Ozařování nezabijí buňky zdravých tkání přímo. Největší škody napáchá tím, že nutí buňky spustit sebevražedný program, kterým se organismus zbavuje poškozených nebo nebezpečných buněk. Za normálních podmínek páchají sebevraždu i buňky, které se ocitly na cestě k rakovinnému bujení. Nebezpečné nádory rostou proto, že si jejich buňky vyřadily sebevražednou pojistku z činnosti. Obvykle k tomu využívají bílkovinnou molekulu NF- kappaB. Vědci se snaží donutit nádorové buňky k sebevraždě tím, že jim molekulu NF- kappaB vyřazují z činnosti. Gudkovův tým odzkoušel opačný postup. Aktivoval ve zdravých tkáních molekulu NF- kappaB a obrnil tím jejich buňky proti sebevražedným pokusům vyvolaným účinky radiace.
Za normálních okolností vyrábějí buňky imunitní obrany a trávicího traktu spásnou molekulu NF- kappaB v reakci na střet s bakteriemi. Syntézu NF-kappaB nastartuje kontakt bičíku, který používají bakterie k pohybu, se zvláštní bílkovinou na povrchu lidské buňky. Gudkov a jeho spolupracovníci si vypůjčili bílkovinu flagelin z bičíku bakterie salmonely a tu upravili tak, aby se ochotně vázala na povrch savčí buňky a spouštěla syntézu ochranné molekuly NF- kappaB. Nový „miniflagelin“ je třikrát menší než původní molekula z bičíku salmonely. Gudkov jí přidělil laboratorní kód CBLB502 a spolu se svými spolupracovníky ji odzkoušeli na myších a makacích. Výsledky jejich pokusů zveřejnil prestižní vědecký týdeník Science.
Zvířata, která dostala injekci CBLB502, byla výrazně odolnější ozáření. Mnohá přežila i smrtící dávku. Lék nastartoval ve zdravých buňkách syntézu ochranné bílkoviny NF-B a ta pak nedovolila ozářeným buňkám spáchat sebevraždu. CBLB502 přitom neměl žádné nežádoucí vedlejší účinky. Důležité je, že u zvířat ošetřených lékem CBCL502 nepřestalo radioaktivní záření zabíjet nádorové buňky. Vědci předpokládají, že první zkoušky léku CBLB502 na pacientech, kteří se mají podrobit ozařování nádorů, proběhnou ještě v letošním roce.
„Jde o zásadní průlom ve velmi intenzivně zkoumané oblasti,“ komentoval v rozhovoru pro Science úspěch vědců z Gudkovova týmu americký onkolog Richard Kolesnick. „Je to zářný příklad toho, jak může pochopení základních mechanismů poškození tkání napomoci objevu zcela nového léku.“
Ochranný efekt CBLB502 se u myší a makaků projevil, i když jim byl lék podán až hodinu po silné radiaci. To otevírá možnosti pro jeho použití k léčbě nemoci z ozáření. Zástupci Firmy Cleveland BioLabs doufají, že kromě nemocnic se stane velkým odběratelem CBLB502 i stát, který vytvoří dostatečné zásoby léku pro případ jaderné války, teroristického útoku radioaktivní „špinavou“ bombou nebo pro likvidaci následků havárie, při níž by do životního prostředí unikl radioaktivní materiál.
Diskuze: