Doufejme, že takovou dobrou zprávou je i informace o objasnění některých aspektů jedné z nejhorších včelích nemocí. Němečtí vědci učinili objev, který lépe vysvětluje mechanismus infekce u jedné z nejzhoubnějších nemocí včel – moru včelího plodu. Mor včelího plodu je jednou z infekčních chorob, které jsou schopny zahubit celé včelstvo. A tak každoročně tato nemoc podléhající hlášení způsobuje značné ekonomické ztráty chovatelům včel na celém světě.
Původní představa o rozvoji této nemoci spočívala v tom, že patogenní mechanismus je spouštěn růstem a množením bakterie Paenibacillus larvae v tělech larev včely medonosné. Až dosud převládal názor, že spóry této bakterie vyklíčí přednostně na konci střeva včelí larvy, pak proniknou přes střevní stěnu do tělní dutiny larev, která byla původně pokládána za primární místo bakteriálního bujení.
V článku publikovaném v Environmental Microbiology vysvětluje profesorka Elke Generschová, že ve spolupráci s kolegy z výzkumného týmu zjistili, že tyto baktérie způsobují infekci zcela odlišným způsobem. Bakterie kolonizují střední střevo včelích larev a většinu svého pomnožení zvládnou právě ve středním střevě – žijí z potravy pozřené larvou – a to až do té doby než střevo včelí larvy neobsahuje nic jiného než původce nemoci – patogenní bakterie. V tom momentě bakterie proděraví střevo a pronikají do tělní dutiny, čímž larvu zabíjí. Toto zjištění je zásadním objevem v patologii této závažné nemoci včel.
„Nyní, když lépe rozumíme tomu, jak tato nemoc funguje, můžeme začít hledat způsoby, jak efektivně zabránit šíření infekce,“ řekla profesorka Generschová.
Včely jsou důležitými součástmi životního prostředí, a to nejenom proto, že fungují jako opylovači mnoha hospodářských plodin a ovoce, ale také četných planých rostlin. Proto jsou nepostradatelné nejenom pro udržitelné a ziskové zemědělství, ale také pro údržbu nezemědělského ekosystému. Bohužel jsou včely napadány četnými patogeny – viry, bakteriemi, houbami a parazity – a u většiny nemocí, pokud ne u všech, je molekulární patogeneze jen málo pochopena, a proto neumožňuje vývoj nových metod na ochranu včel a účinný boj proti jejich onemocněním.
Profesorka Generschová dodala: „Molekulární pochopení interakcí mezi patogenem a hostitelem je nezbytné pro vývoj účinných opatření proti infekčním chorobám. Nicméně jde o běh na dlouhou trať a výsledky našich výzkumů mohou pomoci k záchraně velkého počtu včel na celém světě.“
Zdroj: Wiley-Blackwell.
Diskuze:
varroa x mor včelího plodu
Yari S,2009-01-02 14:48:55
Takže znova, minule mě to nechtělo pusti do diskuze: bylo zjištěna přímá návaznost řady onemocnění (nebo jejich propuknutí)- mor včelího plodu, syndrom zakrnělých křídel atp. s napademím včelstva Varroa destructor (dříve Jacobsoni). Léčba těchto nemocí je obvykle omezana na likvidaci spálením včelstev, úlů včetně všeho použitého dřevěného nářadí, zbytek se omývá ve vřelém roztoku louhu. Pro představu spóry moru mají životnost cca 200 let- úporný soupeř.
Zatímco jmenované nemoci jsou na území republiky relativně ohraničené a panují zde speciální nařízení vyhlašované Veterinárními správami, rozšíření Varroa je víceméně celoplošné a nejvíce se zdají ohrožené příhraniční oblasti se státy, kde opatření nejsou tak přísné (Polsko), nebo kde je prokázána odolnost brouka na použité léky a postupy (Rakousko a BDR). V ČR se používá léčebný postup na začátku klidového podzimního stadia včelstev, kdy je bohužel největší výskyt brouka, ale je nejmenší možnost výskytů nežádoucích reziduí ve včelích produktech a koneckonců pokud se léčba nepovede uhyne se včelstvem rovněž i Varroa, a to definitivně. Tento postup se jeví v celé evropě jako zatím nejúčinněší a nejefektivnější. Aby nedocházelo k enormním škodám během jara a léta mohou včelaři používat pouze podpůrné léčebné postupy, např. vkládáním desek s obsahem kyseliny mravenčí, jež má prokazatelný vliv na čistící pud (asi je štípou z toho vočíčka:-), ostaní zejména importované přípravky a postupy nejsou dovoleny! Problém je v tom, že naše včely na rozdíl od včely africké, nebo asijké se samočistícím pudem neumí přirozeně broukovi bránit a tak uhynou vysílením.
I přes relativně účinné léčebné postupy, které když se doržují, fungují zatím spolehlivě a internetový monitoring nákazy (dílo českých včelařů), zavedený v letošním roce se včelaření potýká s daleko větším problémem - nejsou lidi. Toto platí jak pro profesionály s více než 100 včelstvy, ak i pro zájmové včelaře ( z daňových důvodů bych tak pojmenoval včelaře s méně než 40 včelstvy). Zisk z tohoto podnikání není na očekávané úrovní (ceny medu jsou našimi takyobchodníky hodně pokroucené a o kvalitě jejich medů bych raději pomlčel) a jeho finanční náročnost je značná, riziko popícháním rovněž, holky se s náma občas nemazlí. Jde však z větší části o HOBBY a zejména o poslání.
Mohu-li mluvit za sebe, čím jsou podmínky pro moje včeličky horší, tím více budu jim pomáhat,držte mi palce, děkuji Vám předem...
P.S.: MED KUPUJTE U SVÉHO VČELAŘE
zkouška
Yari S,2009-01-02 14:15:59
omlouvám se ale můj příspěvek nebyl vložen protože jsem nebyl údajně přihlášen, proto prosím admina ať jej smaže
Emanuel Veselý,2008-12-07 08:51:20
Připadám si tu jak na besídce zvláštní školy. Jeden o voze a druhý o koze. Článek je o moru včelího plodu a komentáře o varroáze. Diskuze je úplně ujetá.
Varroáza a nekázeň.
Saša,2008-05-07 13:36:19
Včel je podstatně méně pro pandemický průběh varoázy.
Dříve obce vydávaly v případě potřeby vyhlášky o varoáze, jimiž stanovovaly dozor a likvidaci postižených včelstev, čímž se ten hnusný roztoč držel na uzdě.
Jakmile skončil tvrdý dohled obcí a státní veterinární správy, přestali včelaři napadená včelstva pálit.
A výsledek je zdrcující.
Nejvíc na to doplatí ti šílení zemědělci, co si osázeli širé lány řepkou, řepkou a zase řepkou. Řepku vítr neopylí...
kdepak
Anna,2008-05-08 07:26:26
Včelstva se přestala pálit v době, kdy by se musela vypálit většina včelstev. To by asi nebylo správné řešení. Všechna včelsva u nás jsou zasažena varroázou. Státní veterinární správa vydává přesné pokyny na léčení včelstev, každý včelař je povinen odevzdávat vzorky zimní měli na rozbor, který zjišťuje počet roztočů po podzimním a zimním léčení. Takže legislativa a státní dohled je v pořádku. Vše záleží na samotných včelařích. Jak provádějí ošetření, kolikrát, v jaké době. Máme dostatek prostředků k léčení, kyselinu mravenčí, která jde používat i ve včelařskou sezónu, gabonové pásky, varidol, v neposlední řadě mavrik.... prostě je to na včelařích a jejich poctivosti.
Sašo vidíte věci tochu zjednodušeně!
Dwarf,2008-05-08 09:22:46
Včelaři jsou nezodpovědní, chybí nad nimi knuta obecních vyhlášek a v patách za ní jdoucí vypalovači včelstev, protože to byl ten správný přístup. Ony ale existují i jiné modernější metody, jak varroázu efektivně tlumit. Že by skončil dohled veterinární zprávy nad nemocemi včel jsem si nevšiml. Vše je jen v poctivém přístupu a dodržování patřičných postupů. Kdybychom měli v léčení lidí dnes postupovat podobným způsobem, jako navrhujete pro varoázu včel, tak ještě máme za Prahou leprosária a vypalujeme rány žhavým železem.
Ona za úbytek včelstev u nás nemůže jen varoáza a nekázeň, jak si možná myslíte. Víte například, jaký je průměrný věk aktivního včelaře? Víte, kolik včelařů ročně umře, aniž by měli následovníky? Víte, nakolik vzrostly ceny vstupů do tohoto drahého koníčka? (O podnikání se totiž rozhodně nejedná.) Víte, kolik je potřeba cukru k nakrmení jednoho včelstva na zimu a co ten cukr dneska stojí? Tady je také potřeba hledat příčiny úbytku včel.
Mnoho diskutujících ví, co by měli dělat všichni ostatní a uměli by jim poradit. Vy jistě víte, co by měli zařadit šílení zemědělci do osevních postupů na svých polích, aby nebyli tak šílení.
Souhlasím s vámi, že zemědělci musí být šílení (nebo možná perverzní), když tak společensky nedoceněnou a rizikovou práci dělají, ale rozhodně ne proto, že naseli řepku, protože čekají, že ji v našich dotacemi totálně pokroucených podmínkách prodají, aby zaplatili náklady, které do jejího zasetí dali a doufají, že jim nějaká koruna zbyde, aby měli co na ta pole dát i příští rok.
napriek tomu myslim dwarf
mikjs,2008-05-13 18:57:00
ze sasa ma asi pravdu ale proste ak sme sa raz ubrali inou cestou je uz stary sice radikany ale ucinny postup nemozne aplikovat
co sa tyka vcelarov a vobec polnohospodarov je jasne ze neviditelna ruka trhu im viac vzala ako dala a stavat dlhodobo na nejakom nadseni a fandovstve sa neda
to mikjs
Dwarf,2008-05-14 01:53:07
Kdyby byl starý radikální způsob účinný nedošlo, by k situaci, že většina včelstev v ČR byla promořena varroázou. Ale vůbec vám neberu právo na Vaše iluze.
Ostatně nacisté za druhé světové války také měli "účinné metody" snižování počtu duševně chorých. Tak proč stejných metod nevyužít u varroázy i když jsou známy metody méně radikální a více humánní.
Zkušenost
Alex,2008-05-06 17:36:29
Pobývám na chalupě ve východních Sudetech. Soused měl léta mnoho včelstev a spoustu medu. Vše se změnilo v roce, kdy kousek od nás na kopci u lesa bylo postaveno zařízení pro mobilní telefonní síť. Včely hynuly a nevracely se do úlu. Přes veškerou snahu se mu nedaří chov obnovit. Možná je to ale jen náhoda a problém bude v něčem jiném.
BTS
Tokamak,2008-05-06 21:00:06
Možné je všechno, ale kdysi jsem na nějakém včelařském diskusním fóru četl příspěvek od včelaře, který tvrdil, že má včely přímo u BTSky a daří se jim výborně :)
BTS
Honza2,2008-05-07 09:17:43
U BTSek se daří dobře těm včelstvům, co zabloudily a zmizely ostatním včelařům. :-))
staré stromy...
Martin,2008-05-06 16:05:12
Zdá sa mi, že v našej prírode a predovšetkým v parkoch je málo starých bútľavých stromov, v ktorých by si mohli vytvoriť hniezda divé včely. Len čo zo stromu spadne malý konárik, ľudia už vrieskajú, že ten strom treba vyrezať, že predstavuje všeobecné ohrozenie a podobné dristy. Alebo sa diery v stromoch uzatvárajú, pokiaľ možno hermeticky.
V lesoch staré duté stromy tiež akosi nevidno, len čo strom dorastie na určitú veľkosť, už ho drevorubači režú kvôli kšeftu. Alebo ho "zberatelia" hmyzu rozmlátia, aby získali larvy vzácnych chrobákov a vychovali z nich imága, zasa na kšeft.
A možno práve divé včely by mohli predstavovať nádej do budúcnosti, treba si uvedomiť, že držať pokope vo veľkom úli niekoľko včelstiev má asi dosť ďaleko od prirodzeného stavu, skôr to pripomína typickú monokultúru so všetkými jej neduhmi, zvlášť keď sú si možno všetky včely v celom veľkom úli geneticky príbuzné. To sa choroby šíria ako požiar v eukalyptovom lese.
kdepak
Anna,2008-05-08 07:18:25
Právě včely, které žijí tzv. divoce někde v lese, v dutině, představují pro včelaře a samotné včely obrovský problém. Veškerá včelstva se musí léčit proti roztoči varroa destructor, který způsobuje varroázu. Včelstva v přírodě nelze léčit, proto představují přímou hrozbu pro ostatní včely pečlivě chované a léčené. Stejně tak jsou nebezpečným zdrojem opuštěné včelnice, včelstva chovaná nezodpovědnými včelaři bez patřičného a účinného ošetřování.
Děkuji Anno!
Dwarf,2008-05-08 08:35:47
Žes uvedla věci na pravou míru. Občas se hrozím co všechno jsou někteří jedinci v oslovských diskusích bez elementárních znalostí schopni "vymyslet".
Já jsem překvapen například i větou: "držať pokope vo veľkom úli niekoľko včelstiev má asi dosť ďaleko od prirodzeného stavu", buďto má ve slovenčině slovo úl jiný význam, nebo na Slovensku chovají včely odlišným způsobem než jinde.
Člověk chová včely několik tisíc let, a my se asi zase podle některých budeme vracet do "přirozeného stavu". To asi budeme chodit vyřezávat do lesa kláty divokých včel, nebo co!
...
Martin,2008-05-08 22:25:03
Mal som na mysli t,o že zatiaľ čo v prírode žije v nejakej diere v strome jeden roj, včelári majú včely v celých maringotkách, a je ich tam potom pokope oveľa viac ako by ich mohlo byť spolu v prírode.
A mám to chápať tak, že aj divé včely, u ktorých človek nezrušil prirodzený výber, sú zamorené roztočmi a baktériami tak, že by to ohrozovalo ich existenciu? Alebo predstavujú riziko len pre včelu domácu - ako bacilonosiči?
Mám obavu,
Dwarf,2008-05-08 22:33:34
že si pletete úl s včelínem.
Ano divoké včely jsou rezervoárem nákazy a samy jí jsou ohroženy. Ostatně on i sám výraz divoké včely je nepřesný a zavádějící, neboť se většinou jedná o roj včel, který některému včelaři ulétl a dokázal se sám o sebe "postarat".
Výraz "divoké včely" je nesmysl,
Duke,2008-05-14 13:01:14
jedná se o divoce žijící kolonie včely medonosné.
A netvařte se jako, by vám uletěly včely!
To by totiž mohly být právě ony.
Divoké včely by opravdu mohly přinést naději
Rozumný Občan,2008-05-15 02:35:40
Je šance že se u nich vyvine odolnost proti varroáze.
To sotva!
Aleš,2008-05-15 14:17:43
Důvody jsou dva:
1. šance že přežijí zimu je minimální
2. šance že přežijí léto je taky malá, protože je včelaři zahubí, aby nepřenášely roztoče ale i další nemoce.
Stupidní hovadina!
Duke,2008-05-19 19:59:55
"Divoké včely by opravdu mohly přinést naději
Je šance že se u nich vyvine odolnost proti varroáze." To jsou věty, které může "vymyslet" snad jen "rozumný občan".
To je skoro taková hovadina jako čekat, že se u divoce žijící zvěře vyvine odolnost proti klíšťatům. (nebo u "rozumného občana" rozum)
Yari S,2009-01-02 15:01:02
Je třeba odlišit kolonie včelstev, které uletěly včelaři a žijí "divokým způsobem" v lese, nebo parcích, ty v dnešní situaci přežijí nákazu Varroa jen vyjímečně, o to větší nebezpečí z nich vyplývá pro zdravé včelstva na jaře. Ony je totiž bezpečně vyslídí oberou je o zbytek zásob (jsou li zesláblá, nemohou se bránit) a přinesou si dárek v podobě brouků. Divoké včelky, pavčelky a další kmeny nepředstavují pro chovy nebezpečí, nebyl u nich Varroa prokázán! jejich opylovací přínos je však bohužel pro dnešní přírodu nedostatečný.
včel je míň
CC,2008-05-06 14:44:27
protože ubylo včelařů;
(nemůže za to ani cukrová vata, ani sklokeramická deska, ani kvantová pěna; "A proč by měly včely chcípat na nějaký brebery, se kterejma podle Atomica žily miliony let, právě teď? Aby si myl ruce před jídlem.")
A jak zatápějí včelkám
Joob,2008-05-06 09:47:40
stanice mobilních operátorů, nejrůznější mikrovlná pojítka a další zařízení o tom už cudně pomlčíme, že ano. Co je to ovšem proti megavatům, které nám co nevidět doplní a zvýrazní elmag a radiační pozadí naší milé zemičky... Kdo by se zabýval nějakými pitomými včelami, že ano. Ostatně bylo prokázáno, že uprostřed oceánu hmyzu a ostanímu plebejskému živočišstvu nic nehrozí, takže proč se v české kotlině něčeho obávat.
To vidím spíš na GMO plodiny
Atomic,2008-05-06 10:44:35
jejich pyl obsahuje toxiny půdních baktérií, které se normálně v přírodě nevyskytují a organismus včel se díky nim alergizoval a ztratil imunitu i vůči dalším baktériím.
Jen se těším, co budou biotechnologové na Oslu říkat až to vyplave na veřejnost.
btw podobně dostávaj kouř netopýři
Atomic,2008-05-06 10:47:59
který ve Státech hynou po miliónech. Najednou jim zplesniví čumáky a je s nima konec.
http://en.wikipedia.org/wiki/White_nose_syndrome
Re Petr
Duke,2008-05-06 11:54:57
Ba ne to nebudou zářivky a hovězí, to způsobuje spíš Temelín. Já tam v zimě byl, a nikde ani včela.
Něco to způsobovat musí
Atomic,2008-05-06 11:58:49
.. a muselo to začít celoplošně. Proč by měly včely xípat na nějaký brebery, se kterýma žily miliony let právě teď? Obávám se, že lidstvo namícháním bakteriálních patogenů do kukuřice zase jednou podcenilo dopad zásahu do biologickejch rovnováh.
Bláboly mažte
Ludmila Novotná,2008-05-06 12:08:11
Prosím redakci, aby pana Atomice s jeho nepodloženými bláboly vymazala. A aby mazala všechny příspěvky, které se nevztahují k tématu. Včetně tohoto. Děkuji.
Atomic
JirkaF,2008-05-06 12:42:36
to je Zephyrův nový převlek, nebo se pletu? Mažte ho, než začne s kvantovou pěnou.
dobrý vtip
jarda petr,2008-05-06 14:31:33
Za velmi podařený vtip považuji zmínku pana Atomica o toxinu půdních bakterií, který (nebo snad které?)se nevyskytují v přírodě. Nabízí se otázka: Kde se tedy ty bakterie a toxiny berou, když v přírodě nejsou? A odkud si ti zatrolení genoví inženýři ten gen půjčili? Ví pan Atomic, že na infekci bakterií Bacillus thuringiensis umíraly housenky bource morušového už počátkem 20. století? A že se tento toxin v hrubé formě používá půl století jako ekologický insekticid? A že se už ekologickým zemědělcům podařilo vyšlechtit na něj rezistentní motýly jak ve sklenících tak i na polích?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
