Vydatnou stravou a nedostatkem pohybu si můžeme tukové buňky „vykrmit“. Dietou a vydatnou tělesnou aktivitou naše tukové buňky naopak hubnou. V těle nám však zůstávají a jsou připraveny kdykoli zase „přibrat“. K těmto závěrům dospěl tým švédských lékařů vedený Kirsty Spaldingovou ze stockholmského Karolinska Institutet po „inventuře“ tukových buněk bezmála sedmi stovek hubených i obézních dobrovolníků. Výsledky jejich výzkumu zveřejnil prestižní vědecký týdeník Nature.
Spaldingová a její spolupracovníci také rozřešili letitou záhadu, zda nám tukové buňky slouží celý život a nebo zda tukovou tkáň průběžně obměňujeme. Dokázali, že naše tělo ročně ztratí zhruba desetinu tukových buněk a vzápětí je nahradí. Za osm let tak vyměníme polovinu tukových buněk za zbrusu nové. Jejich celkový počet si však udržujeme na stabilní úrovni. Dokonce ani obézním lidem, kteří shodili šestinu původní tělesné hmotnosti, žádné tukové buňky neubudou.
Pokud by se nám podařilo rovnováhu mezi zrodem nových tukových buněk a jejich zánikem narušit, získali bychom velmi účinný lék proti obezitě. Razantní ztráta tuku by však mohla být nebezpečná. Spaldingová předpokládá, že by lidé nejprve museli dietou a sportem ze svých tukových buněk „vyždímat“ tuk a teprve pak by bylo možné „prázdné“ tukové buňky nechat bez náhrady zaniknout.
„Zánik buněk obsahujících velké množství tuku by nadměrně zatěžoval přežívající tukové buňky a to by mohlo vyvolat závažné zdravotní poruchy, například cukrovku,“ řekla Spaldingová v rozhovoru pro Nature. „Nemyslím si, že to někdy bude tak jednoduché, že bychom spolknuli pilulku, zhubnuli a měli po problémech.“
Lékaři by mohli léčit pacienty i opačným postupem, tedy podporou tvorby nových tukových buněk. Ty by přišly při rekonvalescenci vhod pacientům, kteří se podrobili léčbě nádorových onemocnění.
Pro prevenci obezity se ukazuje jako rozhodující dětství. Právě na počátku našeho života se rozhoduje, zda budeme mít v těle normální počet tukových buněk a nebo zda se nám tyto buňky neúměrně namnoží. Nezanedbatelnou roli při tom hrají dědičné sklony. Ty však nejsou všemocné.
„Lidé by si měli z naší studie odnést ponaučení, že nejdůležitější je pro jejich děti zdravý životní styl,“ konstatuje Spaldingová.
Kdo nespí, ten tloustne
Nejnovější číslo vědeckého časopisu Sleep přináší zevrubnou studii, v které se tým vedený Francescem Cappucciem z Warwick Medical School zabývá vlivem spánku na vznik obezity. Výsledky vycházejí ze sledování více než 30 000 dětí a 600 000 dospělých z celého světa. Obézní lidé spí výrazně kratší dobu než lidé s normální tělesnou hmotností. Špatný spánek zvyšuje riziko obezity u dospělých 1,89krát a u dětí 1,55krát. Vědci předpokládají, že mozek nevyspalého člověka výrazně mění regulační mechanismy pro příjem potravy. Při nedostatku spánku jsme hladovější a máme chuť na kaloricky vydatnější potraviny. Platí i opačná závislost – obézní lidé hůře spí. Jsou náchylnější k vážným dechovým poruchám, například k tzv. spánkové apnoe, při které člověk přestává na nějakou dobu dýchat a následně „zanedbané“ dýchání klopotně dohání. Spánková apnoe zvyšuje u postižených lidí riziko kardiovaskulárních chorob nebo cukrovky.
Pramen: Karolinska Institutet
Co a kdy rozhoduje o našem tloustnutí?
Autor: Josef Pazdera (19.08.2022)
Na důsledky obezity chlad nebo maresin
Autor: Dagmar Gregorová (05.07.2022)
Tuk tepnám neškodí, prospívá!
Autor: Josef Pazdera (07.03.2020)
Po vypnutí jednoho genu se můžete přecpávat dle libosti
Autor: Stanislav Mihulka (09.12.2018)
Jílem proti kilům i bakteriím?
Autor: Dagmar Gregorová (05.09.2018)
Diskuze:
Počet tukových buněk a tloustnutí
Martin,2008-05-12 22:47:15
Škoda, že nic nepíší o tom, jestli člověk s více tukovými buňkami je také více náchylný na tloustnutí.(No možná je to zmíněno tak nějak "mezi řádky", ale moc jasně mi to nevyzní.)
Tj. jako že když jedinec A, který má 2*více tukových buněk oproti jedinci B, sní kilo špeku, jestli taky přiber víc, a případně o kolik, než jedinec B, který též snědl kilo špeku. Nebo je to tak, že polovina tukových buněk jedince B se vykrmí dvojnásobně oproti tukovým buňkám jedince A?
Ale, to už přece dávno vyřešil Vladimír Menšík
kirast,2008-05-13 00:54:34
Říká se tomu obezita nevinných a projevuje se tak, že když vstoupíte na váhu a ta ukáže x kg, pak vezmete do ruky předem odvážený špekáček o y dkg, váha ukáže celkovou hmotnost x kg plus y dkg. Na váze sníte špekáček a ta ukáže celkovou hmotnost x+1 kg. Je to způsobeno tím, že do takového člověka jde při jídle falešný vzduch! Kdežto jiní lidé (podle mé moudré tchýně takzvaný vysíravý typ) mohou pít horké sádlo přímo z hrnku a nepřiberou. Takže laické, ale bystré pozorování pana Menšíka dnes konečně věda potvrdila i vysvětlila. Otázkou jenom zůstává, jestli nám to nebude nakonec plat prtné.
tedy
Rozumný Občan,2008-05-13 14:50:15
Tedy po vypití horkýho sádla bych určitě nepřibral, protože bych se okamžitě poblil.
desetina a osmina
scifik,2008-05-12 21:32:26
"Dokázali, že naše tělo ročně ztratí zhruba desetinu tukových buněk a vzápětí je nahradí. Za osm let tak vyměníme polovinu tukových buněk za zbrusu nové.."
Hlava mi to zatím nebere. Když zaniká 1/10 buněk, tak po roce bude ze 100 buněk 90,po dvou letech 81,po třech asi 73, po čtyřech 65-66, po pěti letech 59 , po 6 letech bude 53 a po uplynutí 7 let bude z původních 100 buněk výpočtem 47,83 buňky. Takže 50%se obmění po uplynutí 6-7 let.
Scifikovi
Šmidlifik,2008-05-12 22:52:07
To je klidně možné. Ve své úvaze počítáš, že se nahrazují jen ty nejstarší buňky. Ale tak tomu není. Jsou tkáně, kde se tukové buňky obměňují rychleji. V jiných tkáních zase méně často. Rychlost krátkodobé obměny se s celkovou průměrnou obměnou buněk klidně může rozcházet. Scifikovy výpočty jsou proto zcestné.
šmidlifikovi
scifik,2008-05-13 11:59:56
Jde celé tělo ne části a ne o krátkodobé úseky, ale roky, o nichž je i celá statistika. Jestliže se rychleji obměňují třeba tukové buňky třeba v bicepsech, tak rok je dostatečně dlouhá doba, děje se tak pořád, takže to statistiku neovlivní. Zcestné je zadání . Jestliže budeme i nové buňky nechávat hned obměňovat, ne jen ty nejstarší ( což nechápu proč by to tělo dělalo), pak se to zpomalí a po uplynutí 9 let zbyde 50,74 % buněk nevyměněných. Takže 8 let pořád nijak nevychází. O tom byl a je můj příspěvek.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce