Politolog, klimatolog a ekonom dali hlavy dohromady a výsledkem je dvoustránkový komentář „Nebezpečné předpoklady“ otištěný prestižním týdeníkem Nature (Pielke R. et al., Nature 452, 531-532, 2008). Roger Pielke Jr., Tom Wigley a Christopher Green dokazují, že Mezinárodní panel o klimatických změnách (IPCC) vážně podcenil úkoly a náklady nutné pro stabilizaci emisí skleníkových plynů.

Trio buřičů – Pielke, Wigley, Green (z leva do prava)

Trio vědců se otírá o scénáře, které IPCC vypracoval před deseti lety a které jsou stále ještě brány jako východiska pro řešení stávající situace. Ty předpokládají určitý spontánní technologický vývoj, který bude průběžně hrozbu globálních změn klimatu kompenzovat – snižováním spotřeby energie, zaváděním obnovitelných zdrojů energie atd. Pielke, Wigley a Green jsou přesvědčeni, že spontánní technologický rozvoj tento úkol nemůže zvládnout.

Podle jejich kalkulací vidí IPCC jen čtvrtinu překážek, jež musí lidstvo zdolat technologickým pokrokem k tomu, aby se Země globálně neohřála o více než 2°C. Pokud má Pielke a jeho kolegové pravdu, tak by nás stál technologický pokrok potřebný k dosažení tohoto cíle 16krát více, než předpokládá IPCC.

„IPCC hraje riskantní hru, když předpokládá, že spontánní pokrok v technologických inovacích zajistí většinu z potřebné redukce emisí,“ píše se v závěru komentáře Pielkeho a spol. „Místo toho by se měla starat o to, aby k takovým technologickým inovacím došlo.“

„Je to bomba!“ komentoval článek pro Nature americký technolog Marty Hoffert. „Článek prakticky ničí představu o tom, že disponujeme technologiemi, jež zvládnou klimatické změny a problémy s produkcí energie a že globální oteplení lze zastavit tržními pobídkami.“
Podle princetonského odborníka na emise Roberta Socolowa ale není Pielkeho stať nijak objevná.

Bert Mertz (IPCC), Marty Hofter, Robert Socolow

„Není pochyb o tom, že musíme drasticky snížit množství emisí a velice agresivně inovovat technologie,“ říká Socolow. „Většina zemí OECD a většina států USA, ale nikoli americká federální vláda, se k tomu už rozhodly. Obavy z toho, co se stane, když se nenastartuje velice intenzivní rozvoj nových technologií, jsou zastaralé.“

V posledním desetiletí nedošlo v globálním měřítku ke zvýšení efektivnosti ve využívání energie a v několika posledních letech došlo dokonce ke snížení efektivnosti. Je to důsledek nárůstu spotřeby energie v zemích, jako je Čína nebo Indie, kde je dostatek „špinavých“ energetických zdrojů, jako je třeba hnědé uhlí. Je to nástup nového trendu a nebo pouhý krátkodobý výkyv? Bude to i nadále pokračovat a nebo dojde i v asijských zemích pod vlivem vzestupu cen fosilních paliv a zhoršující se kvality ovzduší k příklonu k čistším technologiím? Na tom se autoři komentáře z Nature a jejich kritici nedokážou dohodnout.

Pielke a spol. uvádějí, že ve zprávě IPCC z roku 2007 je celkem 35 různých scénářů, podle nichž se může ubírat vývoj emisí. Skutečný vývoj v letech 2000 až 2008 odpovídá té nejpesimičtější variantě. Množství emisí celosvětově roste a mnoho průmyslových zemí nenaplňuje ani mírné závazky vyplývající z Kjótského protokolu.

„Je ironií, ze IPCC obviňovaný popírači globálních změn klimatu z přehánění hrozby globálních klimatických změn nedocenil nebo z valné části zatajil obtíže, jaké nás čekají, když se pokusíme těmto změnám zabránit,“ říká Hofter.

Jeden z předních představitelů IPCC Bert Mertz argumenty nashromážděné Pielkem a spol. odmítá. Podle něj IPCC hodnotí budoucí rozvoj technologií správně.
„Odhady rychlosti změn v technologiích byly velmi pečlivě ověřeny a byly schváleny odborníky na vývoj technologií,“ řekl Mertz pro Nature.
Zároveň ale přiznává, že současný vývoj scénářům IPCC moc neodpovídá.
„Jsme si vědomi, že skutečný ekonomický růst a spotřeba energie se můžou vyvíjet jinak, než naznačují scénáře IPCC a že proto může být obtížné dosáhnout stabilizace emisí skleníkových plynů,“ říká Mertz. „V roce 2006 začal IPCC pracovat na nových dlouhodobých scénářích. Ty zveřejní v nejbližších letech.“

Pramen: Nature