Bucovice

Jarka Vosmikova,2008-06-04 12:44:20

Užmoje babička přidávala do kořenáčů a na zahrádku k zelenině popel z kamen. Topilo se tehdy na vesnici dřevem.

Odpovědět

Dřevěné uhlí

Tureček,2008-06-04 08:49:29

se tak maximálně tvoří z kořenů. Zprávu o hoření kořenů lze nalézt v knize Ze starých letopisů českých, Svoboda, Praha, 1980. Extrémní výkyvy počasí se vyskytovaly i tehdy. „Extrémní“ je ale spíše evropský postoj k počasí. Jsme tu totiž golfským proudem příliš zhýčkaní. V článku mě také udivuje, že se bez důkazu hovoří o ovlivňování klimatu CO2.
Zprávy o změně klimatu lze nalézt také v amerických novinách z roku 1920. Z letopisů jsem vybral krátky interval okolo roku 1500.

1473 – Bylo veliké horko, tři a půl měsíce nepršelo; lesy hořely, řeky a potoky vysychaly, urodilo se málo obilí. Řepa, zelí a jiné plodiny se vůbec neurodily. Toho roku vyhořelo v Čechách mnoho lesů a také v okolních zemích, protože bylo veliké horko a lesy se tím žárem zapalovaly. Někde chtěli lidé ten oheň hasit, ale nic nezmohli; když v lese kopali hluboké příkopy, aby se oheň nešířil, za chvíli chytil další strom opodál, země byla tím žárem rozpálená, až praskala, a někde hořely i kořeny pod zemí. V Praze chytil břeh a hořel několik dní. Když na něj lili vodu, nic to nepomohlo, a tak museli břeh rozkopávat; byl z toho po Praze veliký zápach. (str. 223)
1475 – Téhož roku v týdnu kolem sv. Vavřince [ 10. srpen ] přiletělo do Čech z Moravy nesmírné množství velikých kobylek. Zastavily se až u Starého Kolína [ Starý Kolín leží východně od Kolína nad Labem ] a odtud se obrátily k Roudnici. Bylo jich tolik, že když se zvedly od země, zastínily oblohu, že nebylo vidět ani slunce. A když letěly, vydávaly jejich křídla takové chřestění, jako když jezdci v plné zbroji jedou na koních. Ty kobylky veliké skoro jako vrabec se toho roku objevily v Uhrách a na Moravě, podobně jako kdysi za starých časů císaře Karla. Na co padly, všechno sežraly: lesy, vinice a všechno, co bylo na polích. Podobaly se mnichům; vzadu měly jakoby kápi a pleš jako mniši. Z Moravy letěly do Rakouska a pak i do Čech a do jiných zemí. (str. 224)
1477 - Léta Páně 1477 v masopustu byly tak kruté mrazy, že v potocích vymrzla voda a sníh, který padal až do sv Řehoře [ 12. března ], byl koním až po sedlo. (str. 229)
1480 - Léta Páně 1480 bylo v lednu a v únoru neobvyklé teplo, takže mnohé rostliny vyrašily. Teplo trvalo až do sv. Jana Zlatoústého [ 27. ledna ]. (str. 233)
1485 – Toho roku přišly před sv Filipem a Jakubem [ před 1. květnem ] silné mrazy nejen v Čechách, ale i jinde; nadělaly škody na ovocných stromech, ve vinicích, na osení i v lesích. Mistr Vavřinec z univerzity řekl, že účinek tohoto zatmění skončí až po šestnácti letech. (str. 262)
1499 –Téhož roku dal Bůh hojnost obilí, ovoce a vína a staří lidé nepamatují takovou úrodu vína, že ho lidé ani neměli do čeho nalévat, a to nejen v Čechách, ale i v okolních zemích. Avšak z této hojnosti darů božích vzešlo málo dobrého mezi lidmi, jen samá pýcha, ožralství, spory a nepřátelství. (str. 275)
1501 – Téhož roku v pátek po sv. Vavřinci [ 13. srpna ] začalo pršet a pršelo po celé české zemi pět dní bez přestání. V té době lidé trpěli nedostatkem chleba, takže kradli jeden druhému chléb i na potkání, kde jen mohli, a nejvíce křesťané židům. (str. 276)
1503 – Toho roku bylo na polích veliké sucho, které začalo na sv. Filipa a Jakuba [ 1. května ], a od tohoto dne nepršelo tři měsíce. Pro to sucho bylo obilí i píce velmi drahé; strych pšenic podle pražské míry byl za čtyřicet grošů, věrtel piva stál kopu míšeňského [to je půl kopy grošů českých] (str. 282)
1504 – Toho roku přišla před Všemi svatými [ před 1.listopadem ] veliká zima, takže ve čtvrtek po Všech svatých [ 7. listopadu ] už lidé v Praze chodili přes řeku po ledě. Mrazy trvaly skoro dva měsíce a o vánocích bylo teplo jako na jaře, všechno se zelenalo a místy se objevily květy. (str. 289)

Odpovědět