Lidé s nemocnými plícemi vykašlávají bakterie tuberkulózy do vzduchu. K nákaze stačí vdechnout i nepatrné množství choroboplodných zárodků. Neléčený nemocný nakazí ročně v průměru deset až patnáct lidí. Infikovaný člověk přitom nemusí onemocnět ihned. Bakterie zůstávají v jeho těle obalené voskovitou hmotou a v klidu číhají celé roky  na vhodnou příležitost. Ta nastává například při oslabení organismu nebo při narušení imunity. Ročně tak propuká tuberkulóza u devíti milionů lidí. Nejvíce jsou jí postiženi obyvatelé subsaharské Afriky a jihovýchodní Asii. Dramaticky přibývá případů tohoto onemocnění také v zemích bývalého Sovětského svazu.

 

Fluorescenční technika ukazuje „tlustou spící“ baktérii izolovanou z vykašlaného hlenu nemocného TBC. Tato bakterie je napěchována tukovými kapičkami, jde o bakterii, která je antibiotikům zvláště odolná. (Kredit: Mike Barer, University of Leicester )

Způsob, jakým se původce tuberkulózy šíří z nemocných na zdravé, je zahalen rouškou tajemství. Tým anglických lékařů a mikrobiologů vedený  Philipem D. Butcherem z londýnské St. George´s University vyvrátili jeden z omylů, který se o šíření tuberkulózy dlouhá léta tradoval. Objev zveřejněný v prestižním lékařském časopise PLoS Medicine ukázal, že Mycoplasma tuberculosis je ještě nebezpečnější, než jsme si mysleli.

Vědci odebrali hlen vykašlaný nemocnými z Velké Británie a Gambie a sledovali původce tuberkulózy, kteří se tam nacházeli. Pokaždé narazili na bakterie, které si v buňce hromadily velké množství tuků. U některých pacientů tvořily „tlusté“ bakterie až 86% všech choroboplodných zárodků. Vědci byli přesvědčeni, že v hlenu jsou vykašlány vysoce aktivní bakterie, které se množí a jsou s to ihned nakazit nové oběti. Butcherův tým však zjistil, že drtivá většina vykašlaných bakterií je v klidovém stádiu. Byly to právě „tlusté“ bakterie, které „hluboce spaly“. Aktivní bakterie jsou poměrně snadno zranitelné. Zahubí je léky i nepříznivé podmínky. „Spící“ bakterie vynikají odolností.

Zvětšit obrázek

Mike Barer

To vysvětluje, proč je k úplnému vyléčení nutné podávat pacientovi antibiotika po dlouhé měsíce. Nedokončení léčby  zvyšuje riziko, že bakterie v těle pacienta přežijí „tlusté, spící“ bakterie a choroba po čase propukne nanovo. S nedůslednou léčbou navíc  stoupá hrozba vzniku kmenů odolných k antibiotikům.Takzvané multirezistentní kmeny vzdorují hned několika různým antibiotikům. Jejich výskyt už zaznamenali lékaři v 81 zemích světa. Na svědomí mají každý dvacátý nový případ tuberkulózy. Léčba nákazy těmito kmeny je nesmírně komplikovaná.

Na kmeny označované jako extrémně rezistentní kmeny už nezabírají prakticky žádná antibiotika. Poprvé se objevily v Jižní Africe, ale dnes jsou rozšířeny po celém světě. Jejich výskyt byl zaznamenán ve 45 zemích světa. Je však téměř jisté, že řada případů nákazy extrémně rezistentními kmeny zůstává neodhalena. V boji s rezistentními kmeny tuberkulózy by mohl významně přispět i objev „tlustých“ bakterií. Vědci předpokládají, že když se jim podaří původci tuberkulózy zabránit v syntéze tuků, budou bakterie k tradičním antibiotikům mnohem vnímavější.

Pramen:
Garton NJ, Waddell SJ, Sherratt AL, Lee S-M, Smith RJ, et al. (2008) Cytological and transcript analyses reveal fat and lazy persister-like bacilli in tuberculous sputum. PLoS Med 5(4) e75.