Okamžik T nastal v sobotu 31. května ve 23:02 LSEČ. Z rampy 39A Kennedyho kosmického střediska na mysu Canaveral se odpoutal raketoplán Discovery ke své již 35. výpravě na oběžnou dráhu. Let s označení STS-124 je věnován zejména rozšíření Mezinárodní kosmické stanice (ISS) o další laboratorní modul. Členové posádky raketoplánu proto během 14denního letu vystoupí hned třikrát do volného kosmického prostoru.
Japonská laboratoř Kibo (japonsky „Naděje“) je příliš velká na to, aby ji jediný raketoplán vynesl najednou. Proto je rozložena do tří částí. První z nich, menší skladový modul, byl na oběžnou dráhu dopraven a k ISS připojen již během březnového letu raketoplánu Endeavour. Poslední díl, externí experimentální plošina, přijde na řadu na jaře příštího roku.
Celá laboratoř vyšla japonské daňové poplatníky na miliardu dolarů. Jejímu vývoji bylo věnováno 20 let času. Hlavní modul, který nyní odstartoval do vesmíru, má tvar válce o délce 11 metrů a průměru 4,4 metru. Jeho hmotnost dosahuje téměř 15 tun. Pro japonský kosmický program je to významný okamžik, protože poprvé v historii má japonská kosmonautika k dispozici vlastní orbitální laboratoř. „Je to velký krok pro japonskou komunitu, zejména pak vědeckou, protože to znamená, nyní mohou zahájit vlastní vědecké experimenty,“ dodává k tomu japonský astronaut Akihiko Hoshide, který je členem posádky raketoplánu.
Kromě něj posádku tvoří velitel Mark Kelly, pilot Ken Ham a specialisté Karen Nyberg, Rob Garan, Mike Fossum a Greg Chamitoff. Karen Nyberg se stala 50. ženou v historii, která se vydala do vesmíru. A ještě jedna zajímavost – startu raketoplánu přihlížel na Floridě také Kellyho bratr Scott, který se již také do vesmíru podíval.
Greg Chamitoff se na palubě Discovery zpět na Zemi nevrátí, protože se stane členem stálé posádky kosmické stanice. Vystřídá zde svého krajana Garretta Reismana a společně s dvojicí ruských kosmonautů bude dále na ISS pracovat.
Start raketoplánu proběhl bez komplikací a rovněž první data z kamer, které jej sledují ukazují, že nedošlo k ohrožení kosmického letounu odpadávající pěnou. Od tragédie raketoplánu Columbia v roce 2003 je inspekci ochranného štítu raketoplánů věnována velká pozornost. NASA postupně implementovala celou řadu změn, které měly za cíl eliminovat úlomky izolační pěny, jež během startu obvykle odpadávaly z hlavní palivové nádrže. Discovery se na oběžnou dráhu vydal s první vnější nádrží, která byla od samotného počátku postavena se všemi dosud zavedenými změnami.
Aktuálně dostupná data nasvědčují tomu, že modifikace se vyplatily. Během startu nebyly zaznamenány žádné větší úlomky pěny. K několika málo případům, kdy se přesto malé úlomky od tanku oddělily, došlo dostatečně vysoko nad zemským povrchem. Raketoplán zde má již vysokou rychlost a díky tomu úlomky pro něj nepředstavují nebezpečí.
Po dosažení oběžné dráhy je obvykle provedena inspekce stavu ochranné štítu raketoplánu. Tentokrát tomu tak ale není, protože raketoplán s sebou jednoduše neveze prodloužené robotické rameno, s pomocí kterého se tato inspekce provádí. Modul Kibo je totiž tak velký, že zcela vyplní nákladový prostor a rameno se do něj již nevešlo. Nicméně kontrola štítu bude provedena. Při předchozí návštěvě zanechal raketoplán toto zařízení připojené k vnější části ISS. A Discovery si jej zde tedy „vyzvedne“.
Mezi řadou materiálu, zásob a dalších věcí, které raketoplán k ISS dopravuje, je i náhradní pumpa pro toaletu kosmické stanice. Tento díl současného palubního WC totiž nedávno selhal, čímž se poněkud zkomplikoval život zde pobývajících astronautů (česká média o tom s jistým potěšením a hlasitě informovala). Ruští technici jsou přesvědčeni, že se toaletu podaří opravit a život zde se navrátí do běžného režimu.
Spojení obou těles je naplánováno na pondělí 2. června 19:54 LSEČ.
Lidské smysly ve stavu beztíže
Autor: Michael Voplatka (14.05.2015)
Bude ISS dočasně bez posádky?
Autor: Dagmar Gregorová (01.09.2011)
Diskuze:
Nebezpecne ulomky
TH,2008-06-03 15:04:31
Autor píše:
"K několika málo případům, kdy se přesto malé úlomky od tanku oddělily, došlo dostatečně vysoko nad zemským povrchem. Raketoplán zde má již vysokou rychlost a díky tomu úlomky pro něj nepředstavují nebezpečí."
.
Podstatne pre posudenie nebezpecia ulomku oddelujuceho sa z nadrze je, akou rychlostou by mohol narazit do orbitera (to je to "lietadlo"). Ked je este ten kusok peny prichyteny na nadrzi tak jeho rychlost oproti orbiteru je nulova. Ked sa ten kusok oddeli, tak by rad pokracoval zotrvacnostou dalej, ale jednak uz nie je urychlovany, druhak je brzdeny zemskou pritazlivostou a tretak je brzdeny atmosferou. Cize na tej kratkej drahe medzi nadrzou a orbiterom sa jeho rychlost moze zmenit na tak velku, ze uz je to pre orbiter nebezpecne.
Ak sa ten kusok peny oddeli od nadrze vo velkej vyske, tak smer vektora gravitacneho pola zviera uz so smerom letu raketoplanu takmer 90 stupnov a hlavne ulomok uz nie je tak velmi brzdeny atmosferou. Cize ulomok uz voci orbiteru nenadobuda taku velku rychlost, ako ked sa oddeli nizsie. Preto ulomky oddelene vo vacsich vyskach nie su nebezpecne.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce