Beztížný stav je pro šíření lidstva vesmírem prozatím problém. Trpí nejen svaly a kosti, ale také rozmnožování. Experimentovalo se prý prozatím s mouchami a žábami. Ukázalo se, že při beztížném stavu nedochází vůbec k oplodnění a že tíže je k němu potřebná. Jestliže se vajíčka a spermie daly do centrifúgy, k oplodnění došlo. To by ale znamenalo, že po pohlavním styku by žena musela do centrifúgy, aby otěhotněla. Řešení jistě krkolomé. Jednoduší asi bude dát obojí do zkumavky, tu do centrifúgy a oplodněné vajíčko pak vpravit do dělohy. A jak by měl vypadat porod ve vesmíru, když pánevní svaly v důsledku celkové svalové ochablosti také ochabnou? Jestliže celou věc začneme po prvním letmém úsměvu nad lechtivým problémem promýšlet, zjistíme, že oproti sexu na Zemi má sex ve vesmíru řadu odlišností.

Zvětšit obrázek

Pro sex by se také mohla využít zařízení, která zatím sloužila k udržení fyzické kondice. To ale asi nebude po chuti každému. Dovedeme si představit, že lidská fantazie je bohatší. Nebo budou bohatší předpisy?

NASA, ESA a Rusko se v tomto směru prozatím chovají zdrženlivě. Kosmonaut Sergej Rjasanski prý odpověděl, že by se jeho přítelkyni sex s vyvolenou kosmonautkou nelíbil ani pro vědecké účely. S tím lze jen souhlasit, ale není to odpověď na otázku. Ta zněla jinak a nikoliv zda by se to někomu líbilo či ne. Sex v kosmu se musí dořešit nejpozději před startem na Mars. V jedné eventualitě se uvažuje, že výpravy se zúčastní jedna žena a několik mužů. V jiných variantách jsou jiné kombinace. Letů v raketoplánech se prozatím skoro vždy zúčastnila žena.

Zvětšit obrázek

NASA údajně vytvořila počítačovou simulaci, ve které se modelově testovalo, která pozice umožňuje kopulaci bez pomůcek. Je to možné pouze ve čtyřech pozicích. Šedá je ale asi teorie.
´
Pro všechny ostatní polohy by bylo nutné vzít s sebou na výpravu buďto speciální vak nebo popruhy, které by kosmonauty udržovaly při sobě nebo by pérovaly a vracely je tak automaticky k sobě. Čistě laicky si ale můžeme dovodit, že beztížný stav naopak umožní pozice, které si na Zemi zatím nedovedeme ani představit. Jen tak maně nás napadá automatické “přistání” typu “Progres”, kdy by se náhá těla kosmonautů vybavená malými raketkami na vzduch k sobě přibližovala řízena palubním počítačem. Jistě zajímavé techtle (německy Techtel, angl. hanky). V případě výpadku palubního počítače by tyto techtle mohly být řízeny z pozemního střediska za empatické součinosti celého personálu. Završěením takových techtlí by byly mechtle (něm. Mechtel, angl. panky), ke kterým by tak docházelo “skupinově”. Celá operace by se pak mohla jmenovat techtlemechtle (Techtelmechtel, hanky-panky).

Zvětšit obrázek

Pozoruje americký astronaut trénink ženy? A je vyhnán z kabiny do kosmického prostoru jenom proto, aby se mohl uskutečnit intimní experiment s mouchami a žábami?

Francouzský spisovatel Pierre Kohler napsal, že při jedné výpravě raketoplánu byl zkoušen pohlavní styk mezi Jan Davis a Markem Lee. NASA to dementovala. New York Times napsal, že cílem výpravy bylo oplodnění žab. Kanadský žertík Kohlera putuje po internetu již od roku 1995. Šeptanda a pověsti jedou na plné obrátky tím více, čím více jsou všechny tři vesmírné agentury zdrženlivější. Tak například Valerij Bogomolov, zástupce vedoucího Ústavu pro biomedicínské otázky v Moskvě (IBMP) podle ruské agentury Interfax vyvracel pověst, že ruští kosmonauté proměnili kosmickou stanici MIR v budoár lásky. Řekl, že “Kosmonauté jsou také jenom lidé, ale během celého projektu MIR se tato otázka neřešila.” Pavel Morgunov z Ústavu pro biomedicínské otázky řekl, že je to především etický problém.

Mohou mít muži vůbec erekci ?
Kolem roku 2030 se plánuje cesta na Mars. Ačkoliv se zdá, že času je dost, necelých dvacet let uplyne jak voda. A kdo ví, jak to v těchto letech bude také s financováním takové výpravy. Předpokládejme ale, že k ní přece jen dojde. Má-li se pohlavní styk ve vesmíru uskutečnit, pak první podmínkou je, že muž musí mít erekci. Tu lze navodit nejrůzněji: medikamenty (viz Sex na povel? ), lehce oděnou kosmonautkou nebo erotickými filmy. Bez pobytu na Marsu potrvá cesta tam a zpátky 520 dní a nocí. Těžko si lze představit, že by ve smíšené posádce k pohlavnímu styku nedocházelo. Morganov prohlásil, že ruský Ústav se v průběhu 40 let výzkumu biomedicínských úkolů této otázce zatím nikdy nevěnoval.
Jedna věc již ale zcela jistě řešena být musela: samovolná poluce ve spánku. Přinejmenším byli před tento problém postaveni astronauté a kosmonauté sami, pokud nedostali instrukce. Spermie tak zřejmě skončily ve špinavém prádle, které nakonec shořelo v horních vrstvách atmosféry.

Také nesmíme opominout psychologickou stránku. Ta se již zkoumá. V Rusku probíhá experiment, kdy jsou dobrovolníci na 52O dní a nocí zavřeni do simulátoru letu na Mars. Zda je plánován pohlavní styk mezi členy není známo. Jak se mají členové výpravy na Mars zachovat, jestliže se zamilují, budou mít pohlavní styk s někým z posádky, propadnou žalu, žárlivosti, uraženosti, neopětované lásce, jak se zachovat při mejdamu, pocitu osamění, co dělat se zamilovaným švitořením a cukrováním, když budou 18 měsíců daleko od Země ? Mají pak svým manželkám nebo manželům poslat z Marsu návrh na rozvod ? Překročí-li se na Marsu rámec techtlí, nelze někoho vyhnat ze stanice. Zbalit saky paky a zmizet také nelze. To nejsou nějaké rodičovské láry fáry. Co dělat, když se temperamentní kosmonaut začne dožadovat i mechtlí a žena se mu začne bránit, poněvadž to podle ní není slušné ? Začne takový kosmonaut křičet třesky plesky ? A jsou názory a postoje takové kosmonautky pouhé třesky ? Třesky možná, ale plesky rozhodně ne. Podle převažujících názorů veřejnosti na Zemi je žena především citově založena a predisponovaná spíše k techtlím. Ale to jsou také pouhé láry fáry.

A co se stane v původní rodině, jestliže se výprava vrátí bohatší o techtle a mechtle? Rozseká manžel svou kosmonautku na cimprcampr? Bude-li citově založen a manželku bude mít stále rád, tak snad jen na cimpr. A stojí takové mechtle i jen za rozsekání na cimpr? Ženám, které jsou si jisty, že nebudou rozcupovány na campr, takový malý cimpr dokonce za to stojí. Ptejme se proto: Budou i marsovské mechtle bez hlubších techtlí posuzovány halabala ?

Jak řešit na Marsu uraženou ješitnost?

Jaká pravidla budou platit pro pohlavní styk ve vesmíru? Určitě nebude také dlouho trvat a objeví se přání uzavřít sňatek na oběžné dráze a strávit první svatební noc v kosmickém korábu. Jak to vidím, bude to zřejmě jen otázka peněz. A stejně jako za sexem lítají lidé na Sumatru, budou po nějaké době létat na oběžnou dráhu Země (to bude pro ty chudší) a na Měsíc (to bude pro ty bohatší). Na Mars pak pro ty nejbohatší. Kdo postaví první hotely na oběžné dráze? Rusové nebo Američané? Nebo to budou soukromé společnosti? A že se v takovém hotelu budou lidé chtít chovat tak jako na Zemi je více než zřejmé. Excentrický britský miliardář Richard Branson hovoří o techtlemechtlích pod hvězdami otevřeně. Někteří turisté pak budou na nízké oběžné dráze pečení vaření. A takové hogofogo seznámení s kosmonautem je určitě víc než seznámení s pilotem Boeingu. O pilotech a letuškách se toho také hodně šušká, stejně jako o sestřičkách a doktorech v nemocnicích. Pro zachování dekoré, tedy dobré pověsti, připouštějí ženy, že pilot, doktor apod. trochu hogo byl, ale fogo rozhodně ne. A stejně tak se budou vyjadřovat o stewardovi v kosmickém hotelu. Adeptkám na takovou turistiku doporučujeme nelétat s prsními hogofogo implantáty. Mohly by prasknout.

Zvětšit obrázek

Podle šuškandy se manželský pár 1996 vědecky zabýval pohlavním stykem ve stavu beztíže za asistence další ženy s feminními i maskulinními rysy.

Richard Williams, vedoucí lékařský důstojník pro zdraví, se domnívá, že na tak dlouhé cestě jako je Mars nelze mladé lidi nutit k cudnosti. NASA mlčí, ale v Pasadeně v Jet Propulsion Lab se prý o věci mezi astronauty a personálem požitkářsky diskutuje. Referovala o tom Laura Woodmansee, když psala svou knihu Sex in Space. 1992 vyslala NASA v raketoplánu Endeavour do vesmíru manželský pár (nezjišťoval jsem, zda se jednalo o Jan Davis a Marka Lee). Od té doby se šíří pověsti o tom, že k pohlavnímu styku ve vesmíru již dávno došlo. Nicméně NASA vše popírá.

Řešení?
Budou sex skafandry budoucnosti za pomoci virtuální reality umožňovat lážoplážo pocity s manželkami ze Země? Nebo jenom lážo? Proti plážo pocitům bude jistě prostestovat katolická církev, protože pouhým přepnutím signálu by bylo možné požádat i manželky bližného svého. Jako obvykle budou zřejmě právní úpravy opět pokulhávat za technickým rozvojem.

Některé nálezy a okruhy problémů
• Hladina testosteronu a libida je ve vesmíru snížena, Strollo et al. 1998. Primární hypoandrogenismus se po návratu vrátí po jednom dni pobytu na Zemi skoro ke své původní hodnotě. Nicméně je zapotřebí asi 15 dnů než se vrátí k původním hodnotám úplně.
• Delší pobyt ve vesmíru vede k izolaci od navyklých sociálních vztahů, omezení na úzký prostor, k deprivaci.
• O líbánkách ve vesmíru se již hovoří na úrovni amerického senátu, Gingrich 1995.
• Soukromý záchod vedl v NASA k zařazení žen do letů, Santy 1994
• Přezimující antarktické posádky jsou v přítomnosti žen méně rozkolnické a navíc jsou i produktivnější, Stuster, 1996.
• Muslimská kultura zakazuje muži přijímat příkazy od ženy. Vedoucím jednoho letu za účasti muslima byla žena. Kulturní konflikt se řešil tak, že vedoucí žena řekla příkaz jinému muži a ten jej opakoval muslimovi. Jiné řešení nebylo možné, poněvadž muslim vedoucí ženu jednoduše ignoroval.
• Ejakulace zabraňuje rakovině. Dociluje se buďto kopulací nebo masturbací.
• První svatba mezi ruským kosmonautem Rusem Jurijem Malenchenko a Jekaterinou Dmitrijevnou, americkou občankou z Texasu již sice 2003 došlo, nemá ale se sexem ve vesmíru nic společného. Malenčenko byl na ISS a jeho nevěsta v Texasu. Slovní trik v texaském zákoně umožňuje svatbu i když jedna strana není fyzicky přítomna. Malenčenko byl „přítomen“ virtuálně na plátně. Jak NASA, tak Ruská kosmická agentura nebyly touto svatbou nadšeni. Rusové vyžadují vyjasnění úmyslu předem a NASA měla námitky kvůli použití zdrojů ISS.
• Mimomanželské sexuální pudy austronauté jak na zemi tak ve vesmíru potlačují. Obávají se vyřazení z kosmického programu, pokud by se takový pohlavní vztah zveřejnil. Homoerotické, homosexuální a bisexuální chování je proto drženo v tajnosti.
• Sexuální obtěžování a znásilňování se může ve vesmíru stát problémem. Nějaká zátěžová situace může vyvolat protisociální chování a jediná žena v posádce by mohla být vystavena násilí tří ostatních mužů. Nicméně napětí ve vztazích se lépe řeší ve smíšených skupinách než ve skupině složené pouze z mužů.
• Nátlakové a nestydaté sexuální obtěžování nebudou ve vesmíru asi problémem. Vyjma případu, že by se skupina naprosto rozpadla.
• Současná americká společnost je spíše antisexuálně orientována, což se projevuje ve slovníku používající pojmy jako obtěžování nebo pseudovědecká „obětilogie“.
• Pornografie a erotika ulehčují stres. Zcela jistě budou na palubách. Pesavento (2000) prozradil, že pornografické filmy na stanici MIR byly. Popsal také překvapení amerického astronauta Normana Thagarda, ke kterému došlo když zjistil, že na Miru jsou francouzské a italské porno filmy. Dosud se o Ruské kosmické agentuře a NASA říkalo, že se na sex ve vesmíru dívají jen tak hala. Pesavento ale informoval také o plánech na filmování sexuální činnosti na Miru, ke kterému nakonec z finančních důvodů nedošlo. Vidíme, že Rusové se na rozdíl od Američanů neomezují pouze na nějaké hala, ale – důsledně – na halabala. Ruští psychologové doporučují lehké pornofilmy v posledních fázích letu když je kosmonaut navíc na palubě sám.
• Ke spontáním erekcím ve vesmíru dochází, jak kosmonauté referují. Ale také ne ihned. V první dnech pobytu v beztížném stavu je horní partie těla zásobena krví mnohem více v porovnání s dolní partií. Teprve po několik dnech pobytu se tělo na nové podmínky adaptuje a teprve potom dochází i k erekci.
• K první cestě se na Mars budou pravděpodobně na prvních místech přizváni starší jedinci vzhledem k vysoké radiaci, které budou cestovatelé vystaveni. Vychází se přitom z faktu, že účinky radiace se projevují až po mnoha letech a doufá se, že cestovatelé na Mars zemřou dříve než by se účinky radiace mohly projevit. Navíc starší astronauté budou mít zřejmě již rodiny respektive odrostlejší děti a nebudou plánovat další přírustky. Usiluje se o to, aby radiace neovlivnila produkci gamet u mladších austronautů.

Další informace:
Raymond J. Nooman: Outer Space and Antarctica,
Society for Human Performance in Extreme Environments