Tým pod vedením Mosheho Szyfa studoval tzv. epigenetické změny DNA. Při nich na sebe nachytává dvojitá šroubovice DNA různé chemické skupiny a to mění aktivitu genů. Čím více je DNA „obalená“, tím jsou geny „lenivější“. Vlastní dědičná informace zapsaná do dvojité šroubovice písmeny genetického kódu přitom zůstává nezměněna.
Szyf a jeho kolegové sledovali u obětí sebevražd míru obalení genů v části mozku zvané hipokampus. Ta je velice důležitá pro ukládání informací do paměti a pro celkovou náladu. Vědci zjistili, že sebevrazi mají geny v neuronech hipokampu utlumené. Na menší výkon pracovaly například geny zodpovědné za syntézu nových bílkovinných molekul, což má na práci hipokampu drastický dopad. Zprávu o výsledcích výzkumu vědců z McGill University přinesl přední vědecký časopis PLoS ONE.
Moshe Szyf je přesvědčen, že v pozadí změněné aktivity genů nestojí sebevražda, ale fakt, že všichni sebevrazi byli v dětství zneužíváni. Lidé, kteří byli v dětství zneužíváni, mívají hipokampus průkazně zmenšený. Při pokusech na laboratorních potkanech Szyf prokázal, že silný stres mění i aktivitu genů v mozku. Mláďata, o která se jejich matky odmítaly starat, měly silně utlumené geny v hipokampu. Svou teorii o příčinné souvislosti mezi aktivitou genů v hipokampu a zneužíváním chce Szyf podpořit analýzami mozků sebevrahů, kteří zneužíváni nebyli.
Pokud se spojitost mezi utlumením genů a zneužíváním potvrdí, otevírá se řada zcela nových možností. Kriminalisté by mohli využívat analýzy na „obalení“ DNA při vyšetřování zločinů. Testy nervové tkáně lze provést jen posmrtně. Szyf však doufá, že bude možné prokázat změny v „obalení“ DNA zneužívaných dětí i ve vzorcích krve. To by výrazně zefektivnilo boj s tímto typem kriminální činnosti. Zkušenosti z pokusů na potkanech naznačují, že nevhodné „obalení“ DNA nepředstavuje nezvratnou změnu. Funkce genů v mozku mláďat potkanů, o která se jejich matky pořádně nestaraly, se normalizovaly, pokud byla mláďata předána pečlivým matkám. Změny v „obalení“ genů navozené stresem se podařilo „vymazat“ dokonce i podáváním některých léků.
„Snad se nám podaří vyvinout procedury – změny jídelníčku, sociální opatření, léčebné postupy – které by dokázaly u dětí vše zase napravit,“ vyjádřil Szyf naději v rozhovoru pro časopis New Scientist.
Diskuze:
Zdeněk Matějček
Zdenka,2008-05-22 21:48:34
Určitě je zajímavé zjištění, ve které části mozku a jak zanechá stopy nedostatečná péče v dětství - u těch potkanů šlo spíš o "zanedbávání" než zneužívání (přeneseme-li to na termíny chování lidských rodičů k dětem). No a o dopadech takového zanedbávání psal se svými kolegy už před lety Zdeněk Matějček (studie dětí z dětských domovů). Výzkumínky z Montrealu by asi překvapilo, kdyby zjistili, že už od dob hluboké totality se v ČR a dalších zemích ví, že když takové deprivované dítě svěříme do péče náhradních pečlivých rodičů, tak (stejně jako u potkanů) se projevy deprivace postupně odstraňují, často zmizí úplně. Nevím, jak si to představují s tou změnou jídelníčku (ústavní kuchyně zavedou třeba víc mrkve?), každopádně změna prostředí a láskyplná péče už byly dlouhodobými výzkumy jako "lék" dávno prokázány.
Z těchto příspěvků mám spíše pocit,
Petr,2008-05-20 19:50:08
.. že potrefená husa se zpravidla ozve, he? :-)
V interview nemůžete čekat vyčerpávající design studie a vysvětlení veškerých faktorů. Já se naopak na další zjištění z oblasti epigenetiky velmi těším! :-)
preto
ja,2008-05-15 19:11:43
preto osm zdržanlivý ked je reč o vrodenych genoch a ich vplyve na spravanie, resp. interakciu s okolim. stale zastavam nazor že vyznamny, možno 50% aj viac, podiel ma prostredie v ktorom jedinec vyrasta.
je to na vodě
vov,2008-05-15 10:12:42
V článku chybí definice, co autor myslí pojmem zneužívání dítěte a do jakého věku. Formálně pokud je v prostředí z našeho pohledu nenormálním, ale v daném protředí je to normou, asi nebude mít z ničeho stres. Naopak stres bude mít z něčeho, čeho se bojí nebo co samo dělat nechce - ale to se může týkat i "normálních" požadavků na disciplínu, studium, později práci atd. Všichni jsme nějak zneužívaní, pokud děláme něco, co bychom sami od sebe nedělali.
Spravne tusis, nieco tam "nehra"...
Juraj Vrtak,2008-05-15 19:20:47
Spravne si postrehol, ze tento vyskum je silne tendencny - skreseny ideologickym nahladom. Namiesto aby skumali seriozne vztah toho utlmu genov v mozgu v zavislosti na strese, tak sa orientuju na velmi neisty a pochybny pojem "zneuzivanie" - pricom sa zrejme nemysli napr. zneuzivanie na tvrdu pracu, alebo nejake ine vydieranie, ale sexualne styky, ktore su v sucasnej "civilizovanej" spolocnosti apriorne povazovane vsetky za zneuzitie, bez ohladu na to, ci islo o nedobrovolny, nasilny a stresujuci styk, alebo akt vzajomneho hlbokeho priatelstva a naklonnosti (ktory je v mene davovej hysterie kriminalizovany). A tak moze byt niekedy pricinou traumy u dietata, ktore prezilo nejaky intimny kontakt, nie ten akt ci vztah, ale nepriatelska, az vrazedne nenavistna reakcia okolitej spolocnosti.
myslim
ja,2008-05-15 19:36:47
že obaja poukazujete na irelevantnu zaležitosť.
ide o to aký vplyv má nejaky silný stres na jedinca ked je mu vystavený v rannom veku jeho života. to že si vyskumnici vybrali zneuživanie a to či by v inej dobe v inej spoločnosti take spravanie - ake vykonáva človek zneuživajuci dieta - to dieta nestresovalo nie je podstatné.
nevim jakou dobu ci misto mate na mysli
Nina,2008-05-16 09:31:26
ohledne toho sexualniho zneuzivani,zda nekde mezi indiany v pralese nebo nas stredovek. Nedavno obehla int. zprava ze porodila indianska divka ve veku 9ti let,tak ale to znamena ze v tech 8. uz byla fyzicky zenou a tez diky svemu okoli tedy predpokladam ze nemela trauma. Ve stredoveku to ale nebylo vzdycky tak ze zeny prirozene dospivaly kolem12. roku,to byly planovane snatky a maloktery chlap cekal az jeho zenuska dospeje,takze ikdyz takova divka pod cepcem se nemusila bat okoli,co na to,verim ze trauma mela na cely zivot,protoze fyzicky nebyla pripravena. Kdyz posoudim zvirata v prirode,tak ty si mladata "neberou",a ikdyz muzeme pozorovat ze napr.dospely pes skace na pulrocni stene,neni to znasilnovani protoze ten pes do nej nepronikne,je to jen forma dominance,naznak,mozna zaucovani.Proste dospelemu jedinci mlade "nevoni",tak to priroda zaridila. Jinak s nazorem,ze zneuzivani je tez nutit decko tvrde drit a nebo i spatny ucitel ve skole muze navodit zmeny na DNA,souhlasim taktez,nakonec podivame-li se globalne na celou nasi spolecnost trpici komplexy,vypada to ze zmeny DNA ma kazdy.
Ještě zajímavější by mohly být falešné vzpomínky
Jan Šimůnek,2008-05-16 15:46:54
Jsou popsány případy, kdy "pachatelé" zneužívání byli propuštěni až po létech, kdy se prokázalo, že žádné zneužívání nebylo, že jen při manipulativním vyšetřování vyrobil psycholog falešnou vzpomínku na ně. Bylo by zajímavé, zda stres z takové "vzpomínky" bude co do účinků adekvátní stresu ze vzpomínky na reálně proběhlou událost.
Je tu dokonca riziko ...
Juraj Vrtak,2008-05-19 12:21:31
Je tu dokonca hrozba, ze ti vyskumnici nakoniec vyhlasia za pravdivu aj tu staru poveru o skodlivosti masturbacie (hlavne u deti), ked z toho mala udajne vysychat miecha. A vypustia do sveta "vedecku" spravu o suvislosti: sexualny zazitok z detsva => poskodenie genofondu mozgu => sebevrazda ...
A pritom skutocna suvislost, teda: tazky stres z detsva => poskodenie (mozno?) genofondu mozgu => zvysene sebevrazedne sklony, bude odsunuta kamsi do uzadia, lebo tej prvej, nespravnej verzie sa chyti senzaciechtiva verejnost a ideologicki demagogovia ...
V minulych storociach (niekde aj doteraz) mohli mat deti, ktore masturbovali, tazke traumy, ale v skutocnosti nie z tej masturbacie, ale z viery, ze pachaju nieco zle a ze tazko ochoreju alebo sa ich duse budu naveky smazit v pekle - teda vinou bludov, ktore im vstepila pruderna vychova (obvykle krestanska). Ze to mohlo viest aj k sebevrazdam - niet divu ...
Pozor na takychto pomylenych "vedcov", ktori prestavaju vidiet skutocne suvislosti a posudzuju zistene fakty na zaklade ideologickom !
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
