Možná se studie zveřejněné v lékařském časopise Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism chytí Floyd Landis. Ten doping při klíčové etapě ve francouzských Alpách stále popírá a na soudní pře dokazující jeho nevinu utratil dva miliony dolarů. Zatím bez úspěchu.
Testosteron je pohlavní hormon produkovaný ve varlatech mužů a vaječnících žen. Ovlivňuje celou řadu životních funkcí. Pro dopujícího sportovce je nejdůležitější vliv testosteronu na svaly. Hormon podaný v injekci, gelu nebo náplasti zvyšuje sílu i vytrvalost a napomáhá rychlejší regeneraci po špičkových výkonech.
Dopingové testy na testosteron jsou založeny na faktu, že jak hormon vyrobený tělem, tak i testosteron podaný dopingem jsou z lidského organismu vylučovány močí ve formě testosteron glukuronidu. Množství hormonů v těle a jejich vylučování značně kolísají. Na celkovou produkci hormonů a míru jejich vylučování usuzují dopingoví komisaři z hladiny epitestostenon glukuronidu v moči. Pokud nebyl do těla dodán testosteron ve formě dopingu, neměly by koncentrace testosteron glukuronidu v moči přesáhnout čtyřnásobek koncentrací epitestosteron glukuronidu. Landis měl po klíčové etapě poměr obou hormonů v moči 11:1. Dopingoví komisaři vynesli jednoznačný verdikt: Vinen!
Tým vědců z Karolinska Institutet vedený Jenny Jakobssonovou Schultzeovou se zabýval enzymem, který mění testosteron na testosteron glukuronid stanovovaný v dopingových testech. Zjistili, že se enzym vyskytuje ve dvou různě účinných formách. Každá z nich je kódovaná jinou variantou genu UGT2B17. Jedna varianta postrádá malý úsek DNA a vzniká podle ní méně výkonný enzym. Její vlastníci produkují až dvacetkrát méně testosteron glukuronidu než lidé s nenarušeným genem.
Sportovec dědí od každého z rodičů jeden výtisk genu UGT2B17. Ty se mu mohou různě zkombinovat. Může ve své dědičné informaci nést dvojici narušených genů, dvojici normálních geny nebo jeden gen normální a druhý nenarušený. Podle toho pak dopadají i jeho dopingové testy.
Jenny Jakobssonová Schultzeová podala dobrovolníkům injekci testosteronu a následujících patnáct dní u nich prováděla dopingové testy. Polovina dopovaných mužů s dvěma narušenými geny UGT2B17 testem bez problémů prošla. A naopak, čtrnáct procent mužů s dvěma vysoce výkonnými geny UGT2B17 přesáhlo povolenou mez aniž by jim vědci píchli testosteronovou injekci. Švédští endokrinologové odhadují, že z těchto důvodů by v tenatech dopingového testu na testosteron uvízl nezaviněně zhruba každý desátý mladý muž.
Výskyt obou variant genu UGT2B17 se liší mezi etniky. Například dvě třetiny Asiatů nesou v dědičné informaci dva výtisky narušeného genu. U bělochů je to jen každý desátý. Znamená to, že asijští sportovci jsou v zastírání testosteronového dopingu podstatně úspěšnější.
Testosteron jako elixír mládí?
Zatímco sportovec usvědčený z dopingu testosteronem je tvrdě potrestán ztrátou titulů, medailí a rekordů a v některých zemích dokonce vězením, normální smrtelníci tímto hormonem dopují zcela beztrestně. V roce 1999 užívalo testosteron jen v USA asi milion mužů.
O čtyři roky později už jejich počet vzrostl na dvojnásobek. Testosteron je určen jako lék pro muže s nedostatečně vyvinutými pohlavními žlázami. Stále častěji se k němu uchylují stárnoucí muži, jimž s věkem přirozeně klesá produkce testosteronu v těle. Úbytek hormonu s sebou nese pokles sexuální výkonnosti, ochabnutí svalů a nárůst tukové tkáně. Mnozí senioři se tomu brání testosteronem ve formě náplastí nebo gelů. Působí na ně jako elixír mládí. Lékaři varují. Dlouhodobé užívání hormonu může mít vážné zdravotní následky. Hormon napomáhá rozvoji některých druhů rakoviny, např. nádorů prostaty. Za alarmující považují lékaři fakt, že čtvrtina mužů užívajících testosteron ještě nedosáhla věku 45 let a nedostatečnou tvorbou hormonu v těle v drtivé většině netrpí.
Diskuze:
stejné výchozí (tj. porovnatelné) podmínky
ad,2008-04-11 17:08:22
budou asi největším problémem sportu. Konečně se totiž dají explicitně měřit odchylky. Stejně je to např. s dvojitým osvalením u některých vzperačů, nebo o částečně mužské DNA u některých atletek. Jedná se o genetické odchylky, které sportovce výrazně zvýhodňují oproti ostatním. Jsem zvědav, jak se s tím sport vyrovná, možná se prozatím "rovnostářské" sporty (např. atletika, jasně daná kritéria honocení výkonu) přesunou na úroveň např. horolezectví (hodnotí se dle stylu), nebo se zavedou genetické kategorie (jako v boxu váhové) a nebo se kompletně povolí doping a různé úpravy (ale pak vzniknou zase třídy ekonomické).
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce