Kanadský mladík Ben Gulak získal „drobný“ náskok na cestě ke svému vysokoškolskému vzdělání ve strojírenství. Jako budoucí nováček na MIT se již objevil na titulní straně časopisu Popular Science, protože dokázal vyrobit jeden z deseti nejlepších vynálezů roku.
Ale ve skutečnosti byl ten jeho tím úplně nejlepším!
Gulak se vloni poprvé hlásil na MIT, ale byl zařazen pouze „do nultého ročníku“, tak se rozhodl nástup radši o rok odložit, než aby se spokojil s jinou školou. Měl tak dost času a mohl věnovat celý rok práci na svém vynálezu – „jednokolce“ Uno navržené tak, aby se stala praktickým dopravním prostředkem k dojíždění v hustých městských oblastech – před tím než se opět přihlásí na MIT.„Možnosti, které MIT nabízí ve strojírenském oboru jsou opravdu jedinečné,“ říká. „Opravdu se mi líbí zkušenosti, které MIT přináší do strojírenství a především praktický přístup.“
Inspirace na toto vozítko se dostavila, když Gulak navštívil v roce 2006 Čínu a zhrozil se nad strašným znečištěním, které zcela znemožnilo pohled na okolní krajinu, když jeho letadlo přistávalo. Uvědomil si, že většina tohoto smogu pochází z desetitisíců skútrů spěchajících ulicemi a usoudil, že by mohl existovat lepší způsob individuální dopravy – bez spalovacích motorů.
Návrh vychází ze dvou blízko sebe namontovaných kol, která jsou poháněna dvěma nezávislými elektromotory. Nezávislý pohon kol umožňuje vynikající manévrovatelnost vozidla dosahujícího rychlosti až 40 km/h. Vozítko se díky tomu dokáže otočit prakticky na místě. Počítačový řídící systém udržuje vozidlo v rovnováze podobně jako je tomu u Segway. Dvojkolka Segway ale není považována za silniční vozidlo, zatímco Gulakovo „Uno“ je určeno pro použití na normálních silnicích jako klasický motocykl. Ovládání „Una“ je jednoduché, a tak žádnou speciální techniku řízení nevyžaduje. Je tu pouze spínač s volbou „zapnuto-vypnuto“. Jakmile je jednokolka zapnuta, řidič zrychluje nakloněním vpřed a zastavuje nakloněním dozadu. Směr mění nakláněním do stran. Při vzpřímeném sedu stroj sám udržuje rovnováhu.
Gulak strávil v dílně většinu svého života. Sám o tom říká: „Začal jsem pracovat s obráběcími stroji se svým dědečkem, který měl doma dobře vybavenou dílnu, velmi brzo. Podle toho, co si pamatuji, to bylo určitě od mých pěti let“. Když dědeček v roce 2004 zemřel, zdědil Gulak veškeré vybavení. „Jediné, co bych si přál, je, aby tu teď byl, kvůli všemu, co se tu děje,“ říká. „Čím víc pronikám do tajů strojírenství, tím víc ho postrádám.“
Gulak ví, že navzdory svým dosavadním úspěchům, se toho musí ještě spoustu naučit a to je i důvodem, proč se rozhodl ke studiu na MIT, kde se plánuje věnovat dvěma oborům: strojnímu inženýrství a obchodu. Ale rozhodně neodkládá svůj oblíbený projekt. Založil společnost k rozvoji „Una“ a podal patenty v několika zemích (pro začátek ve Spojených státech, Kanadě a Evropské unii). Začíná dostávat nabídky od investorů, z nichž někteří jsou schopni zajistit výrobní kapacity.
„Uno mě naučilo, jak je důležité mít hluboké a různorodé znalosti a solidní základy všech základních strojírenských principů,“ říká. „Když jsem na „Unu“ pracoval, tak mnoho z toho, co jsem se naučil, bylo metodou „pokus-omyl“, a proto vím z „první ruky“ jaká je hodnota a důležitost zvyšování mých znalostí a vzdělání.
Galerii fotografií je možno shlédnout zde:
http://www.motorcyclemojo.com/articles/the-uno/
“
Zdroj: Massachusetts Institute of Technology
Diskuze:
