Zvětšit obrázek

GRB 080319B (7. 4. 2008, HST) Kredit: NASA, ESA, N. Tanvir (University of Leicester), and A. Fruchter (STScI)

Kamera WFPC2 (Wide Field a Planetary Camera 2) na palubě HST v pondělí 7. dubna 2008 pořizovala snímky slábnoucího optického protějšku gigantického gama záblesku s označením GRB 080319B.

Zvětšit obrázek

Družice Swift (NASA). Kredit: Spectrum/NASA EPO/Sonoma State University/Aurore Simonnet

Objekt explodoval v oslnivé vzplanutí ve středu 19. března v 7:12 SEČ v širokém rozsahu spektra (především gama). Záblesk zaznamenala v souhvězdí Pastýře (Boo, Bootes) jako první družice SWIFT (NASA). Optický záblesk v maximu dosahoval 5. až 6. magnitudy, což znamená, že teoreticky byl viditelný pouhým okem. Na malou chvíli se stal po galaxii M31 v Andromedě (2,5 miliónů sv.l.) nejvzdálenějším vesmírným objektem  pozorovatelným bez dalekohledu. Od té doby „intergalaktický ohňostroj“ pouze slábne.

Jev se udál v době, kdy vesmír byl o polovinu mladší (před 7,5 miliardami let) a Sluneční soustava ještě neexistovala a Země byla „na houbách“. Vzdálenost GRB 080319B byla určena na základě pozorování 8,2m VLT (ESO, Paranal, Chile) a 9m HET (Hobby-Eberly Teleskope, Austin, Texas). Rudý posuv z = 0,94.

Gama záblesk GRB (Gamma Ray Burst) trvá maximálně několik desítek sekund, proto je jeho zachycení velmi obtížné, i přes automatickou celosvětovou a kosmickou „hlídku záblesků“. Jednodušší je to s „dosvitem“, který je průvodcem gama záblesku a lze ho pozorovat po velmi dlouhou dobu i ve viditelné části spektra. Pro lokalizaci záblesků má družice SWIFT na palubě přístroj BAT (Burst Alert Telescope), pro další pozorování pak slouží XRT (X-Ray Telescope ) a UVOT (Ultraviolet/Optical Telescope).

Snímky (18./19.3. 2008) z robotického dalekohledu Pi of the Sky (Las Campanas Observatory, Chile).  Spustit animaci

A kde přišel GRB 080319B k tomu, pro mnohé složitému, označení? Vlastně je to jednoduché – první písmena charakterizují typ objektu - GRB (Gamma Ray Burst); pak následuje datum objevu – poslední dvojčíslí letopočtu, měsíc a den; a nakonec písmena – pořadí v abecedě označují o kolikátý objev stejného jevu se toho dne jedná („B“ znamená, že 19.3. to už byl 2. gama záblesk, celkem toho dne byly zaznamenány 4).

Astronomové Hubbleova výzkumného týmu doufali, že uvidí mateřskou galaxii, kde výbuch pravděpodobně vznikal. Jaké ale bylo jejich překvapení, když zjistili, že světlo z GRB je i 3 týdny po explozi stále „ponořené“ ve světle galaxie. Je to obzvláště překvapující, protože GRB byl na počátku tak extrémně jasný.

Zvětšit obrázek

GRB 080319B na snímku z družice Shift (vlevo XRT a vpravo UVOT, 19.3.2008). Kredit: NASA/Swift/Stefan Immler, et al.

Předchozí jasné gama záblesky slábly daleko rychleji, což lépe vyhovovalo teorii o jasných GRB, které vysílají energii ve velmi úzkém paprsku. Pomalé slábnutí dosvitu při tak gigantickém gama záblesku je pro astronomy záhadou, proto bude velmi důležité další květnové pozorování GRB 080319B Hubblem.

Astrofyzikové zjistili, že existují dvě naprosto rozdílné třídy GRB: „krátké záblesky“, o nichž toho vědci zatím ví velmi málo a „dlouhé záblesky“, trvající i několik desítek sekund. Dlouhé záblesky jsou zřejmě důsledkem tzv. „hypernovy“ – obrovské exploze velmi hmotné hvězdy (možná o hmotnosti až 50 Sluncí). Přitom během okamžiku dojde ke zhroucení jádra hypernovy na černou díru za současného vyzáření obrovského množství energie ve formě tenkého paprsku. Ale ani ty nejodvážnější fyzikální modely nedokážou zcela vysvětlit tak ohromné množství vyzáření energie během pouhých zlomků sekundy. Jednou z možností je koncentrování energie při explozi do výkonného „plamenometu“, který směřuje přímo k Zemi.

Snímky z Hubbla také ukazují pozadí galaxie kolem slábnoucího optického gama záblesku, ale toto oblast pravděpodobně přímo nesouvisející se samotným GRB.

Zdroj:
 Space Telescope Science Institute (STScI)