Tak se začala psát nová kapitola evropských i světových dějin. Křesťanství v té době v římském impériu umíralo na úbytě a jeho vyznavači byli oblíbeným masitým doplňkem stravy velkých šelem v cirku. To vše se však rychle změnilo. Konstantin nezapomněl, že mu na trůn pomohlo nebeské znamení kříže a usoudil, že nebude špatné získat si přízeň boha vyznavačů tohoto znamení, zvláště když dokáže svým vyvoleným zajistit vítězství v beznadějných bitvách. Křesťanství začalo pod Konstantinovým patronátem celkem nečekaně prosperovat. Následujících 17. století už křesťané nepustili nadvládu nad světem z rukou. A svým způsobem ji třímají dodnes. Vždyť i skutky a myšlenky nejmocnějšího muže planety, amerického prezidenta Bushe, „řídí Bůh“. Alespoň to Bush tvrdí.
Eusebius ve svém spisu „ Konstantinovo obrácení“ nepochyboval, že nebeský kříž namalovala na nebeskou klenbu ruka boží. Dnešní badatelé hledají poněkud přízemnější vysvětlení. Podle švédského geologa Jense Orma a jeho italských spolupracovníků pozoroval Konstantin efekty spojené s dopadem meteoritu. Ormo dokonce nalezl ve střední Itálii kráter, který tento meteorit po dopadu vytvořil. Je jím celkem malý Cratere del Sirente, který tvarem přesně odpovídá dopadovému kráteru a navíc v jeho sousedství najdeme i druhotné krátery vzniklé po dopadu kusů hornin, které náraz meteoritu vymrštil do povětří. Magnetické anomálie kolem kráteru svědčí, že meteorit obsahoval železo. Také stáří kráteru spadá velmi přesvědčivě do doby, kdy Konstantin soupeřil s Maxentiem o nadvládu nad Římem. Ormo odhaduje, že dopad meteoritu uvolnil energii srovnatelnou s výbuchem atomové bomby o síle jedné kilotuny TNT. Na místě dopadu se zvedl dokonce „hřib“ podobný svému „atomovému kolegovi“. Dopad provázely impozantní akustické i seismické efekty. Šlo o podívanou natolik děsivou, že mohla skutečně zvrátit poměr sil ve válečném konfliktu, zvláště když jedny vyděsila a druhé přesvědčila o oprávněnosti jejich boje.
Kdyby v roce 308 nespadl na Apeninský poloostrov meteorit, tento muž by se nestal římským císařem, křesťany by stačili požrat lvi a křesťanství by skončilo v zapomnění jako bezvýznamná blízkovýchodní sekta.
Cratere del Sirente – svědek přelomového okamžiku světových dějin. Sem žuchl za mohutných světelných, seismických i akustických efektů v roce 308 meteorit.
Jeden z vedlejších kráterů vytvořených horninou, kterou vyvrhl ze Země dopad meteoritu.
Průzkumné práce na místě, kam by měli křesťané z celého světa pořádat velkolepější poutě, než jaké podnikají muslimové do Mekky. Tady se rozhodlo o výsadním postavení křesťanství v našem světě.
Diskuze:
Iná interpretácia
Rene Mikolas,2015-04-04 12:26:50
... objavilo sa na nebi ohnivé znamenie kríža (*dva menšie kusy sa zrejme z protiľahlých bokov meteoritu oddelili v atmosfére Zeme po jeho rozpade, spomalili, kladúc väčší odpor vzduchu a spolu s jadrom vytvorili náznak ohnivého kríža).
Konštantín a jeho ľudia zostali pozerať na nebo s ústami dokorán. Nebeský kríž celkom iste videli i Maxentius so svojimi vernými, ale nedokázal zo situácie vyťažiť toľko, ako jeho sok. Pripustiť sa dá aj možnosť, že ho videli z iného uhla a preto sa im javil iba ako ohnivá čiara.
Konštantín si ako obratný psychologický manipulátor nebeské znamenie privlastnil ...
Omyl
Anton Surda,2003-12-30 14:16:21
Pokial ma pamat neklame, bitka u Milvijskeho mostu bola 28.10.312
Ještě připomínka
Richard,2003-07-24 15:40:27
Musím se omluvit, koukám, že jsem to naplácal bez ladu a skladu. Každopádně každý historik si stojí za tím, že Konstantinova konverze nebyla dílem náhody. Ale hlavně: jiné prameny o žádném zjevení na nebi neví. Kříž se prostě zjevil Konstaninovi ve snu. Tím to celé padá, dál už je to otázka pro Junga
meteorit bych neprecenoval
pavel houser, www.scienceworld.cz,2003-07-23 18:04:46
obavam se, ze s tim meteoritem je to jen takova slaba nevyznamna perlicka
- na vychode rise bylo krestanstvi povolene uz predtim
- jeste se objevily minimalne dva pokusy restaurovat pohanstvi "shora",
ktere podnikli cisarove julian apostata a flavius eugenius
- konstantinus jeste dlouho nebyl v pravem slova smyslu krestanem a nechal
razit mince s bohem slunce (a pokrten byl az na smrtelnem lozi); navic
velmi dlouho bylo krestanstvi nabozenstvi nikoliv jedine povolene. teprve
dost dlouho po konstantinovi byly zakazany olympijske hry, eleusinska
mysteria apod. az asi 150 let po nem byl vydan zakon narizujici palit
zrejme nejpropracovanejsi protikrestanske dilo, profyriuv spis. teprve v
roce 529 byla rozpustena athenska platonska akademie. atd.
- konstantinovy edikty proti vesteni kopirovaly edikty starsich pohanskych
cisaru (mely spise politicky nez nabozensky vyznam - slo o to, aby se nikdo
treba nemohl ptat na jmeno pristiho cisare). neda se rict, ze by konst.
cisarstvi bylo nejak "krestanske"
- kdyz uvazime, ze po celou dobu meli krestane dost sil se vyhlazovat mezi
sebou (hlavne nikajsti versus ariani), pak se mi zda vysledek jedne
konstantinovy bitvy u mulvijskeho mostu zcela nepodstatny a rekl bych, ze
by krestane proste vyhrali tak jako tak. proc, to je samozrejme uplne jina
otazka...
To bylo kapku jinak
Richard,2003-07-22 10:23:25
Křesťané nebyli žádnou malou sektou. Tehdy už měli v říši u rozhodující vliv. Měli také velmi propracovanou organizaci, která se velmi hodila despotickým tendencím pozdních císařů. Dalo by se říct, že zvítězí ten císař, který se s nimi spojí, rozhodně to platí v dlouhodobém horizontu, a vítězství křesťanů tak bylo zákonité.
Bude třeba objasnit zajímavý jev. Vždy když vypukne bitva, bývá na obloze vidět znamení, zvěstující těm správným vítězství (tak i Čechům u Chlumce 1126, nebo Alexandru Velikému, tuším u Sidonu). Asi to nebude o tom, že by vždy spadl meteor. Spíše půjde o davovou sugesci, anebo výmysl kronikářů.
Navíc v pramenech se mluví o zjevení na nebi, ale ne o výbuchu o síle jedné kilotuny. Nejsem geolog, abych se mohl vyjadřovat k tomu kráteru, ale vsadil bych se, že bude datován mylně.
Když už budeme hledat vysvětlení na nebi, existuje atmosférický jev, kdy se v důsledku lomu světelných paprskůna obloze zjeví znamení kříže. Přesto si myslím, že jednodušší vysvětlení má mít přednost, a že tedy snaha kronikáře přikrášlit slavné vítězství je pravděpodobnější, než náhlý pád meteoritu.
pripomienka
Eva Pukančíková,2003-07-21 18:26:29
Len malá pripomienka k týmto slovám: "Kdyby v roce 308 nespadl na Apeninský poloostrov meteorit, křesťany by stačili požrat lvi a křesťanství by skončilo v zapomnění jako bezvýznamná blízkovýchodní sekta." To je ako vystrihnuté z bulvárneho časopisu a na niekoho môže to môže pôsobiť útočne.
Odporúčala by som celkovo sa vyhnúť formuláciám typu "keby....tak niečo." Nikto predsa nemôže s určitosťou vedieť, ako by sa vyvíjala nejaká situácia,
keby boli boli podmienky iné.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce