobit, viazeme donho v procese vyroby energiu (v rope a v uhli to za nas urobila priroda). Vodik teda nie je ZDROJOM energie, ale AKUMULATOROM energie. A povedzme si, velmi mizernym akumulatorom energie.
Musime zobrat do uvahy energeticke straty pri elektrolyze vody, dalej straty pri transporte vodika, nutnost dodavania dalsej energie ne jeho udrzanie v kvapalnom stave atd. A ucinnost palivovych clankov je taktiez velmi uboha. V pripade spalovania v spalovacich motoroch by mozno bola rovnaka ako pri palivach na baze ropy, vyssia urcite nie. Tak aku efektivitu by malo pouzivanie vodika ako paliva ? Myslim, ze velmi, ale velmi nizku.
Myslim si, ze akumulovanie elektrickej energie napr. do zotrvacnika alebo do prizinoveho mechanizmu (ako mali kedysi hrackarske auticka na klucik) ma omnoho vyssiu ucinnost.
Mame k dispozicii dostocne zdroje elektrickej energie. Ludstvo by malo radsej hladat co najefekltivnejsi akumulator energie, pouzitelny napr. v automobiloch ako zbytocne minat peniaze za viziu "vodikoveho hospodarstva". Vodik ako palivo buducnosti je rovnaka chimera ako dopravne lietadla na jadrovy pohon alebo osobne auta s tryskovym pohonom.
Co myslíte pojmem budoucnost ?
karbet,2008-06-12 14:16:10
Popište mi prosím palivoenergetickou soběstačnost za 10tis let, kdy už natuty nebude ani uhlí, ani ropa, pravděpodobně ani uran a pod.
a co monočlánky
petr,2008-06-12 15:29:54
Také monočlánky nejsou v přírodě běžné a přesto se používají. Budou i tyto brzy nahrazeny ropou?
Re: Monočlánek
Patvor,2008-06-12 16:12:04
Na monočlánek, resp. jakýkoli jiný primární článek, potřebujete suroviny.
Zinek, burel, chlorid amonný, uhlík, asfalt nebo jinou krycí hmotu. Měl-li by vydržet dlouhé skladování, tak dost čisté.
Jak vyrobíte zinek? Např. redukcí oxidu zinečnatého koksem. Zase uhlí, že? Uhlík netřeba komentovat. Chlorid amonný třeba čištěním salmiaku nebo z plynárenství a koksárenství nebo ze spalování dusíku s vodíkem. Takže opět závislost na fosilních a přírodních zdrojích nebo vodíku. Burel se těží, ale není dost čistý, proto se bere např. z odpadu pří výrobě sacharínu. Z manganistanu, který se získává povětšinou elektrolytickou oxidací mangananu získaného z přírodního burelu. Atd :-)
Co bude za deset tisíc let
František I.,2008-06-13 06:21:41
To je krása. My nevíme, co bude za týden a pan Kabaret se ptá, co bude za deset tisíc let. Je krásné, když nutíme drahý vodík, aby plnil úlohu mnohonásobně lacinějších uhlovodíků, kterých je na Zemi zásoba na minimálně 200 až 300 let. Současné nelogické módní CO2 šílenství, exploataci zmíněných zdrojů nezastaví. Mimochodem, co se týká skladování vodíku, existují materiály, které mezi své molekuly dovedou stěsnat mnohonásobně větší kvantum tohoto plynu, než jakákoliv nádoba a mají přitom desetinový objem. Jukněme se, pro představu, kterak se skladuje acetylén.
Takové inteligenty miluju,
karbet,2008-06-13 06:47:11
pane FrantiškuI. Váš postoj se dá taky vyjádřit "Po nás potopa. Sežeru co vidím, ať ostatní chcípnou hlady. Atd atd." Pokud máme našim potomkům aspoň něco zachovat, musíme se postupně víc a víc chovat tak, jako by jsme to "něco" neměli. Docela je mi líto našich potomků, že zase budou do lesa chodit sbírat klacíky, aby si přitopili v krbu, jako před 200 lety. Díky tomu, že někdo nenažraný má pocit, že pro něj je všeho dost a musí to vybrat...
to patvor
petr,2008-06-13 08:35:25
Vážený pane, jste velmi vzdělaný, ale odpovídáte na něco jiného a navíc to nemá logiku. Ve světě se monočlánky a baterie všeho druhu používají tak běžně, že zřejmě jejich uživatelé vůbec nepochopili, že je to absolutní blbost (dle vás, protože je to tak náročné na suroviny a energii). Moje připomínka směřovala výše, že H2 je lepší varianta než jiné zdroje surovin. Dá se např. vyrábět při snížení spotřeby elektrické energie jako akumulovaná energie, využitím "odpadu" z chem. průmyslu, využitím jaderné energie a možná i jinak. Ušetřené uhlí a ropu pak může lépe využít chem. průmysl a v budoucnu ani to ne, protože prostě jednou dojdou. Pak budeme vyrábět uhlí nebo ropu?
