Pátrání po aktivních sopkách je dlouhotrvající program, který se jako nit táhne výzkumem Venuše. „Sopky hrají klíčovou roli v klimatickém systému, protože uvolňují do atmosféry planety plyny jako je oxid siřičitý,“ říká Fred Taylor (University of Oxford), interdisciplinární specialista projektu Venus Express.
Na Zemi nezůstávají v atmosféře sloučeniny síry dlouho, protože reagují s povrchem planety. Stejně by to mohlo fungovat na Venuši, ale tyto reakce by zde byly mnohem pomalejší - časové měřítko je asi 20 miliónů let.
Podle některých vědců za vysoký obsah oxidu siřičitého, nalezený na Venuši předchozími misemi, jsou „kouřové signály“ nedávných sopečných výbuchů. Avšak jiní vědci s tím nesouhlasí a zastávají názor, že erupce mohly nastat už asi před 10 milióny let a že oxid siřičitý zůstává v atmosféře, protože mu trvá velmi dlouho než reaguje s horninami na povrchu planety.
Nová pozorování ze sondy Venus Express ukazují rychlé kolísání množství oxidu siřičitého v horních vrstvách atmosfér. Toto zjištění znovu „probudilo k životu“ diskusi o možné existenci aktivních sopek na Venuši.
Spektroskop SPICAV (Spectroscopy for Investigation of Characteristics of the Atmosphere of Venus) na palubě sondy Venus Express analyzuje pohlcování světla hvězd a Slunce atmosférou Venuše. Pohlcené světlo odhaluje identitu atomů a molekul v atmosféře planety.
Tento přístroj zkoumá jen nejřidší části vysoko v atmosféře a to nad mraky ve výšce 70 až 90 km nad povrchem. Z měření vyplynulo, že v rozmezí několika dnů množství oxidu siřičitého v horní vrstvě atmosféry kleslo o 2/3.
Vedoucí vědecký pracovník pro SPICAV Jean-Loup Bertaux (Service d’Aeronomie du CNRS, Verrières-le-Buisson) říká: „K možné existenci sopek jsem velmi skeptický. Musím ale připustit, že ještě nerozumíme tomu, proč je tak moc oxidu siřičitého ve vysoké vrstvě atmosféry, kde by teoreticky měly být molekuly tohoto plynu rychle ničeny slunečním zářením, a také proč se jeho koncentrace mění tak divoce.“
Další přístroj na palubě sondy Venus Express - viditelný a infračervený spektrometr VIRTIS (Visible and Infrared Thermal Imaging Spectrometer) může v infračervených vlnových délkách „nahlížet“ pod mraky. Detekuje přítomnost oxidu siřičitého na základě množství infračerveného záření, které molekuly absorbují.
Rozdíly v množství oxidu siřičitého se zdají být menší ve spodní vrstvě atmosféry. „VIRTIS monitoruje oxid siřičitý ve výšce 35 až 40 km. V posledních dvou letech jsme neviděli na globální stupnici žádné změny větší než 40 %,“ říká Giuseppe Piccioni (IASF-INAF, Řím), vědecký pracovník VIRTIS.
Jediný způsob, jak bychom si mohli být naprosto jisti aktivní sopečnou činností na Venuši, je odhalit sopku, která je zrovna aktivní. To ale není vůbec snadné, protože se musíme dívat přes 100 km silnou atmosféru s hustými mraky. Ale tým Venus Express pracuje na dvou způsobech, jak k takovému odhalení dospět.
Zaprvé bude hledat lokální zvýšení množství oxidu siřičitého, které by signalizovalo velký „chochol“ plynu vycházejícího z jícnu sopky. Další způsob je hledat horká místa na povrchu, která mohou signalizovat čerstvé lávové proudy. V obou případech se bude používat VIRTIS.
„Žádná tepelná anomálie ale zatím nebyla objevena,“ říká Pierre Drossart (Observatoire de Paris, Francie), vědecký pracovník VIRTIS. Nicméně pátrání bude pokračovat a tým plánuje brzké oznámení svých dalších objevů.
Zdroj: ESA
„Dvojvidea“ jižního pólu Venuše
Autor: Miroslava Hromadová (11.05.2007)
Diskuze:
