Entomologové z Cornell University zkoumali geneticky modifikované rostliny jež tvoří insekticidní Bt protein. Ukázalo se, že není toxický pro parazity, jež žijí uvnitř těl housenek na které protein působí. Za zkoumaný objekt entomologům sloužil jeden z nejrozšířenějších škůdců napadající brokolici, zelí, květák,... je jím zápředníček polní (Plutella xylostella).
Zachování parazitů je důležité pro uchování přirozené biologické rovnováhy. Přítomnost predátorů v přirozeném hmyzím společenství potlačuje škůdce, stejně jako snižuje riziko, že se vyvine hmyzí škůdce rezistentní k Bt proteinu. Argument, že Bt plodiny škodí nejen housenkám, jež na těchto rostlinách žijí, ale též predátorům, kteří se těmito housenkami živí, patří k hlavním argumentům ekologických aktivistů.
Podle entomologa Anthony Sheltona jsou výsledky získané pokusem na housenkách a jejich parazitech, trefou do černého. Vyšlo při něm najevo, že Bt rostliny pomáhají udržet populaci škůdců a ještě k tomu podporují přirozenou biodiverzitu. Protože se jedná o významný poznatek, podíváme se blíže o co vlastně jde.
Bt baktérie, které nejsou pro člověka nebezpečné, se používají k postřikům rostlin již desítky let. Od roku 1996 se podobného principu ochrany používá ve formě takzvaných geneticky modifikovaných rostlin. které si Bt toxin tvoří samy. Jde o efektivnější metodu a proto se jí nyní dává přednost. Bt-plodiny mají do dědičné informace vnesen gen z bakterie Bacillus thuringiensis a podle něj produkují protein, který je sám o sobě neškodný. Až po průchodu trávicím traktem hmyzu (nikoli obratlovců) jsou z jeho konců odštěpeny určité úseky. Zbývající část proteinové molekuly tak získá schopnost vazby na specifické receptory na buňkách sliznice střeva vybrané skupiny hmyzu a vyvolá poškození střevní stěny. Daný typ toxinu zabírá jen na hmyz s určitým typem receptorů. Bez vazby na tuto molekulu je Bt-toxin neúčinný. Bt-plodiny jsou díky tomu odolné k vybrané skupině hmyzích škůdců – housenkám motýlů, larvám brouků nebo dvoukřídlého hmyzu. Necílovým skupinám hmyzu, např. blanokřídlým (tedy např. včelám, čmelákům nebo mravencům) používané Bt-plodiny a jejich toxiny neškodí.
Obě ze zmíněných metod ochrany plodin před škůdci (jak postřik rostlin Bt toxinem, tak pěstování Bt plodin) jsou americkou Environmental Protection Agency povoleny.
V roce 2007 byly Bt kukuřice a Bt bavlník již pěstovány ve 22 zemích na ploše 105 217 km2 .
Ve snaze prokázat případnou nebezpečnost Bt plodin, včetně jejich škodlivosti biodiverzitě, bylo ve světě uděláno mnoho pokusů. Jen výjimečně ale některé ze studií naznačily negativní vliv efektu pěstování Bt plodin na parazity housenek. Pokus o kterém zde referujeme ale nic z negativních stránek nepotvrdil. Podle vědců to svědčí spíše o vlivu nevhodné metodiky, kterou při pokusech použili.
Aby se vědci tentokrát vyvarovali možného zkreslení výsledků špatnou metodikou, odlišili efekt insekticidů a Bt proteinů na housenky a na jejich parazita. Vymysleli pokus, který jim to umožnil. Celý pokus stojí na housenkách, jež si vytvořily rezistenci k Bt toxinu a nebo si již stihly vytvořit rezistenci na běžně používané insekticidy. Pokus tedy probíhal na housenkách, jimž běžné dávky toxinů nijak zvlášť neškodí. Tyto, na toxiny odolné housenky, nechali vědci napadnout vosičkami, jež jsou v přírodě jejich přirozenými predátory.
Housenky do nichž nechali predátora naklást vajíčka, nechali vědci živit se rostlinami postříkanými klasickými insekticidy. Housenky, protože se jednalo o jedince k insekticidu rezistentní, se normálně zakuklovaly a vyvíjely se v motýly. Daly vznik další generaci motýlů přesto, že byly svým predátorem napadeny. Proč? Inu proto, že parazit rezistentní nebyl a tak byl oním klasicky používaným insekticidem zahuben.
Zcela jinak se situace vyvíjela, když housenky konzumovaly Bt plodiny. Housenky živící se na GM plodinách zůstaly na živu. Byly totiž k Bt toxinu obsaženém v rostlině rezistentní. Přesto, že housenky konzumovaly smrtelnou dávku Bt toxinu, jejich parazita to nikterak nezahubilo. Larvy vosiček v housenkách vesele rostly a cyklus vývoje parazitické vosičky nebyl narušen. To tedy prokázalo, že Bt plodiny predátorům neškodí. Argumentovat tedy tím, že Bt plodiny jsou z pohledu snižování biodiverzity nebezpečím, bude nadále hloupé.
Ostatně, podobný závěr byl učiněn zhruba před rokem při jiné příležitosti. Tehdy se nejednalo o zeleninu, ale geneticky modifikovanou kukuřici. Švýcarsko-britský tým vedený Tedem C. J. Turlingsem zjistil, že na Bt kukuřici žije více mšic. Ty kukuřici nevadí. Naopak. Lákají k sobě lumčíky a ti zase chrání kukuřici před housenkami motýlů. Závěr je stejný – pěstování Bt plodin, ve srovnání s konvečními pěstitelskými metodami, diverzitě neškodí.
Pramen: Cornell University, PLoS ONE
Supranormální sluch
Autor: Josef Pazdera (08.07.2024)
Nechtěný efekt ekologického zemědělství
Autor: Josef Pazdera (24.03.2024)
Lidský inzulin z mléka GMO krávy
Autor: Dagmar Gregorová (16.03.2024)
Svítící rostliny druhé generace
Autor: Josef Pazdera (05.10.2021)
Budeme nosit oblečení ze svalových vláken?
Autor: Josef Pazdera (01.09.2021)
Diskuze: