Těžkých kovů už jsme se naučili bát. Mnohem menší strach nám nahánějí tzv. endokrinní disruptory – látky schopné nabourat hormonální systém lidí i zvířat. Ne proto, že by snad byly méně nebezpečné, ale proto, že nejsou zdaleka tak populární jako olovo či kadmium. Z Lombardi Cancor Center při Georgtown University přichází zpráva, podle které bychom mohli právě kadmium hodit do obou pomyslných „košů špíny“. Tento těžký kov má v nízkých koncentracích efekty samičích hormonů estrogenů.

Velmi nízké dávky kadmia vyvolaly u samic laboratorních potkanů zvětšení mléčné žlázy a dělohy. Příznaky nápadně připomínaly počátek rakoviny mléčné žlázy. Ještě horší tvář kadmia odhalily pokusy na březích potkanech. Po malých dávkách kadmia se rodily samicím dcery, které předčasně dospívaly a i mléčná žláza se u nich vyvíjela  rychleji, než je obvyklé. To jsou alarmující zjištění vzhledem k tomu, že u žen zvyšuje předčasný nástup puberty o 50% riziko nádorového onemocnění prsu a že potkani dostávali dávky odpovídající „bezpečné“ dávce tohoto kovu, jak ji uvádí ve svých materiálech Světová zdravotnická organizace.  Kadmium je přitom nedílnou součástí našeho znečištěného životního prostředí. Vyskytuje se v půdě, horninách i ve vodě.Rakovinotvorné účinky kadmia jsou známy už dlouhou dobu. Nikoho ale ani nenapadlo, že by tento kov mohl působit na lidské tělo podobně jako hormony. Je znám jeho podíl na vzniku rakoviny plic a zřejmě i rakoviny prostaty.

Člověk se dostává se zvýšenými koncentracemi kadmia do styku s potravinami vypěstovanými na kontaminované půdě nebo v masu ryb ze znečištěných vod. Vydatným zdrojem kadmia bývá kovovýroba. K bezkonkurenčně  nejrozšířenějším zdrojům kadmia  však patří kouření. V tomto směru je touha mladíků žmoulajících ve rtech dýmající cigaretu „vypadat mužně“ zcela scestná. S každým šlukem totiž „užívají“ kadmium, které na ně působí stejně jako samičí pohlavní hormon.

Kadmium (nahoře) má účinky samičích hormonů ze skupiny estrogenů (dole). To je tedy „pecka“, protože atomy kadmia se od molekuly estrogenů diametrálně liší. Přesto se musí obě látky vázat na jednu a tutéž vazebnou bílkovinu v buňkách.

Kouření je zřejmě nejvydatnějším zdrojem kadmia v našem všedním životě. Cigárko je zároveň i hormonální pilulkou.

„Marlboroman“, který se svěřuje kámošovi Bobovi s tím, že „ztratil plíce“ (těžko přeložitelný slovní vtípek  spočívá v tom, že slovo „miss“ znamená jak „ztratit“ tak i „minout výstřelem“), by už dnes mohl dodat „díky tomu zatracenému kadmiu v cigárech“. Kadmium vyvolává rakovinu plic a jeho hormonální účinky na tom mohou mít lví podíl.