Příbuznost ptáků s dinosaury zřejmě potvrzena  
Tentokrát na molekulární úrovni.

 

Zvětšit obrázek
Zbytky tkáně si uchovaly pružnost a vrací se po natažení zpět do původního tvaru. Padlo tak dogma, že měkké tkáně se nemohou uchovat déle než 100 000 let.

 

Zvětšit obrázek
Mary Schweitzerová, americká bioložka z North Carolina State University, analyzovala hmotu, která zůstává po odleptání minerálů z fosilizované kosti. Našla v ní krátké úlomky molekul kolagenu. Tato bílkovina tvoří základní nosnou konstrukci, na níž se v těle živočichů věší buňky.

Paleogenetika je relativně nový biologický obor, jehož vznik umožnil až vývoj biologických laboratorních technologií. Ještě v roce 2000 by nikdo ani ve snu nepomyslel na to, že bychom o pouhých 8 let později mohli zkoumat proteiny Tyrannosaura!

 

 

Přes vlnu skepticismu, která se kolem týmu Dr. Schweitzerové a jejích kolegů zákonitě vynořila, je zřejmé, že stojíme na prahu nové éry paleontologie – totiž "molekulární" éry, kterou nepřímo předpovídal již pan Ing. Jaroslav Mareš v knize Záhada dinosaurů z roku 1993.

 

 

Vloni se jako blesk objevila v médiích zpráva o izolování měkkých tkání z kostí populárního teropodního dinosaura druhu Tyrannosaurus rex, starého asi 68 milionů let (více viz příslušný článek). Nyní šli odpovědní vědci ještě dál a prohlásili, že se jim podařilo extrahovat původní proteiny, které vzápětí porovnali s proteiny 21 recentních živočichů.

 

 

Největší afinita malého vzorku sekvencí pak byla s proteiny dnešních ptáků, což podle autorů jasně dokazuje dlouho postulovanou příbuznost druhohorních neptačích dinosaurů se zástupci recentního ptactva,  přinejmenším testovanými rody Gallus a Struthio (kura a pštrosa). Ve studii, jejímž autorem je Chris Organ z Harvardské univerzity a spoluautorem John Asara z Harvard Medical School, je srovnávána také proteinová sekvence mastodonta, starého 160 000 až 600 000 let.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Měkké tkáně dochované ve fosíliích tyranosaura podle paleogenetiků sdílejí podobnou stavbu (složení proteinů) jako má dnes žijící drůbež, nebo pštrosi případně jako poněkud vzdálenější aligátoři. Mastodont, vyhynulý chobotnatec, má zase stavbu proteinů podobnou se slony (Kredit: Zina Deretsky, National Science Foundation).

Podle autorů studie je zřejmé, že nové metody mohou do budoucna změnit celou podobu taxonomické diagnostiky, dosud založené na sledování morfologických znaků na kostrách. Pokud by prý do budoucna bylo možné izolovat proteiny více druhů dinosaurů, bylo by možné s velkou mírou přesnosti stanovit stupeň příbuznosti a pozměnit tak celá evoluční schémata a kladogramy.

 

 

Zvětšit obrázek
Chris Organ

Je však třeba poznamenat, že velká část vědecké veřejnosti zůstává k těmto vývodům stále skeptická. Běžným argumentem kritiků je poukazování na nemožnost zachování proteinů po tak dlouhou dobu ve fosilním stavu, stejně jako pravděpodobnost kontaminace zkoumaného materiálu formou recentní DNA.

 

Prameny:
National Georaphic

Harvard Science

ScienceDaily


 

 

 

 

Datum: 27.04.2008 13:34
Tisk článku

Související články:

Záhada deinocheira rozluštěna!     Autor: Vladimír Socha (17.11.2013)
Sauroposeidon     Autor: Vladimír Socha (10.01.2012)
Potápěči mezi rohatými dinosaury     Autor: Vladimír Socha (19.09.2011)
Historie strašného drápu     Autor: Vladimír Socha (08.08.2011)
Seismosaurus – největší dinosaurus všech dob?     Autor: Vladimír Socha (19.04.2011)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz