Metoda nazývaná „enzyme-linked immunosorbent assays „ známá pod zkratkou ELISA, je schopna detekovat i stopová množství sulfonamidů ve zkoumaných vzorcích. Pokud jsou tyto látky vyloučeny například močí, mohou přetrvat v prostředí buď v nezměněné podobě nebo jako metabolity. ELISA je schopna je odhalit.

 

Testovací souprava, která zjednodušší terénní detekci stopového množství sulfonamidů v odpadních vodách. (Kredit: Abraxis, LLC)

Chemik Weilin Shelver a fyzioložka Nancy Shappell – z ARS s působností v Biosciences Research Laboratory ve Fargo – vedli ověřovací studie ve spolupráci s vývojáři sady, kterými jsou Milan Fránek z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně a Fernando Rubio z Abraxis, LLC, ve Warminsteru v Pennsylvanii.

S použitím protilátek, které vyvinul Fránek, připravil Rubio celou sadu tak, aby farmáři, provozovatelé čistíren odpadních vod, výzkumníci a další uživatelé mohli snadno provést monitoring sulfonamidů. Provozovatelé kanalizací a čistíren odpadních vod by tuto sadu mohli použít například k určení toho, zda úpravy režimu zpracování v jejich zařízeních účinně brání úniku těchto látek do vodních toků. Vědci mohou tuto sadu použít k monitorování „osudu“ sulfonamidů a jejich transportu v půdě.

Zvětšit obrázek

Sulfamethoxazol

„Existuje sice přístrojové vybavení k detekci a měření úrovně sulfonamidů ve vzorcích. Nicméně jednoúčelovost, vysoké provozní náklady a nutnost specializovaně proškolené obsluhy dělají tyto metody nepraktickými pro běžné využití v terénu. Tato nová sada je naopak snadno použitelná, vyžaduje minimální proškolení a poskytuje výsledky velmi rychle,“ říká Shelver.

V testech byly zpracovány vzorky ze dvou čističek odpadních vod a z odchovny prasat metodou kapalinové chromatografie-hmotnostní spektrometrie (liquid chromatography-mass spectrometry, LC-MS), aby se ověřila přesnost nové soupravy při detekci dvou široce používaných sulfonamidů – sulfamethoxazolu a sulfamethazinu. Weilin Shelver věří, že jejich souprava bude rychlým a levným doplňkem detekčních metod založených na LC-MS. Zvláště užitečná by měla být právě v situacích, které vyžadují rutinní terénní monitoring životního prostředí.

Zdroj: US Department of Agriculture, Vúvel Brno.

Zvětšit obrázek

Komentář Osla:
V materiálu publikovaném organizací řízenou americkým ministerstvem zemědělství  je v souvislosti s novým způsobem detekce sulfonamidů jmenována celá řada jmen těch, co se na jeho vývoji podíleli. Mezi řádky se praví, že tím, kdo připravil protilátky je Milan Fránek.  Je dobré k tomu dodat, že ELISA  je imunochemická metoda u které je ze všeho nejdůležitější  mít "správnou" protilátku. Ta je totiž základem specifické reakce a tím i celého úspěchu.  To ostatní je pouhá rutina. Je dobré vědět, že specifické protilátky jež nereagují s ničím jiným a nedávají falešné reakce, jsou z brněnské dílny Dr. Milana Fránka, DrSc. z Vúvel (na fotografii je uprostřed, vlevo je  RNDr. Iva Diblíková, napravo Maria Vass, M.Sc. z Swinburne University of Technology.
I když se možná nakonec stanou slavnější ti, co celou věc v Americe jen patřičně odzkoušeli, naznali že to funguje a pak vše patřičně zabalili a opatřili návodem k použití, vězte, že “hlavou” toho všeho je pan Fránek a že gratulaci si zaslouží Moraváci!