Jednou z klíčových otázek směrovaných k agronomům 21. století je, jak vyrobit dostatečné množství potravin a zisk při zachování kvalitní ochrany životního prostředí. Diverzifikovaný systém LEI hospodářství nabízí možný přístup k udržení odpovídající produktivity a ziskovosti, zatímco je redukováno znečištění prostředí agrochemikáliemi a vytvořeny předpoklady pro zlepšování kvality vody. Nízkonákladové systémy spoléhají především na ekologické zpracování půdy pro zachování její úrodnosti a boj proti škůdcům, ale mohou zahrnovat i použití některých umělých hnojiv a pesticidů.

Skupina výzkumníků z Iowa State University vedla dlouhodobé polní pokusy nedaleko města Boone v Iowě. Tyto experimenty měly za cíl zjistit, zda se parametry, jako jsou výnos, úroveň potlačení plevelů, ale i výsledná rentabilita LEI systému, mohou vyrovnat nebo zda dokonce mohou překonat výsledky dosahované v konvenčním systému hospodaření.

 

Studentka Jennifer Bousselot při sběru vzorků na pokusném kukuřičném poli.

Experiment zahrnoval porovnání konvenčního systému dvouletého střídání kukuřice-sója se dvěma LEI systémy, a to s tříletým (kukuřice-sója-obiloviny+jetel) a čtyřletým osevním postupem (kukuřice-sója-obiloviny+vojtěška-vojtěška). Dávky umělých hnojiv byly aplikovány v konvenčním systému (dvouleté cykly), zatímco u tří- a čtyřletých cyklů byl aplikován hnůj od skotu a omezená dávka umělých hnojiv. Kontrola zaplevelení u dvouletých cyklů byla založena na běžných dávkách herbicidů, zatímco u systémů tří- a čtyřletých cyklů byly aplikovány pásově u kukuřice a sóji, větší důraz byl věnován zpracování půdy, a žádné herbicidy nebyly aplikovány u obilovin a krmných luskovin.

Zvětšit obrázek

Matt Liebman, profesor agronomie na Iowa State University:„Výsledky naznačují, že i výrazně omezené použití agrochemických přípravků může být slučitelné s vysokými výnosy plodin a ziskovostí zemědělského podniku.“

Během období 2003-2006, byla v LEI systémech použita umělá dusíkatá hnojiva a herbicidy v nižší dávce oproti dvouletému konvenčnímu systému, a to 59 % v tří- a 74 % ve čtyřletém osevním postupu. Výnosy kukuřice a sóji byly v LEI systémech stejně vysoké nebo i vyšší než v konvenčním systému a dokonce dosáhly nebo i překročily průměrné výnosy okolních komerčních farem v Boone County. Kromě toho ani nižší spotřeba herbicidů (76 a 82 % u tří-, resp. čtyřletého osevního postupu) nevedla ke zvýšení problémů se zaplevelením. Bez státních dotací byl čistý výnos nejvyšší u čtyřletého LEI systému (540 $ ha^-1 rok^-1), nejnižší u tříletého LEI systému (475 $ ha^-1 rok^-1) a na průměru byly v dvouletém konvenčním systému (504 $ ha-1 rok-1). S dotacemi byl rozdíl ve výnosech mezi systémy o něco menší, protože dotace favorizují konveční systém, ale pořadí systémů zůstalo zachováno.

Projekt pokračuje dalšími průzkumy využití energie, kvality půdy a dynamiky populace plevelů. Doplňkové ekonomické analýzy budou vedeny k určení vlivu rychle se měnících cen plodin a vstupních nákladů.

Z podobných studií je stále zřetelněji vidět snaha zabývat se dalšími cestami vedoucími k ekologicky šetrnějším způsobům hospodaření při zachování patřičného zisku, a to i v prostředí velice intenzivního amerického zemědělství. Udržitelné způsoby zemědělského hospodaření jsou zřejmě jednou z možných cest i pro americké farmáře.

Zdroj: American Society of Agronomy, Agronomy Journal, Iowa State University