Nikdo vám nebere, že jsou zde ztráty, energetická náročnost apod. Ovšem přečerpávací elektrárny také existují a mají "účinnost" možná 60%. Monočlánky se také vyrábějí protože je lepší na túry s foťákem či mobilem chodit bez kabelu.
Ovšem, dá-li se ropa zužitkovat v autech jen z 35% a H2 s více, proč to nerealizovat? Dá-li se akumulovat energie do H2 proč to nevyužít? Dá-li se s vodíkovým článkem zbavit problému dlouhodobého nabíjení baterií přim srovnatelné ztrátě při přeměnách, proč nejít tudy? Dá-li se spalovací motor na H2 vyrobit s vyšší účinností než benzínový, proč tu nezkoumat? Je-li exhalace z H2 nulová oproti jiným palivům (plyn, ropa), proč to nenasadit do měst? Je-li výroba monočlánků náročná na zinek a asfalt, proč je nezrušit?
Máte k tomu nějaké výhrady? Myslíte si, že v budoucnu se ekonomické relace a další objevy nemohou podepsat na lepší ekonomičnosti H2 technologií a na jejich novém uplatnění?
to gema - setrvačníky
petr,2008-06-13 08:59:27
Účinnosti a přeměny energie dle vašeho příspěvku chápete. Dobře, nechce se mi počítat, ale předpokládám, že to není těžké a že to už máte spočítané, když to tu obhajujete. Jak velký by byl setrvačník z uranu, kdyby měl naakumulovat výkon jednoho bloku Temelína vzniklý za 1 hodinu provozu? Lze tento setrvačník roztáčet do "nekonečných" otáček bez toho, že by se neroztrhl nebo by se nezhoršovala účinnost akumulace? Lze zpětně přeměnit jeho energii na elektrickou snadno při postupném poklesu jeho otáček? Nemění se i zde účinnost?
Ještě setrvačníky
PetrH,2008-06-13 20:57:50
Setrvačníky byly použity pro napájení JET (Joint European Torus) což je tokamak, na kterém se zkouší jaderná fůze. Stojí v Culhamu nedaleko Oxfordu. Špičkový elektrický příkon pro magnety, ohřev a další systémy měl dosáhnout 900 MW, což představuje slušnou část výkonu kterékoliv elektrárny. Odběr tak obrovského příkonu přímo ze sítě není možný a proto energii pro JET pamáhají zajišťovat dva obří setrvačníky. Tyto setrvačníky o hmotnosti 775 tun roztočené o přestávce mezi experimentálními pulzy "malými" motory ukládají energii do rotující hmoty. ("Malý" motor s 8,8 MW má větší výkon než pohonná jednotka pendolina. Setrvačník se roztáčí na 225 ot/min.) Při aktivaci dodá jeden rotor setrvačníku energii při špičkovém výkonu 400MW, přičemž jeho otáčky klesnou během několika sekund na polovinu, vedle toho se část výkonu, pokud není potřeba předává zpět do sítě.
to petr - setrvacniky
gema,2008-06-15 16:25:09
Pane petr, zrejme ste necitali moj prispevok dost pozorne. Nikde som ani len nenaznacil, ze zotrvacniky maju v blizkej buducnosti nahradit jadrove elektrarne.
Pre istotu pre Vas aj pre ostatnych diskutujucich este raz opakujem svoj nazor ( a nikomu ho nevnucujem ) - vodik nie je ZDROJ energie, vodik je AKUMULATOR energie, ak o nom uvazujeme v podobnych intenciach, o akych sa pise v povodnom clanku.
A rad by som Vasu pozornost upriamil k tomu, ze monoclanok NIE JE akumulator - monoclanok sa NENABIJA, je to chemicky zdroj elektrickej energie.
O zotrvacnikoch som pisal preto, ze su jednou z moznych foriem akumulovania mechanickej energie - urcite poznate aj ine formy akumulatorov mechanickej energie zo svojho okolia - pruziny, zasobniky stlaceneho vzduchu, napnuta tetiva luku atd. A samozrejme existuju aj ine typy akumulatorov, ktore akumuluju ine formy energie - kondenzator akumuluje elektricku energiu priamo, elektricke akumulatory (napr. NiCd LiIon) akumuluju elektricku energiu nepriamo, cez chemicke reakcie v ich vnutri.
Z tohoto uhla pohladu je vodik len a len akumulator elektrickej energie, ktoru vlozime do jeho vyroby.
Dnes je velkym hitom vodik, zajtra mozno nejaky iny plyn alebo kvapalina - princip zostava rovnaky. 100% energie naakumulujeme, nejaku cast energie dostaneme naspat, zvysok su straty. Ludstvo dnes disponuje know-how na vyrobu elektrickej energie, nedisponuje know-how ako tuto energiu EFEKTIVNE pouzivat v mobilnych prostriedkoch
Inymi slovami, ludstvo nevie, ako vlozit 1 kW elektrickej energie napr. do aktovky, preniest ju na vzdialenost x kilometrov a tam ju premenit na energiu mechanicku (to je vlastne podstata problemu elektricky pohananeho automobilu).
to gema
petr,2008-06-16 09:43:53
Možná jste nepochopil můj příspěvek. Nikde jsem snad nenapsal, že setrvačníky by měly být zdroje energie nebo dokonce nahradit JE. Píšu, že jejich akumulace je "omezená" (výkonově a časově) a jsou i jinak málo vhodné. Mohou sloužit k vyrovnávání krátkodobých výkyvů a pod. Ale ne jako skutečné akumulátory energie. Mimochodem, jejich enegrie se časem ztrácí třením a odporem a tudíž není skladovatelná, a už vůbec přenositelná. Tímto "akumulátorem" by ovšem mohl vodík být. Vodík dovoluje použití jako zdroj energie bez kabelu, tedy pro mobilní prostředky. Pokud se vám to nezdá, prosím neargumentujte rádoby odborným rozborem, co je baterie a co monočlánek. Moje připomínka směřovala na logiku vašeho uvažování - vodík ne (vám se nelíbí) ale setrvačníky ano (líbí se mi už od dětsví). Ovšem bez vysvětlení a naprosto proti logice fyziky a možného hospodářského uplatnění.
Pan PetrH svým příkladem o využití setrvačníku prosím neargumentuje pro jejich široké nasazení, ale pro jejich "logické využití" a zároveň dle mne v těch číslech a způsobu nasazení je ta výhoda i omezení setrvačníků uvedena. Já jen nechápu, že někdo fandí setrvačníkům a degraduje vodík. Logicky mne to nesedí.
Přenos energie
Oskar,2008-06-16 10:08:49
Pane gema, lidstvo neví jak nacpat do aktovky 1kW a přenést ji jinam a tam to transformovat na vhodnou formu. Ovšem vy už asi máte jasno. Použití těžkých a rozměrných prvků, využívajících pro přenos na vzdálenosti nejlépe další "motor" je opravdu nereálné v masovějším měřítku. Ani ty baterie bych nechtěl nosit (zde jistě uznáte se masově používají, ale skutečně přenesený výkon je malý). Smiřte se s tím, že dlouho bude ještě nejlepší elektrický vodič a chemické médium. Co přesně tím chemickým médiem bude, bych nechal na praxi. Jako skutečný primární zdroj energie v masovém měřítku však asi po ropě bude jaderná energie.
Jinak máte pravdu, vodík je filozoficky akumulátor energie, tak jako je jím uhlí a ropa. Ano i uhlí a ropa je dle vás jen akumulátor. Proto prosím nepoužívat je a ani metan jako zdroj energie a šetřit je jako surovinu pro chemický průmysl. Pro pohon zařízení pak maximálně použít elektrickou energii a najít chemické médium pro efektivní skladování a přenos. Proč ne vodík nebo jiný plyn?
to Kolemjdoucí
nemo,2008-06-12 13:01:57
ostatní si myslí, že je to pěkná hovadina:))
a dobře se baví.
re
horas,2008-06-12 13:13:41
No jestli dobře počítám, tak těch 8 kg vodíku v nádrži BMW "vyrobí" 72 litrů vody, to je čtvrt litru na kilometr. Kolem silnic by se brzo vyrobily mlhový pole...
To horas:
ZW,2008-06-12 19:02:35
I při spalování benzínu vzniká voda, řádově tak půl deci na kilometr. Zvýší-li se toto množství pětkrát, žádné dramatické "zamlžení" okolí silnic neočekávám. Zvláště, když současně ubyde obrovské kvantum CO2 a spousta pevných částic ("sazí") ze spalování uhlíkatého paliva.
a para ?
Martin Gasparovic,2008-06-12 12:22:38
http://www.kiel-unter-volldampf.de/dampfmobile/dampffahrrad-hudspith.php
:-)
a proč ne pára?
Vlastimil Čech,2008-06-15 17:47:32
1.- neporovnávejte parní motor 19. století s parním motorem ze století 21.!
2. Uvažte možnosti, které dává moderní elektronika! Dálkové -včasné- nastartování kotle, automatické přikládání a vůbec příprava páry. Sledování provozu stroje, předehřev, vodní hospodaření..
3.- moderní materiály! Isolace, tlak, samomaznost!
4.- žádné výbuchy, rázy. konstruktér musí jásat
5.- Kotel a motor jsou odděleny, kotel může být uzpůsoben na spalování různých paliv... uhelných briket, psinečkových nebo jiných biopeletek, dřevěných patron, (nebo sušených kozích bobků :-) ) ekolog jásá!
navrhuji progooglit heslo "steam car"
Hmotnost
Ohm,2008-06-12 12:11:11
Docela by mne zajímala hmotnost této nádrže. Tlaková láhev s provozním tlakem 35 Mpa vyžaduje slušně pevnou stěnu. I kdyby byla kompozitová (jde to při té teplotě?) tak by vážila pěkných pár kg...
Kde ho brát?
Patvor,2008-06-12 11:21:05
Kde chtějí brát vodík?
Elektrolýzou vody? Takže buď jádro nebo uhlí/ropa/plyn jako zdroj obrovského množství elektrického proudu nutného k elektrolýze.
Konverzním způsobem a supernaákladným čištěním? Uhlí nebo saze z ropy.
Nikde nevidím nefosilní a/nebo nejaderný lacino nebo snadno požitelný zdroj vodíku.
Elektrická energie získatelná z fotovoltaiky nebo pálením biomasy na produkci vodíku kapacitně nestačí ani ve snech, natož ve skutečnosti.
Nekde tady na Oslovi
Albedo,2008-06-12 14:06:21
Pokud se nemylim, byl pred casem na Oslovi clanek o geneticky upravenych bakteriich, ktere produkuji vodik.
Zajímavé ano
Patvor,2008-06-12 16:51:17
Použitelné v masovém měřítku to však není. Na produkci, která by pokryla v konečném čase ekvivalentní spotřebu nafty, benzínu a kerosenu,
by podle mého odhadu nestačily jako nosné a živné médium všechny oceánské vody.
Albedovi
Tureček,2008-06-13 00:38:00
Je to zajímavé, ale prozatím ne příliš účinné.
http://www.zetatalk.com/energy/tengy14r.htm
http://www.newscientist.com/channel/mech-tech/mg18925401.600.html
http://wired-vig.wired.com/news/technology/0,1282,54456,00.html
http://epmb.berkeley.edu/facPage/dispFP.php?I=25
http://www.jcvi.org/cms/research/groups/synthetic-biology-bioenergy/
JCVI: Our scientists are focused on developing synthetic organisms able to produce various kinds of biological products and renewable fuels.
Cena vodíku
Bikkhu,2008-06-12 10:47:02
Kolik by musela být cena litru benzínu aby byl vodík levnější?
Někde jsem četl že asi 100kč, což při dnešní ceně 6-10kč/l (zbytek jsou daně) je ještě dost daleko.
vysledkom spalovania je "iba" vodna para
dusko,2008-06-12 10:27:02
az na to, ze vodna para je horsi sklenikovy plyn ako co2... maju tieto auta nejaky kondenzator na vodu?
Tak to asi pokryjeme moře nějakým igelitem.
RomanK,2008-06-12 10:31:22
Zavoláme na to Greenpeace až slezou z kopce.
vodní pára
Kolemjdoucí,2008-06-12 11:12:18
To jste narazil na docela zajímavý problém.. Pokud by se pára vypouštěla jenom tak do vzduchu, mohlo by to představovat dle mého názoru relativně závažný problém (při představě milionů vozů). Druhá možnost je nějaký (např. vzduchem) chlazený kondenzátor. Otázka je, co by se se zkondenzovanou vodou dělalo dál. Pokud by odkapávala na silnici, tak budem jezdit na vodě. Další možnost je uchování v nějaké nádrži, tím by se ale zapláclo další místo a zvedla by se celková hmotnost. A při pohledu na tuhle fantastickou nádrž, která obsadí celej kufr.. nevim nevim.. Zajímalo by mě, co si myslí ostatní..
V páře bych
karbet,2008-06-12 14:13:43
problém neviděl. Když jí je dost, udělá mlhu nebo mraky a zkondenzuje a spadne sama. Přitom zase tu svou skleníkovost vyruší. Naopak by se aspoň dostala do vzduchu pára, která tam chybí díky odkanalizování měst a meliorování polí.
vodní pára nebo voda
petr,2008-06-12 15:41:02
Kolik pánové odpaří jeden strom, jedno pole, m2 trávníku denně? Kolik naprší vody po dešti a uschne to? Jaký je voda skleníkový plyn, když je jí běžně ve vzduchu tuny? A co jí je v mracích?
Jediný efekt bude, že bude asi max. o 1mm srážek na m2 ročně více.
Jinak víte kolik vody vypustíte denně vy a všechna zvířata? Zabilo to už někoho? Je víc lidí nebo aut?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
