Vědci ze Sahlgrenska Academy na University of Gothenburg ve Švédsku se zabývali otázkou, nakolik může pití vína bránit vzniku demence u žen. Jejich závěry jsou založeny na výsledcích 1458 žen ve věkových kategoriích 38, 46, 50, 54 a 60 let, které se zúčastnily takzvané Population Study of Women v roce 1968. Tyto ženy byly následně vyšetřeny a vyzpovídány ohledně jejich životního stylu.

Lauren Lissner: „Musíme být velmi opatrní, když interpretujeme tyto výsledky, dokud nebudeme mít spolehlivé indicie, které by nám napověděly, co je příčinou a co následkem. Mohou tu být i další faktory , které ženám pijícím víno poskytují ochranu proti demenci, takové faktory, které nemůžeme „změřit“. Nicméně objevené korelace jsou silné a nemohou být vysvětleny jinými vlivy, které můžeme „měřit“, jako je třeba vzdělání, BMI anebo kouření.“

Stejným způsobem se pokračovalo i v letech 1974, 1980, 1992, 2000 a 2005 a zároveň byly do studie zapojovány další ženy, díky kterým bude možné monitorovat různé generace během jejich života a porovnat různé generace mezi sebou. V průběhu lékařských vyšetření byly ženy dotazovány také na to, jak často pily víno, pivo a tvrdý alkohol, a to zařazením do jedné ze sedmi kategorií v rozpětí od „nikdy“ k „denně“. Vědci nevěděli nic o množství alkoholu, které ženy vypily při různých příležitostech nebo přesnosti jeji vyhodnocení, ale pokud ženy uvedly, že se opily častěji než jednou za měsíc, byly zařazeny do skupiny konzumentek daného nápoje.

Třicet čtyři let po první studii byla u 162 žen diagnostikována demence. Výsledky ukázaly, že mezi ženami, které patřily do skupiny konzumentek vína, byl výrazně nižší podíl postižených demencí, přičemž podobný vztah se neprojevil u těch, jejichž oblíbeným nápojem bylo pivo nebo pravidelně holdovaly tvrdému alkoholu.

„Skupina, ve které byl zjištěn nejnižší podíl výskytu demence, byla ta, kde ženy uvedly, že jediný alkohol, který pily, bylo víno,“ říká profesorka Lauren Lissner, která vede studii ve spolupráci s profesorem Ingmarem Skoogem, oba jsou ze Sahgrenska Academy.

 

Moravské sklepní lékárny. Foto: R. Stávek (richard.stavek zavinac centrum.cz)

Výzkumníci se nicméně zdráhají vznést jakákoliv doporučení týkající se toho, zda by měly ženy začít pít víno, pokračovat v pití vína nebo zvýšit jeho konzumaci. Je také důležité poukázat na to, že tyto závěry nemohou být zevšeobecněny i na muže, kteří mají odlišný styl konzumace alkoholických nápojů.

Výzkumníci již vědí, že zvyklosti týkající se pití alkoholu se u švédských žen v posledních pár desetiletích výrazně změnily. Dnešní ženy například pijí více vína a tvrdého alkoholu, ale méně piva, ve srovnání s dřívějšími generacemi. Studie například ukazuje, že na konci 60. let méně než 20 procent žen ve středním věku pilo víno každý týden. Dnes je to již více než polovina všech žen.

„Tato zjištění, v kombinaci s faktem, že dnešní ženy pijí více vína než před 40 lety, poukazují na důležitost pokračovat ve výzkumu těchto vztahů. V budoucích analýzách budeme studovat i vliv na specifičtější typy demence, jako třeba Alzheimerovu chorobu. Bude potřeba využít i další výzkumné metody, abychom zjistili, jakou roli hrají víno a další alkoholické nápoje v rozvoji demence,“ říká Lauren Lissner.

Zdroj: University of Gothenburg