V roce 1945 zaznamenali vědci pokles průměrné povrchové teploty moří a oceánů o 0,3°C. Podobných změn v teplotách zemského povrchu se odehrála v posledních desetiletích celá řada. Pro většinu z nich mají vědci rozumné vysvětlení. Například v roce 1991 došlo k mohutné explozi filipínské sopky Pinatubo. Jemné částice popela se dostaly vysoko do atmosféry, zastínily Zemi před slunečním zářením a výsledkem bylo poměrně výrazné ochlazení jak na souši, tak na moři. Pokles z roku 1945 se projevuje pouze v povrchových vrstvách moří a oceánů. Pro vědce zůstával záhadou. Poradit si s ním nedokázaly ani počítačové modely pozemského klimatu. Určité naděje upírali klimatologové k výbuchům atomových bomb v Hirošimě a Nagasaki, ale to se ukázalo jako falešná stopa. Tým vědců pod vedením Davida Thompsona ze State University of Colorado nalezl pro záhadu prozaické vysvětlení a zveřejnil je na stránkách prestižního týdeníku Nature.
Během ročního studijního pobytu ve Velké Británii se Thompson zabýval historií měření teplot moří. Přitom ho napadlo, že se moře po druhé světové válce vůbec neochladilo. Mohlo jít o chybu měření. Povrchové teploty sledovaly v té době především britské a americké lodě. Během války počet měření dramaticky poklesl a většina hodnot pocházela od amerických plavidel. Britové začali ve velkém měřit teplotu moří až po roce 1945. A to byl kámen úrazu, protože britské a americké lodě používaly k určení teploty mořské vody odlišné metody. Američané měřili v lodních strojovnách teplotu vody přiváděné z moře k chlazení motorů. Britové odebírali vzorky vody z moře obyčejným kbelíkem zavěšeným na dlouhém laně.
V horku strojovny se voda o něco ohřála a naměřené teploty jsou proto vyšší. Převaha amerických měření během války proto vyvolala dojem, že se moře v tomto období ohřívalo. Z povrchu kýble používaného k měření na britských lodí se odpařovala voda a to obsah nádoby o něco málo ochladilo. Zvýšený podíl Britů na měření teplot moří po válce proto vzbudil mylný dojem, že se moře ochlazuje. Rozdíl je sice malý, ale průkazný. Klimatologové nyní usilovně pracují na tom, aby výsledky měření od těchto chyb očistili. Zatím není úplně jasné, jaký tvar bude mít nově stanovená teplotní křivka povrchové teploty oceánů během druhé světové války a po ní. Thompson předpokládá, že záhadné ochlazení z klimatických záznamů zmizí.
Není to zřejmě poslední korekce, kterou měření teploty moří čeká. Podobných nechtěných chyb se do dat o vývoji zemského klimatu asi vloudilo více. Například v sedmdesátých letech vědci upustili od měření z lodí a začali používat k získávání potřebných údajů automatické bóje. Tato změna mohla vést k podcenění vzestupu teplot moří a oceánů v následujícím období.
Rozprašování diamantů do atmosféry je znovu ve hře
Autor: Josef Pazdera (20.10.2024)
ExxonMobil si zachraňuje karmu největším úložištěm oxidu uhličitého v USA
Autor: Stanislav Mihulka (13.10.2024)
Rizika plynoucí z akceptace posledních doporučení organizace Fakta o klimatu
Autor: Vladimír Wagner (08.10.2024)
Další zdroj CO2 s kterým se nepočítalo
Autor: Josef Pazdera (28.01.2024)
Sluneční šlamastyka: Masivní solární farmy mohou měnit klima jinde ve světě
Autor: Stanislav Mihulka (14.01.2024)
Diskuze:
Laik žasne, odborník se diví
Jaroslav Santner,2009-01-30 21:49:52
Nestálo by za to, držet si v redakci jednoho nedůvěřivého trotla, který by každý podobný blábol, jakým je tento článek, zcela promitivními argumenty oponoval. Položme si otázku, o kolik se může ochladit kýbl vody (podle dodané fotografie asi 10 litrů), když se odpaří (a to přeháním) jedno deci vody z jeho povrchu? Dovolím si tvrdit, že se normální rtuťový teploměr ani nehne Tepelná kapacita vody nemá v přírodě konkurenci. Zkuste pro jednoduchost opačný pokus. Postavte prázdný kýbl (namočený z vnější strany do vody) na vařič a sledujte, jak dlouho bude trvat, než kýbl oschne, Potom jej naplnte vodou, změřte její teplotu a zapalte vařič na stejnou dobu. O kolik se vám zvedla teplota vody? Aha! zase nic. Tak běžte spát a už nikdy takové bláboly nečtěte. Stejní lidé píší o strunách, temné hmotě, temné energii a krásné symetrii vesmíru. Stejně jako v tomto případě, dávají přednost spekulacím svého geniálního mozku před primitivním experimentem. Jejich víra v genialitu buť vlastní, nebo jejich duševních ochránců a vzorů (Darwina, Hawkinse, Grygara atd) je dovedla vždy k naprosto dementnímu závěru.
Laik žasne, odborník počítá
Pavel Hudecek,2011-01-16 22:01:50
Voda má sice v porovnání s jinými látkami ohromnou tepelnou kapacitu, jenže její skupenské teplo odpařování je neméně ohromné:
Změnu teploty 1 litru o 1 °C vyvolá změna energie o 4,18 kJ
Na odpaření 1 litru vody se spotřebují 2 MJ
---------
Když se tedy odpaří jeden mililitr z každého litru, voda se ochladí o cca 0,5 stupně. Odpaření Vaší deci z kýble, by vedlo k ochlazení o 5 °C.
---------
No a také je dobré brát v úvahu, na vznik rozdílu 0,3 ° patrně bohatě stačí ten ohřev strojovnou. Ona i zanedbatelná část z megawattů je mnohem víc, než Váš vařič.
Jazzy
Jazzy,2008-06-09 09:20:56
No nazdar, když jsem četl různá zasvěcená povídání o kolísaní teploty mořské vody, z nichž se vyvozovaly dalekosáhlé úvahy o klimatu a nutné záchraně planety, myslel jsem si naivně, že se ta měření provádějí nějak tak, že na určeném místě, v určenou dobu spustí vědecká loď sondu do určité hloubky a provádí zde opakovaná měření co nejcitlivějším přístrojem. Že nabírá vodu plavčík kýblem nebo jí odebírá ve strojovně prohnanou čerpadlem by mě fakt nenapadlo...
Údaje z Nature stojí na vodě ...
Tureček,2008-06-04 21:48:53
Ochlazení kbelíku vody o 0,3C během pěti minut je možné nanejvýše v ledničce, ale nikoliv uprostřed oceánu. Teplota vody se jen tak rychle nemění. Dejme tomu, že ten kbelík stojí 5 nebo 10 minut na kovové podlaze nějakého torpedoborce. Pak je nutné se zeptat, zda tam stojí v noci nebo v poledne? A měřil ten námořník v závětří nebo na volném prostranství? A byl při měření vítr nebo nebyl? A když se měřilo během dne, stál ten kbelík ve stínu nebo na slunci? Anebo co když ta paluba byla ze dřeva? Pak by teplo z vypařování neexistovalo.
Tyhle korekce minulých záznamů spíše připomínají přepisování dějin tak, aby se to líbilo vládci ústavu ...
Vzdyt jde jen o prachy
Petr,2008-06-04 22:08:15
no a za tohle jsou schopni nekde dat cenu 75.000 USD, o se to pak zkoumaji ptakoviny. Jestli by fakt meli cas na takove blbosti, kdyby do toho z ruznych stran nesypali love jak do bezedne kapsy :(
Nouzov
Lenka Vranova,2008-06-05 14:59:58
Napsat, že údaje v Nature stoji na vodě.... to chce hodně kuráže. Už proto, že se jedná o titul, kde články procházejí tvrdou oponenturou. A protože máme na chatě studnu a vedle ní je vždy kýbl (vodu máme v hloubce 12,5 m), zkusila jsem si to. Podotýkám, že bylo slunečno a čas okolo poledne. Spustila kýbl, vyzvedla ven a asi tak tři minuty měřila. Pak jsem si vzala hadici na zalévání a pustila čerpadlo a hadicí stříkala na teploměr. No nebudu vas napinat, rozdíl nebyl 0,3 C ale více jak dvojnásobný... Proto mi dovolte stejný názor jako v Nature - měřit teplotu kýblem, a dělat z toho klimatický závěr, je hloupost. Alespoň u nás v Čechách.
Skromný dotaz
Stanislav,2008-06-05 18:47:14
Dotaz -- co bylo studenější -- z kýblu nebo z hadice? Nezahřálo to čerpadlo?
Loď vs. kýbl
Stanislav,2008-06-05 18:58:04
P.S. ještě k lodi -- nasávaná voda na chlazení bude z určité hloubky, u kýblu prakticky z povrchu (kdo by lovil kýbl z hloubky, že?), takže asi další mínus přesnosti ...
Lenka,2008-06-06 00:07:21
ve studni mame jen asi metr vody. A studenejsi byla samozrejme ta z hadice.
není to naopak?
Karkulka,2008-06-10 09:57:42
Nejde spíš o to, že se voda při "měření kyblíkem" prostě nemůže ohřát ve strojovně jako při měření ve strojovně? Chápu to spíš takhle. Máme tu vedle sebe dvě metody, které dávají trocho jiné hodnoty. Pokud se pořád používá jen jedna, byť zatížená systematickou chybou, je nám to celkem fuk, páč nám jde o sledování trendu. Pokud se začne najednou používat jiná metoda, s jinou systematickou chybou, máme tu v datech najednou skok, který neumíme fysikálně vysvětlit.
Trochu to komplikuje fakt, že není v datech skok ale pokles, který ale souvisí s tím, že používání jedné a nástup druhé metody neproběhlo naráz ale postupně.
Žádný podvod v tom nevidím.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
