Zvětšit obrázek

Větší radost udělal Jenkinsovi nález tohoto koprolitu.

Zvětšit obrázek

Denis Jenkins, University of Oregon během vykopávek v Paisleyské jeskyni. Objev bizoní kosti.

Koprolit je učené označení pro zkamenělý trus. A právě tento objekt se stal klíčem k odhalení nejstarší historie osídlení Nového světa. Archeolog Denis Jenkins bere studenty na letní praxi do Paisleyských jeskyní, které zaujaly archeology už ve třicátých letech 20. století.

Jeskyně se nacházejí v pánvi jezera Summer asi 340 kilometrů jihovýchodně od města Eugene na východních svazích Kaskádového pohoří. V období pleistocenu bohatém na srážky tu do místních skal „vybušily“ vlny dávno zaniklého jezera Chewaucan osm jeskyní. O něco později srážky výrazně polevily, hladina jezera klesla a jeskyně se ocitly na suchu.

Úkryt v nich našli pravěcí lidé. Prováděli tu asi úplně všechno. Jedli, spali, pracovali. Svědčí o tom nálezy kosti mnoha zvířat, např. bizonů, ovcí tlustonohých, divokých koní nebo velbloudů, dále pak zbytků vyčiněných kůží, rostlinných vláken upravených do nití, provazů, zbytků košů a dřevěných kolíčků. 

Zvětšit obrázek

Paisleyské jeskyně

Paleoindiáni chodili v jeskyni i na „velkou stranu“, a tak tu po nich zbyly koprolity dokonale konzervované suchým vzduchem.

Zvětšit obrázek

Eske Willerslev, Kobenhavns Universitet

Zachovaly se tak dobře, že dovolovaly určení stáří radiokarbonovou metodou. Navíc z nich dokázali Jenkinsovi dánští kolegové vedení Eskem Willerslevem izolovat DNA jejich „majitele“. Výsledky obou analýz znamenají zásadní zvrat v našich znalostech o osídlení Ameriky.

Nejmladší koprolit je starý „jen“ 1 300 roků. Koprolitímu Metuzalémovi z Paisleyské jeskyně  je 14 300 let. Mitochondriální DNA z koprolitu je tedy nejstarší lidská DNA získaná na americkém kontinentu.  Evidentně patřila někomu, kdo přišel z Asie.

O tom, že DNA nepatří nikomu z vědců, kteří mohli s koprolitem přijít do kontaktu, svědčí výsledky důkladných analýz jejich vlastní DNA. Výsledky byly potvrzeny analýzami ve dvou nezávislých laboratořích. Navíc se podařilo najít v koprolitu DNA patřící některé psovité šelmě. Lišce, kojotovi nebo vlkovi. Pravěcí obyvatelé jeskyní zřejmě konzumovali maso psovitých šelem. Mezi výzkumníky bychom asi milovníky psího masa hledali těžko. Nelze ale vyloučit ani to, že se na lidský výkal některá z těchto šelem pouze vymočila.

Zvětšit obrázek

Přítomnost pravěkých lidí prozrazují v okolí Paisleyských jeskyní obsidiánové nástroje.

Zvětšit obrázek

Jenkinsova studentka Cassie Abbottová s obratlem vymřelého amerického velblouda nalezeným v Paisleyské jeskyni.

Koprolit z Paisleyských jeskyní patří paleoindiánovi, který tu žil před 14 300 roky. Tedy minimálně o 1 100 let dříve, než lidé tzv. kloviské kultury, kteří byli dosud považováni za horké adepty na první Američany.

Primát „nejstaršího Američana“ však patří „autorovi“ paisleyského koprolitu. Osídlení v Paisleyských jeskyních směle konkuruje slavnému Monte Verde v Chile, kde žili lidé před 14 400 roky.

 
Pramen: Science, foto University of Oregon