Američané u ovcí zjistili, že dieta matky má vliv na pohlaví narozeného potomka. Bahnicím, jejichž krmivo obohatili o polynenasycené tuky, se rodila převaha beránků. Poznatek ovlivnění pohlaví potomka dietou pochází od vědců z University of Missouri. Tým vedl R. Michael Roberts. Podle něj jejich studie vyloučila, že by výsledek byl vlivem kondice (zootechnický výraz pro vykrmenost), tělesné hmotnosti bahnice a počet jejích předchozích porodů, stejně jako období, kterého se početí týká. Jediné co pohlaví ovlivňovalo bylo složení potravy před početím. Roberts z toho vyvozuje, že složení stravy v době početí musí být velmi významným faktorem, když dokáže zajistit „výběr“ pohlaví potomka.
Polynenasycené tuky jsou základní pro výživu. Soudí se, že poměr mezi omega-3 a omega-6 tuky ovlivňuje průběh zánětu, že působí na správnou funkci imunitního systému a mozku. Omega 6-tuky, které byly použité při obohacení krmné dávky ovcí byly v této studii, byly chráněny před bakteriemi přirozeně se vyskytující v bachoru (předžaludcích). Mastné kyseliny byly ošetřeny tak, aby se vstřebávaly až ve střevě.
V dřívějších pracích se někdy teoretizuje, že v sociálních skupinách, kde se malý počet dominantních samců páří s velkým počtem samic, má z pohledu evoluce výhodu, když se zdravé samici narodí sameček. Zato u špatně živené samice má být z pohledu genetiky výhodnější mít za potomka samičku. I když se jedná o atraktivní teorii, tento pokus ukazuje, že tomu tak v praxi zřejmě není.
Pro chovatele se nový poznatek může stát efektivním nástrojem, jak si ve stádu ovlivňovat poměr pohlaví. Stejně tak může sloužit k ovlivňování potomstva jen u konkrétních párů určených k chovu. V plemenářské práci totiž hodně záleží na tom, zda od vybraných párů šlechtitel získá samičku, nebo samečka. Informovaný podnikatel tak nyní může jednoduchým opatřením vylepšit svojí ekonomiku a vyzrát nad konkurencí.
Nezodpovězenou otázkou je, zda se bude jednat o obecný fenomén a jestli posun v poměru pohlaví půjde využívat i v chovech dalších druhů hospodářských zvířat. Pokud se jedná o obecný fenomén, pak by to platilo i pro člověka...
Další podrobnosti se lze dočíst v práci Mark P Green a kol., Nutritional skewing of conceptus sex in sheep: effects of a maternal diet enriched in rumen-protected polyunsaturated fatty acids (PUFA). Reproductive Biology and Endocrinology, 6:21; June 9, 2008 DOI: 10.1186/1477-7827-6-21
Čtyři z deseti "Ts" žen mají HIV
Autor: Josef Pazdera (19.04.2021)
Kariérní postup doprovází zmenšení mozku
Autor: Josef Pazdera (17.04.2021)
Intersex jako norma
Autor: Jaroslav Petr (14.10.2020)
Hra s čísly o stabilitě stejnopohlavních svazků
Autor: Miloslav Pouzar (28.11.2018)
Když do změny pohlaví promlouvá osahávání
Autor: Josef Pazdera (06.01.2016)
Diskuze:
teorie kontra praxe
Simona,2008-06-12 12:39:09
mohl by mi někdo prosím vysvětlit, jak popisovaný pokus nasvědčuje, že "atraktivní teori" o synech dobře živených matek neplatí. Nějak jsem to nepochopila.
Děkuji
RE: teorie kontra praxe
Standa17,2008-06-13 14:54:11
Rekl bych, ze je to tam napsano dost jasne: "studie vyloučila, že by výsledek byl vlivem kondice (zootechnický výraz pro vykrmenost), tělesné hmotnosti bahnice a počet jejích předchozích porodů, stejně jako období, kterého se početí týká. Jediné co pohlaví ovlivňovalo bylo složení potravy před početím.". A jak? No na zaklade statistiky...
Dávno známá věc
lada,2008-06-12 06:51:39
Velmi podobné výsledky už přece měl sovětský akademik Lysenko.
To nefunguje!
Beran,2008-06-11 15:01:52
Ať jsem ji krmil tuky s nícenenasycenými mastnými kyselinami jak jsem mohl, stejně mám dvě holky.
vplyv stravy na pohlavie potomstva
uzba,2008-06-11 14:43:10
Nejak sa mi to nepozdava.
Napr. skupina volne zijucich zvierat, jedinci zeru cele dni vzdy to iste spolocne. Potom by sa pravdepodobnost pocatia samca/samice nebola 50/50.
V chovoch je to este vyraznejsie, zvierata su krmene uplne rovnakou stravou.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce