Podle současně převažující teorie Měsíc vznikl před 4,5 miliardami let, když do Země narazil objekt zhruba o velikosti Marsu (poloviční než Země). „Mrak“ trosek vytvořený po srážce se zformoval do skalnaté koule. Za důkaz, že náš Měsíc vznikl z vnějších vrstev Země, se považuje to, že Měsíc téměř neobsahuje železo.
O jedné teorii vzniku Měsíce již Osel nedávno psal v článku „Měsíc je mnohem starší než Země“
A kdy Měsíc vznikl? Muselo to být až v době, kdy již většina železa byla soustředěna v zemském jádře. Robin Canup (Southwest Research Institute, Boulder, Colorado) se snažila zjistit, jestli tato srážka ovlivnila rotaci Země – tedy to, co předchozí modely vzniku Měsíce nevzaly v úvahu.
Animace: Vznik Měsíce. Kredit: University of Arizona
Canupová sestavila počítačový model, v němž použila až 120 000 kusů virtuálních balvanů k tomu, aby simulovala dvě srážející se tělesa. Její model ukázal, že rotace Země před srážkou se pravděpodobně velmi lišila od té dnešní (Ikarus, DOI: 10.1016/j.icarus.2008.03.011).
Zemská osa měla daleko menší sklon (dnes 23,5°) a planeta se otáčela mnohem rychleji – den trval jen 4 hodiny. Model také ukázal, že směr rotace Země před srážkou mohl být opačný (retrográdní).
Pokud Země dříve takto rychle rotovala, mohlo být uvolněno dost materiálu, aby mohl vzniknout Měsíc současné velikosti. Podle Canupové by dnes při podobné srážce těleso jako Měsíc již nevzniklo.
Zdroj: NewScientistSpace
Vzorky hornin z odvrácené strany Měsíce jsou už na Zemi
Autor: Vladimír Wagner (02.07.2024)
Vzorky hornin z odvrácené strany Měsíce – Čchang-e 6 přistála
Autor: Vladimír Wagner (02.06.2024)
Pěkný úlovek: Vědci vystopovali první superzemi ve vázané rotaci
Autor: Stanislav Mihulka (05.04.2024)
Měsíc by se mohl stát gigantickým detektorem gravitačních vln
Autor: Stanislav Mihulka (26.03.2024)
Nový soukromý modul dosedl na povrch Měsíce
Autor: Vladimír Wagner (23.02.2024)
Diskuze:
zachyceni
hoveho,2008-04-24 17:36:31
ohladom teorie "zachyceni" som cital, ze to nie je take jednoduche. vraj je to ako trafit golfovu lopticku tak, aby nespadla do jamky, ani z nej nevybehla, ale zostala rotovat po jej okraji.
hvh
Máte pravdu.
robert,2008-04-25 08:48:17
Ale práve v tomto prípade, keď po zrážke vzniklo obrovské množstvo úlomkov, niektoré odleteli, niektoré dopadli späť na Zem a niektoré ostali „rotovať po okraji jamky“, teda ostali na obežnej dráhe. Tie sa až dodatočne (vďaka gravitácii)spojili, v dôsledku ich dostatočne veľkej hmotnosti sa vytvarovali do tvaru gule a jej dráha sa priblížila kruhovej.
to robert
petr,2008-04-25 11:29:03
Potvrzujete, že jde o málo pravděpodobný případ na příkladu milionů úlomků. To je trošku divné. Potom mi nejde narozum, jak to , že se neslepují částice v Saturnově prstenci a proč v pásu mezi Marsem a Jupiterem nevznikla z toho množství materiálu nějaká planeta. Zde již "teorie slepování tvrdých koulí" neplatí?
Já mám dojem, že ten Měsíc musel minimálně mít podstatnou hmotu už na začátku a pokud ne, tak bylo vše úplně jinak.
ad petr
robert,2008-04-25 14:44:43
„jak to , že se neslepují částice v Saturnově prstenci“ A prečo myslíte, že sa nezlepujú. Ja myslím, že k tomu zlepeniu len príde. Už teraz pozorujeme jesné delenia prstenca, čo svedčí o tom, že časti prstenca sa zhlukujú. a pritom: „V rovině rovníku Saturnu je soustava prstenců..., Jejich stáří se dnes odhaduje na pouhé stovky miliónů let, takže je můžeme považovat za velmi mladé.“ http://planety.astro.cz/saturn/12/.
Podobne je to asi aj s tým „množstvom materiálu medzi Marsom a Jupiterom (ináč je ho spolu menej ako je hmotnosť nášho Mesiaca. Viď napr.: „Asteroidy v Hlavním pásu jsou koncentrovány do prstenců, které jsou odděleny relativně prázdnými oblastmi známými jako Kirkwoodovy mezery.“ http://www.boskowan.com/www/jirka/vesmir/asteroidy/asteroidy.htm
golfová loptička...
Martin,2008-04-25 21:42:57
... nie je príliš výstižné prirovnanie z jedného dôvodu - jamka na loptičku nepôsobí žiadnou silou, zatiaľ čo planéty pôsobia na okolitú hmotu svojou gravitáciou.
To robert a Martin
petr,2008-04-28 11:24:10
Měsíc se "slepil" za méně než 50 mil let. Saturnovy měsíce se neslepily ani za čtyřnásobek a rychlost jejich slepování je opravdu úchvatná. :-))
Mezi Marsem a Jupiterem je hmota, která nevydá na planetu a tudíž nemá smysl, aby se snažila spojit. Dobře. Zde tedy gravitace nepůsobí, tak proč Martin píše, že se slepují gravitací oproti míčku.
Jinak na na ten míček na hraně jamky působí gravitace a odstředivá síla. Pak tam jsou ještě další síly, které vám ale mohou komplikovat jednoduché vidění světa, tak je raději nebudu uvádět.
to Vratislav
petr,2008-04-22 10:58:28
Na simulace mám logaritmické pravítko a z toho mi vychází, že při menší vzdálenosti Měsíce se Země otočila o 360+180°. Máte lepší simulační nástroj abyste to potvrdil?
viazaná rotácia
Martin,2008-04-21 18:49:29
Predstavte si, že v ďalekej budúcnosti by sa rotácia Zeme natoľko spomalila, že by sa stala viazanou na Mesiac. Ten už má viazanú rotáciu, zo Zeme stále vidíme iba jednu jeho stranu. Takže keby sa stalo niečo také, že aj z Mesiaca by stále bolo vidno iba jednu stranu Zeme. Predstavujete si? :)
Viem, viazaná rotácia Zeme by v skutočnosti mala znamenať to, že by bola viazaná na Slnko, ale keď je reč o Mesiaci, ta dajme tomu, že by sa zosúladila doba rotácie Zeme s dobou obehu Mesiaca.
A teraz si skúste predstaviť, aké by na Zemi boli výkyvy teploty. Predstavujete si? :)))))))))
Takže zaujímalo by ma, v akom časovom horizonte by k niečomu takémuto aspoň teoreticky mohlo dôjsť. O koľko sa spomalí rotácia Zeme napríklad za miliardu rokov? Je tu niekto, kto by na to vedel odpovedať?
druhé těleso
Kája,2008-04-21 14:23:03
by mězajímalo, co se jako stalo s tím tělesem velikosti marsu, když se píše, že Měsíc vznikl ze zbytků vytrženého zemského pláště...
Druhe teleso
TH,2008-04-21 15:33:09
Znacna cast kinetickej energia oboch telies sa premenila na teplo a povrchy oboch telies sa roztavili. Ich tazke jadra sa zaborili do seba a kusky ich lahsich obalov sa rozprskli do okoliteho priestoru. Niektore uleteli do kozmu, niektore dopadli naspat na novu Zem a niektore zostali kruzit na obeznych drahach. Z nich sa potom zostavil Mesiac. Ale bez zeleza.
no tak nějak
Kája,2008-04-21 17:22:57
tak nějak si to laicky představuji. Jen že se o osudu toho druhého tělesa v článcích moc nepíše. Taky by mě zajímalo, kolik "Ni,Fe" v jádře Země je dotace od toho druhého tělesa :)
S tou rotací bych to moc nehrotil... píše se tam, že je to i možné, ne že to tak bylo určitě. Ono nejspíš pro simulace jedno, jestli se točí doprava a těleso narazí zleva a nebo se točí doleva a narazí zprava :D
Tak mi tak napadlo 2
Vratislav,2008-04-21 23:04:58
Snad by se opravdu dala určit energie toho tělesa, nevím proč velikosti Marsu, zda opustilo Sluneční soustavu, nebo dokonce Zemi!!!! TO jádro, vím na co narážíte. S takovou hypotézou by bylo dobré si započítat. Tak kdo máte chuť, zkuste vyvrátit Hypotezu: Těleso, které by mohlo asistovat při vzniku Měsíce a magnetismu Země je vnitřní zemské jádro nepozemského původu. Dobrou noc.
rotácia
robert,2008-04-22 09:00:33
Myslím, že tá rotácia je tam práve rozhodujúca. Je síce jedno ktorým smerom sa točila Zem a ako vzhľadom na smer rotácie dopadlo to druhé teleso, ale práve tá rýchlosť otáčania je podstatná. „...kusky ich lahsich obalov sa rozprskli do okoliteho priestoru. Niektore uleteli do kozmu, niektore dopadli naspat na novu Zem a niektore zostali kruzit na obeznych drahach.“ Práve tie „kúsky“, ktoré ostali krúžiť na obežných dráhach a neskôr sa sformovali do tvaru Mesiaca, museli mať dostatočnú tangenciálnu zložku rýchlosti, aby nepadli naspäť na Zem, alebo neuleteli preč. Ako sa aj v článku píše ďalej, ak by teraz padlo podobné teleso na Zem, asi by žiaden nový Mesiac nevznikol. Myslím, že práve kvôli tej malej tangenciálnej zložke rýchlosti.
Ak to ale nie je všetko úplne ináč -:)
To jsou věci
petr,2008-04-21 14:01:09
Když někomu vyjde, že se něco muselo chovat absolutně divně - Země rotovala opačně, den trval 4 hod. - pak se mi zdá, že tato teorie vzniku Měsíce se potvrzuje jako nepravdivá. Proč by potom Země rotovala opačně, než zbytek světa, proč by rotovala rychleji než běžné planety atd. Jednou teorií si vysvětlíme stav, ale musíme vytvořit další 2 teorie. Takové výsledky výzkumu bych se bál zveřejnit.
a co Venuše
lubos01,2008-04-21 14:25:48
ta také rotuje retrográdně. Kdyby se prokázalo, že i Země takto rotovala, mohla by z toho vzniknout velice zajímavá teorie o vzniku sluneční soustavy.
Jen mi tak napadlo
Vratislav,2008-04-21 22:30:28
Nevidím v tom problém. Zemská osa se otočila o 180 stupňů. Zkuste si nasimulovat model různé vzdálenosti Mesíce od Země. Spíše mě uchvacuje zmínka o tomto v bájích před tisíci lety.
Venuše
petr,2008-04-22 10:54:50
Kolik dalších těles se točí obráceně? Jen Venuše? To jsou věci. Nepotkala se ona náhodou se Zemí a vznikl z toho Měsíc. I když tu lítalo po kolizi miliony úlomků, zbyl jen jeden kulatý.
Zajímavé, že se dá vysvětlit i to proč mezi Marsem a Jupiterem se ty úlomky neslepovaly, ale už úplně jiná teorie platí pro Měsíc, kde se slepovaly velice ochotně. A co Saturnovy prstence, ty se lepí už miliardu let a nic. Bože, jak je to vše jednoduché. Bum bác a hotovo. Ale někdy zase ne. To jsou věci.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
