Maličká bornejská žabka Barbourula kalimantanensis byla objevena v roce 1978. A záhy zase ztracena. Teď se ji podařilo objevit znovu. A při té příležitosti se ukázalo, že jí chybí jeden veledůležitý orgán – plíce. Jde o první žábu, která žije bez plic. Mezi obojživelníky najdeme druhy bez plic ještě u červorů a mločíků.
Na první pohled se zdá logické, že se právě obojživelníci bez plic obejdou. Jak se píše ve všech učebnicích biologie, mohou dýchat kůží. Příjem kyslíku touto cestou je ale silně omezen a málokterý tvor by s ním vydržel. Platí to i o studenokrevných obojživelnících a plazech, kteří jsou na spotřebu kyslíku mnohem méně nároční než teplokrevní ptáci a savci. Mezi plazy zatím není znám druh, který by se bez plic obešel.
Barbourula kalimantanensis to zvládla a plíce evolučně odvrhla jako zbytečnost. Těží ze svých malých tělesných rozměrů a z toho, že žije ve studených, rychle tekoucích potocích. Nároky malé žabky na kyslík jsou nízké a poměr mezi povrchem a objemem jejího těla je příhodný. Rychle tekoucí voda se neustále okysličuje a díky nízké teplotě je v ní obsah kyslíku poměrně vysoký.
Žabí rarita má ale zřejmě na kahánku. V oblasti, kde žije, se ve velkém rýžuje zlato. Zlatokopové staví hráze a kanály a zadržená voda se prohřívá. Při propírání zlatonosného bahna a písku se voda zakalí. Nic z toho žábě nesvědčí. Může se stát, že se této žábě už o moc víc nedozvíme. Vyhyne dřív, než ji vědci stačí prozkoumat.
Pramen: Current Biology, New Scientist
Diskuze:
Vyhyne dřív, než ji vědci stačí prozkoumat.???
Synkretik,2008-04-16 17:50:14
Konstatování typu "druh vyhyne dřív, než jej vědci stačí prozkoumat/popsat" mě fascinují. Jak se definuje vědecky popsaný (prozkoumaný, informačně vytěžený) živočišný druh? Taková věty naznačují, že když druh vyhyne až poté, co jej vědci "prozkoumají", je to menší škoda. Jako by pár nákresů a vycpaný exemplář kdesi v muzeu mohly nahradit biodiverzitu. Sice se teď bude zkoušet klonování tasmánského tygra, protože nám s něj zbylo v lihu naložené embryo, ale za obecný model záchrany druhů bych to nepovažoval.
smysl
SB,2008-04-18 16:48:10
Sám s protiřečíte: Na jedné straně větu uvádíte jako konstatování (tzn. nezaujímající postoj), na druhé straně říkáte, že věta něco naznačuje. Ve skutečnosti jde opravdu o konstatování, "menší škoda" je už jen váš následný myšlenkový pochod.
Význam je takový, že by se vědci rádi o tomto druhu něco dozvěděli. Dostatečné prozkoumání je opravdu relativní pojem, možná ho ale biologové mají zadefinovaný...
Pak důsledkem boje proti Hitlerovi
MirekS,2008-04-10 21:28:22
musí být víc hitlerů a světových válek. Některé paradoxy asi nefungují tak jak píšete, viďte :-)
Například u boje proti teroismu jde o bohapustou spekulaci, kterou nelze ověřit a doufám, že to žádný nezodpovědný politik nezačne zkoušet.
Re: Pak důsledkem boje proti Hitlerovi
edison,2008-04-11 11:13:52
Hitler je konkrétní válečný zločinec. Boj proti němu byl tedy konkrétní a časově omezený. Německo bylo v jistém okamžiku poraženo a tím to zkončilo. Proto se nejedná o regulaci a nemůže z toho vzejít reg. paradox.
Na druhou stranu zákaz jeho Main kampf vedl především k upevnění moci komunistů, protože díky tomu mohli být náckové přejmenování na preavicové extremisty a použiti ke komunistické propagandě. Dnes tato situace prozměnu vyhovuje náckům. - Těm by se asi moc nelíbilo, kdyby se jim říkalo třeba hnědí komunisté:-) Rozdíl mezi nacisty a komunisty je totiž asi takový, jako mezi vyvolenou rasou a vyvolenou třídou, nebo jako mezi koncentrákem a gulagem...
Boj proti terorismu je naproti tomu způsob, jak z komára udělat velblouda, zblbnout k tomu spoustu lidí, dostat za to spoustu peněz a moci.
V době, když terorizmus ještě nebyl politicky zneužíván, stačilo odstranit jeho příčinu (tou byl na mnoha místech dokonce jen boj proti drogám) a on by sám zmizel. Teď to už nejde, protože bojem proti terorizmu a neřešením jeho příčin vznikl začarovaný kruh produkující nové teroristy a přitahující další armády.
Regulační paradox
edison,2008-04-08 19:46:37
Omlouvám se autorovi článku i adminovi, ale přidám ještě jedno OT vlákno.
Regulační paradox je následující: Každá plošná regulace má kromě původně žádaného účinku i účinky neplánované, které v drtivé většině případů vedou k opačnému výsledku, než se očekávalo.
Pár příkladů:
Výsledkem zákazu práce dětí mladších než 14 let v bangladéšských oděvních závodech bylo, že mnoho dětí skončilo na ulici a živí se prostitucí.
Ochrana přírody velmi často vede ke zvýšené devastaci přírody, specielně pak chráněných druhů.
Podpora neefektivních obnovitelných zdrojů vede ke zvýšení spotřeby těch neobnovitelných.
Zákony proti rasové diskriminaci vedou především ke zvýšení nenávisti původního obyvatelstva k menšinám.
Za 100 let boje proti drogám na území USA 40tinásobně vzrostl procentuální podíl narkomanů v populaci. Ve státech, kam tento boj exportovali byla zničena místní ekonomika, zemřely miliony nevinných lidí a většina přeživší populace od té doby žije v bídě, aby přežili zbývá jim jen výroba drog.
Důsledkem boje proti terorismu je rostoucí počet teroristů.
Důsledkem ochrany zaměstnanců je primárně to, že s nemakačenky a odboráři je zacházeno mnohem lépe, než se slušnými pracovníky.
Důsledkem snah o řízení kapitalizmu jsou jevy jako inflace, cyklické krize, korupce a války.
Důsledkem povinné registrace je, že klesne celkový počet diskutujících a zvýší se podíl těch drzejších.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
