U lidí je podobná nezištnost vzácná. U afrických pěvců timálií stračích je to normální.
Timálie stračí žijí v suchých oblastech, kde se musí pořádně ohánět, aby sehnaly něco k snědku.
Navíc na ně všude číhá nebezpečí a musejí si dávat pozor, aby se samy nestaly něčí svačinou. Problém vyřešily dokonale. Odhalil to tým britských vědců vedený Andym Redfordem. Výsledky jejich výzkumu zveřejnil vědecký časopis Current Biology.
Timálie žijí ve skupinách čítajících v průměru 6 až 7 ptáků. V podmínkách pouště Kalahari se mají co ohánět. Přesto někteří ptáci přestanou shánět potravu, usedají na vyvýšená místa a dávají pozor. Průběžně přitom informují ostatní zvláštním voláním, že jsou stále na stráži a že žádné nebezpečí nehrozí.
Hlídaní ptáci se mohou věnovat naplno shánění potravy. A skutečně to dělají. Méně se rozhlížejí kolem po nepřátelích a s o to větším nasazením loví hady a různé bezobratlé tvory, např. štíry. Pokud jsou hlídaní, zkonzumují více potravy, než když hlídáni nejsou a stráží se svépomocí.
O příznivém vlivu hlídání se Radford přesvědčil zajímavým způsobem. Prakticky kdykoli si mohl ptáky zvážit, protože je naučil na zahvízdnutí usednout na přenosné automatické váhy. Měl tak vycvičené timálie až ze dvaceti různých skupin.
Otázkou zůstává, co hlídající timálie získává. Podle Radforda těží pták z prosperity celé skupiny. Početnější skupina se například účinněji brání před případným útočníkem nebo lépe zvládá obranu teritoria proti jiným skupinám timálií.
Podobné jednání surikat bylo zpočátku také považováno za nezištné. Strážící surikata neshání potravu a lovce zaujaté hrabáním varuje před blížícím se nebezpečím výstražným voláním. Až později se ukázalo, že hlídající surikata není tak úplně nezištná, protože zdrhá jako první a má větší šanci přežít atak predátora než ta zvířata, která hlídá.
Pramen: Current Biology
Ze souboje pohlaví vycházejí vítězně potomci
Autor: Josef Pazdera (15.07.2009)
Diskuze:
Kosíci to dělají taky tak
Lenka,2008-05-04 11:36:06
Naši kosíci mě taky vždycky poznají. Jednou mi naše kosice kterou jsem celou zimu krmila na balkoně, dotáhla sebou svého nápadníka. Pochopila jsem to, až když divoce poskakovala na tyčce na prádlo, a zpovzdálí její chování sledoval její nový nápadník, hezký kosík (úplně neznámý pro mě) Totiž tato kosice ztratila svého kosíka, a držela smutek asi 3 měsíce. Poznala jsem to na ni, tak smutně stála na místě, kde spolu žili. No a na jaře přiletěla s divokým křikem, plácala křídly, tančila po tyčce, a já jsem vylezla na balkon, co se děje? No a ona se významně dívala na mě, a pak na svého nápadníka, stojívšiho opodál, a já jsem to pochopila, a hezky jsem pokývala hlavou, že má hezkého kosíka:))ona to - věřte-nevěřte pochopila, a radostí mi zazpívala (kosice někdy broukají když mají dobrou náladu, a zpívají)
No a jiné zážitky s našimi kosíky bych tu mohla napsat. Třeba o tom, jak v zimě kosík "obsadil"kotletu, kterou jsme dali na balkon(maso), a kosík ji celou prokloval, i přes celofán. No my jsme z něho měli fakt psinu. Jo, a kolem svého "ulovku" si udělal značky, malá bílá hovínka, a dokonce u kotlety hlídkoval celý den, aby mu ji někdo neukradl. No a můj tata druhý den kotletu vzal z balkona(za velkého křiku kosíka) a prostě si ji udělal k obědu. Vůbec mu nevadilo, že byla prošpikovaná kosikovými drápky a zobákem. Tak se najedli oba:))))
Antilopy
Marika,2008-04-18 22:18:59
nevím přesně druh, ale odvádějí pozornost predátora od skupiny tím, že prapodivně poskakují a jakoby "tančí", což se taky původně považovalo za nezištné, ale může to zaprvé predátora vystrašit, ukázat mu, ať si vybere nějaký méně vitální kus, a za druhé si takovým "hrdinstvím" zvyšují postavení ve skupině. Nějaký pták (snad taky nějaká timálie?) dokonce nalétává co nejblíž k dravci, čímž odpoutává pozornost a sám dost riskuje, ale kdo doletí nejblíž, je potom šéf :)
I když bylo by smutné vysvětlovat veškerý altruismus u lidí nějakými latentními sobeckými záměry, přece mít z nějaké pomoci jen dobrý pocit není sobecké...
mít z nějaké pomoci jen dobrý pocit není sobecké
Standa17,2008-04-22 14:58:22
a vidite a ja tam ten kus sobectvi vidim. treba v tom, ze muzu predpokladat, ze kdyz vam "nezistne" pomuzu, priste vy "nezistne" pomuzete me. a to je sobecke, ne? i kdyz bych samozrejme chtel, aby takto "sobecti" byli k sobe vsichni ;-)
ale tady jsme opravdu na hrane slovickareni a zalezi na kazdem z nas, jak kdo to citi
To by ale...
Bikkhu,2008-04-24 12:23:49
To by Vám ten dobrý pocit z pomoci někomu musel zůstat i tehdy, když jste vy ve srabu a člověk kterému jste pomohl vám ukáže fakáče a nepomůže, i když by mohl. Pokud se v takové situaci budete cítit špatně, tak vaše pomoc nebyl altruismus, ale obchod: dneska já tobě, zítra ty mě.
A pozor, na tohle jsou citlivé i opice, tuším že tady na oslu byl článek o malpách, takže nic čistě lidského :-)))
no surikaty
Nina,2008-04-18 14:53:35
maji v rodinach vubec poradnou diktaturu. Sefova schvalne stresuje sve podrizene aby nemohly zabreznout a kdyz nektera vrhne mlade,sefova je neotali zahryznout.
Zajímavé
Pán Bů,2008-04-18 12:56:24
Já bych řekl, že veškeré dobrodinní člověka, je vždycky zištné! Pokud třeba někdo pomáhá v Africe, dělá to proto, aby neměl pocit viny, že nedělá nic, pokud nějaký vědec vymýšlí lék proti nějaké zákeřné chorobě, určitě chce pak odměnu v podobě nesmrtelnosti v učebnicích, pokud se někdo stará o umírajícího blízkého a dělá vše proto, aby o něj nepřišel, dělá to hlavně pro sebe, protože toho dotyčného potřebuje (po jakékoliv stránce; příbuzní např. dělají vše pro to, aby jejich nemocný byl s nimi co nejdéle, přestože on by si už nejraději trápení zkrátil). Nezštní hrdinové jsou jen ve filmech.
nevím nevím
horacio,2008-04-18 13:13:20
z fleku dám hlavu na špalek pro mého měsíčního syna - co z toho budu mít?
For Horacio
Bikkhu,2008-04-18 15:41:32
Podřídíte se svému rozmnožovacímu pudu, přežijí vaše geny. Pokud by to bylo nezištné, udělal byste to pro každého člověka (nebo pro každého živého tvora), např. v Africe. Ale to nee, že?
Takže místo nezištnosti tady máme jasný důkaz o podlehnutí pudu - člověk je ovládán pudy stejně jako zvířata.
Zištnost?
PK,2008-04-18 23:10:09
V podstatě máte pravdu: žádné jednání není nezištné. Ale musíme si ujasnit, co si pod tou \\"zištností\\" představíme. Tradičně si ji představujeme jako snahu získat nějaké materiální výhody. Nicméně selský rozum nám říká, že člověk nedělá všechno jen a jen pro peníze, jídlo, moc apod., ale někdy jen pro dobrý pocit, pro čisté svědomí apod. Podle klasické definice zištnosti to zištné není, vzato principiálně pochopitelně ano. Mám z toho prospěch: jsem rád, že jsem pomohl. I dobrý pocit je užitek! (A jak by určitě potvrdil leckterý psycholog, ne zase až tak zanedbatelný.) Spousta ekonomů tohle nechápe, ti vidí užitek pouze z materiálních příjmů. Spousta se jich naopak snaží nějak kvantifikovat a do teorií zahrnout i ten dobrý pocit :-). Takže podle mého soudu, dámy a pánové, máte pravdu všichni: člověk dělá to, co dělá, vždycky ze zištnosti, ale ne vždy při tom usiluje o výhody materiální (nebo sekundárně materiální - moc, prestiž apod.).
To PK
Bikkhu,2008-04-21 08:04:33
V podstatě máte pravdu, já bych jenom dodal, že dobrý pocit se evolučně vytvořil proto, že v tlupě pralidí bylo evoluční výhodou navzájem si "nezištně" pomáhat, zvyšuje to schopnost přežití všech členů, nejen člena který byl zrovna zraněný nebo nemocný. Ale pralidi si asi těžko řekli: "budeme se o něj starat, zvýší to pravděpodobnost přežití tlupy". Proto se vyvinul tzv. "dobrý pocit" jako hnací motor k pomoci.
Až se lidi zbaví "nezištné pomoci" (= nevím proč pomáhám) a začnou si pomáhat "protože to má smysl" (= vím proč pomáhám) teprve pak přestanou být hnáni pudy a dědictvím které si táhnou z doby kdy jsme byli zvířaty. (i tady na OSLU byl článek že ochota pomoci druhému prudce klesá když jde o to pomoci víc než jednomu člověku)
to bikkhu
horacio,2008-04-21 12:44:08
podle mně se dá tezí o vzniku toho či onoho na první pohled altruistického chování z důvodu přežití a propagace genů vysvětlit úplně cokoliv s tím, že ta vysvětlení jsou často nesmírně bizardní. Jednou jsem třebas slyšel vysvětlení proč jsou na světě babičky i když již nemohou geny předávat. Jsou tu proto že můžou hlídat děti svých dětí čímž vytvářejí prostor pro rodiče plodit další děti. Proč nám to přijde tak pitomé (a v případě vztáhnutí na vám známou babičku tak těžko uvěřitelné) když je to tak důležitý princip? Neumím si pomoci....jsou ale přece zaznamenány případy kdy člověk opravdu dal svůj život za cizího člověka. Samozřejmě že nějaký důvod vymyslíte ale to je to co říkám...násilné šroubování méně pravděpodobného vysvětlení ve chvíli kdy je to více pravděpodobné vysvětlení mimo přijatý světonázor.
Alturismus člověka je nejspíš dán geneticky
Synkretik,2008-04-21 13:09:45
Právě čtu jednu knížku od Fr. Koukolíka ( http://www.kosmas.cz/knihy/134630/proc-se-dostojevskij-mylil ), a konečně to začíná dávat smysl.
Bohužel je to trochu delší na vysvětlování, takže raději zde uvedu jen odkazy na nějaké internetové texty:
http://www.blisty.cz/art/39462.html
http://blog.wuwej.net/2007/08/26/homo-economicus-a-altruismus.html
Osobně tu "pansobeckou" teorii považuji za produkt učenců líznutých Aspergerovým syndromem a dále propagovanou deprivanty a psychopaty, protože se jim hodí do krámu.
Collins
jarda petr,2008-04-22 04:55:58
Já myslím, že zapomínáme ještě na jedno vysvětlení, které razí třeba špičkový americký genetik Frank Collins: Altruismus nám dal Bůh! Když přijmete tohle, tak máte vystaráno. Je po diskusích.
"Zvětšit obrázek"
Petr Püschel,2008-04-18 10:25:41
99% obrázků je po volbě zvětšit obrázek stejně veliká jako v textu. Tak bych doporučoval Zvětšit obrázek vubec neuvádět.
to je sice pravda
jarda petr,2008-04-22 04:58:06
To je sice pravda, ale zase bychom přišli o iluzi, že si můžeme vybrat. A na tu jsme zvyklí. Viz např. parlamentní volby. :-)
altruismus
horacio,2008-04-18 10:20:30
vždy je třeba najít nějaký sobecký důvod proč pomáhat ostatním. Tenhle pták to dělá proto, že dřív zdrhne. Matka Tereza obětovala svůj život kalkatské lůze zřejmě proto, že doufala že jí za to jednou v nebi odmění. Fakt si to myslíte?
Podle mně...
Bikkhu,2008-04-18 15:47:37
Matka Tereza přenesla na Kalkatské chudé potřebu starat se o někoho, a ta vychází z potřeby starat se o potomstvo, tj. rozmnožovací pud. Ze stejného důvodu si méně nároční lidé pořizují psa. Rozmnožovací pud je stejně hlavní silou řídící životy lidí. Nutí je investovat celý život a téměř všechny peníze do výchovy potomstva. A pokud potomstvo (už) nemají, tak je donutí pořídit si alespoň psa.
Altruismus x sobectvi
Standa17,2008-04-22 14:45:02
ano, v podstate za kazdym altruistickym chovanim je nutno hledat nejakou sobeckou vyhodu, jinak by se nemohla v prirode uchytit (pokud vychazime z evolucni teorie) - vychazi to z filozofie sobeckeho altruismu, ktera je dnes moderni a podle meho nazoru i velmi pravdepodobna...
popper
pulec,2008-04-22 15:36:30
Když odhlédneme od evolučních filozofií, pak je největším problémem té teorie její tautologický či téměř tautologický charakter. Potíž spočívá v tom, že Darwinismus a přirozený výběr vysvětlují evoluci “přežitím silnějších” (Herbert Spencer). Není ale nicméně velký rozdíl v tom řekneme-li “ti kteří přežijí jsou nejsilnější” a tautologií “ti kteří přežijí jsou ti kteří přežijí”. Jaké jiné kriterium máme pro zdatnost než přežití? …
Popper, K.R.: 1972, Objective Knowledge: An Evolutionary Approach, Clarendon Press, Oxford. p. 241-242
Havrani dělají zdá se to samé
jar,2008-04-18 09:33:09
Vždycky jeden sedí na vysokém stromě a pořvává na ostatní, zatímco zbytek bandy hopsá v trávě. Myslím, že mají i pojmenování pro lidi a psy, ale s mikrofonem jsem je nelovil, takže jistej si tím nejsem.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
