Poslední dobou odevšad slyšíme: „Populace včel se snížila!“ „Včely se stávají ohroženým druhem!“... Vědci se předhánějí v hledání příčin, proč tomu tak je a tak se objevují a zase mizí různé teorie. Někdy dávají vinu varroáze, jindy moru včelího plodu, záhadnému viru , mobilním telefonům, GMO plodinám,... Ještě že nestojí v Brdech americký radar, to by za mizení včelstev dozajista mohl on. Ze Spojených států k nám totiž odjakživa vždycky přišlo jen to nejhorší od amerického brouka po Windows... Není jednou z příčin mizení včel nakonec i špatná komunikace?

Devět druhů včel, které jsou na světě popsány, se vývojově oddělilo zhruba před nějakými 30 až 50 milióny let, a tak si následně vyvinuly i odlišné typy „tanečního jazyka“. Obsah jejich zpráv je stejný, jejich „tanec“ dokáže vyjádřit, kterým směrem a jak daleko je zdroj potravy a jaká je jeho vydatnost, ale přesné kódování tohoto jazyka se mezi jednotlivými druhy liší.

Zmatení jazyků se u včel nekoná

 

Shaovu Zhang: „Víme, že si dělnice ve včelím roji rutinně vyměňují informace prostřednictvím „tance“. Informují se tak o nově objevených lokalitách, kterými jsou místa s potravou, vodou nebo místa k založení nového hnízda.“

Nová mezinárodní studie prokázala, že asijské a evropské včely se mohou naučit a porozumět svým tanečním sestavám, navzdory vyvinuté odlišné formě komunikace. Výzkumníci z Austrálie, Číny a Německa objevili, že dva zeměpisně nejvzdálenější včelí druhy – evropská včela medonosná (Apis mellifera) a asijská včela indická (Apis cerana) – mohou sdílet informace a spolupracovat při využívání nových zdrojů potravy.

Evropská včela medonosná Apis mellifera…

„Průzkumnice“ předvádí „včelí tance“ uvnitř úlu, aby předaly informace dále. Souřadnice vzdálených lokalit jsou zakódovány v kývavé fázi tohoto „baletu“. Podle orientace a délky tohoto „představení“ se ostatní včely dozví směr a vzdálenost zdroje. A právě trvání tohoto „tance“ je odlišné u různých včelích druhů, i když letí stejnou vzdálenost a ve stejném prostředí. To jsou „jazykové“ rozdíly, které mohou tvořit komunikační bariéru.
 

Mezinárodní výzkumný tým složený z německých, australských a čínských odborníků  je prvním, který úspěšně studoval chování včelstva složeného ze dvou různých druhů včel – včely medonosné a včely indické. Jedním z prvních objevů tohoto nového společenství bylo, že asijské a evropské včely se, po určité době přizpůsobování se tomuto smíšenému včelstvu, naučily sdílet informace a pracovat společně při získávání potravy – asijské včely porozuměly tanci evropských včel a rozluštily zakódovanou informaci správně.
 

„Taneční jazyk včel patří mezi nejlépe prostudované komunikační systémy ve zvířecí říši. Nicméně, stále ještě můžeme být překvapeni.
Jisté je, že u včel k žádnému zmatení jazyků nedochází. I když spolu miliony let nekomunikovaly, dokázaly nám, že se nakonec domluví a porozumí si, vždyť jde přece o prospěch celku. Zdá se, že vzájemné neporozumění je spíš výsadou lidí.

Včely zahubila varroáza
Zatím se zdá být vysvětlení mizení včel v České kotlině a přilehlých moravských úvalech prosté. Roztoč varroa destructor, který varroázu způsobuje, se rozmnožil kvůli příliš teplé zimě. I když včelaři původně očekávali, že nemoc bude masivně škodit jen v nížinách, průběh letošní zimy dovolil, že tentokrát řádila i ve vyšších polohách, a to je zřejmě i důvodem proč jsou ztráty tak vysoké. Na videu připraveném pracovníky VÚVč je možné vidět, jak parazit vypadá in natura.

…se dokáže „domluvit“ s indickou včelou Apis cerana

 
Podle údajů Českého svazu včelařů včelaři na konci loňského roku zazimovali přes půl miliónu včelstev. Z toho jich 287 tisíc přežilo, ví se, že minimálně 119 tisíc uhynulo a o zbytku zatím nejsou k dispozici informace. I když během každé zimy dochází k úhynům včelstev, tak letošní zima byla ke včelám obzvlášť macešská, vše nasvědčuje tomu, že ztráty jsou přes třicet procent. Protože nemoc se projevovala v různých oblastech s různou silou, jsou některá místa prakticky bez včel.
 

Je třeba najít společnou řeč
Včelaři si nemohou dovolit čekat, že se vyvine u včel odolnost k varroáze. Vědí totiž, že by se mohli dočkat něčeho docela jiného – že nebudou mít s čím včelařit. Včelám je potřeba pomoci. „Hledáš-li pomocnou ruku, nejblíž ji nalezneš na konci vlastního ramene“, jak říká staré úsloví. Podle toho se zařídili i členové Pracovní skupiny nástavkových včelařů (PSNV) a začali konat. Uvedli do zkušebního provozu internetový informační systém monitoringu roztoče varroa destructor. Je možné ho najít na stránce Medobraní. 

 

Varroa destructor metla českých včelařů

Odpovědnost za zdraví včelstev je na včelařích, pokud nechtějí dopadnout příští zimu jako tu letošní. Je načase skončit s pasivitou, je konec spoléhání na nějaká nařízení „shora“, a očekávání, že za včelaře někdo něco vyřeší. Ta doba dávno minula. Včelaři sami musí provádět monitoring intenzity invaze roztočů, protože je především v jejich zájmu, aby měli detailní aktuální přehled a v návaznosti na to se mohli správně rozhodovat. S principy monitoringu se mohou včelaři seznámit ZDE.

Je jasné že, čím více včelařů se zapojí, tím bude monitoring přesnější. Zatím je do něj zapojeno 19 včelařů s 25 monitorovanými stanicemi a 87 sledovanými včelstvy. Problémem může být věková struktura včelařů a jejich schopnost pracovat s internetem. Tady by mohlo dojít k potížím v komunikaci. Třeba je to námět pro vás, co sice nevčelaříte, ale umíte s internetem a osud včel vám není lhostejný. Možná máte někoho v rodině, kdo včely má, neví o možnosti monitoringu a už vůbec netuší, jak se do něj zapojit. Pomozte mu.

Když se dokáží dorozumět evropské včely s asijskými, pokud jim jde o prospěch společenství, měli by najít společnou řeč i čeští včelaři, kterým by přece mělo jít o totéž. Zmatení jazyků si totiž nemohou dovolit.

Zdroje: Australian National University,  Český svaz včelařů,  Osel,  http://www.n-vcelari.cz/ , VÚVč.