Je globální oteplení příliš velkým soustem?

Trio amerických vědců vzkazuje Mezinárodnímu panelu o změně klimatu: „Hrajete riskantní hru!“

Politolog, klimatolog a ekonom dali hlavy dohromady a výsledkem je dvoustránkový komentář „Nebezpečné předpoklady“ otištěný prestižním týdeníkem Nature (Pielke R. et al., Nature 452, 531-532, 2008). Roger Pielke Jr., Tom Wigley a Christopher Green dokazují, že Mezinárodní panel o klimatických změnách (IPCC) vážně podcenil úkoly a náklady nutné pro stabilizaci emisí skleníkových plynů.

trio buřičů

Trio buřičů – Pielke, Wigley, Green (z leva do prava)

Trio vědců se otírá o scénáře, které IPCC vypracoval před deseti lety a které jsou stále ještě brány jako východiska pro řešení stávající situace. Ty předpokládají určitý spontánní technologický vývoj, který bude průběžně hrozbu globálních změn klimatu kompenzovat – snižováním spotřeby energie, zaváděním obnovitelných zdrojů energie atd. Pielke, Wigley a Green jsou přesvědčeni, že spontánní technologický rozvoj tento úkol nemůže zvládnout.

Podle jejich kalkulací vidí IPCC jen čtvrtinu překážek, jež musí lidstvo zdolat technologickým pokrokem k tomu, aby se Země globálně neohřála o více než 2°C. Pokud má Pielke a jeho kolegové pravdu, tak by nás stál technologický pokrok potřebný k dosažení tohoto cíle 16krát více, než předpokládá IPCC.

„IPCC hraje riskantní hru, když předpokládá, že spontánní pokrok v technologických inovacích zajistí většinu z potřebné redukce emisí,“ píše se v závěru komentáře Pielkeho a spol. „Místo toho by se měla starat o to, aby k takovým technologickým inovacím došlo.“

„Je to bomba!“ komentoval článek pro Nature americký technolog Marty Hoffert. „Článek prakticky ničí představu o tom, že disponujeme technologiemi, jež zvládnou klimatické změny a problémy s produkcí energie a že globální oteplení lze zastavit tržními pobídkami.“
Podle princetonského odborníka na emise Roberta Socolowa ale není Pielkeho stať nijak objevná.

Bert Mertz (IPCC), Marty Hofter, Robert Socolow

„Není pochyb o tom, že musíme drasticky snížit množství emisí a velice agresivně inovovat technologie,“ říká Socolow. „Většina zemí OECD a většina států USA, ale nikoli americká federální vláda, se k tomu už rozhodly. Obavy z toho, co se stane, když se nenastartuje velice intenzivní rozvoj nových technologií, jsou zastaralé.“

V posledním desetiletí nedošlo v globálním měřítku ke zvýšení efektivnosti ve využívání energie a v několika posledních letech došlo dokonce ke snížení efektivnosti. Je to důsledek nárůstu spotřeby energie v zemích, jako je Čína nebo Indie, kde je dostatek „špinavých“ energetických zdrojů, jako je třeba hnědé uhlí. Je to nástup nového trendu a nebo pouhý krátkodobý výkyv? Bude to i nadále pokračovat a nebo dojde i v asijských zemích pod vlivem vzestupu cen fosilních paliv a zhoršující se kvality ovzduší k příklonu k čistším technologiím? Na tom se autoři komentáře z Nature a jejich kritici nedokážou dohodnout.

Pielke a spol. uvádějí, že ve zprávě IPCC z roku 2007 je celkem 35 různých scénářů, podle nichž se může ubírat vývoj emisí. Skutečný vývoj v letech 2000 až 2008 odpovídá té nejpesimičtější variantě. Množství emisí celosvětově roste a mnoho průmyslových zemí nenaplňuje ani mírné závazky vyplývající z Kjótského protokolu.

„Je ironií, ze IPCC obviňovaný popírači globálních změn klimatu z přehánění hrozby globálních klimatických změn nedocenil nebo z valné části zatajil obtíže, jaké nás čekají, když se pokusíme těmto změnám zabránit,“ říká Hofter.

Jeden z předních představitelů IPCC Bert Mertz argumenty nashromážděné Pielkem a spol. odmítá. Podle něj IPCC hodnotí budoucí rozvoj technologií správně.
„Odhady rychlosti změn v technologiích byly velmi pečlivě ověřeny a byly schváleny odborníky na vývoj technologií,“ řekl Mertz pro Nature.
Zároveň ale přiznává, že současný vývoj scénářům IPCC moc neodpovídá.
„Jsme si vědomi, že skutečný ekonomický růst a spotřeba energie se můžou vyvíjet jinak, než naznačují scénáře IPCC a že proto může být obtížné dosáhnout stabilizace emisí skleníkových plynů,“ říká Mertz. „V roce 2006 začal IPCC pracovat na nových dlouhodobých scénářích. Ty zveřejní v nejbližších letech.“

Pramen: Nature

Autor: Jaroslav Petr

Datum: 03.04.2008 07:39

Tisk článku

Diskuze:

GO...

Tx,2008-04-24 09:01:21

Pánové a dámy
co čtu o oteplování jsou většinou pouhé emoce nebo vybrané argumenty. Já nepopírám, že se otepluje. Já to ale ani netvrdím. Dá se to zřejmě měřit, ale výsledky za 10 – 20 – 30 let asi nejsou z hlediska geologických epoch moc přesvědčivé, zejména, když se ví např. o 11tiletém slunečním cyklu a pod. Jestli ano, nevím nakolik přispívá lidská činnost. Pokud vím, po době ledové se oteplilo a nikde jsem se nedočetl, že kvůli tomu, že Neandrtálci jezdili moc auty. Já chci důkazy a výpočty. Mně nestačí „vědci jsou přesvědčeni“ (tedy někteří o tom, jiní o onom). V 70-tých létech klimatologové vyhrožovali příchodem doby ledové.
Chtěl bych (když už jsme u CO2) vědět, kolik nadýchá veškerá flora a fauna, kolik z toho spotřebuje rostlinstvo na výrobu O2 (tím nemyslím telefon …), kolik se vyrobí CO2 spálením veškeré ropy (mínus té, která se použije jako surovina v chem. průmyslu), uhlí a dřeva, tedy lidskou činností, kolik metanu (což je horší skleníkový plyn prý asi 8x) „naprdí“ veškeří živočichové, případně vybublá z bažin, kolik NOx ( a to jsou příšerný skleníkoviny!) vznikne pálením „bionafty“, kolik skleníkových plynů vznikne lesními požáry, sopečnou a jinou přírodní činností, o kolik se zdraží potraviny pěstováním obilí na líh (nevím proč „biolíh“ – je to stejný líh jako ve vodce, pardon, „biovodce“, abych byl „trendy“), nejen u nás, ale hlavně v „třetím“ světě (už dnes to má dosti tragické dopady), jaká je celková spotřeba energie na výrobu MEŘO (včetně surovin na jeho výrobu), o kolik deštných pralesů (a tedy spotřebitelů CO2) přijdeme pěstováním obilí pro líh, zjistit ekologické dopady a energetickou náročnost výroby větrných a solárních elektráren versus jejich užitek, prostě komplexně celou věc spočítat a zhodnotit – ono je toho daleko víc, toto jsou jen některé aspekty, a pak teprve rozhodovat a jednat. Takové „hurá akce“ jako povinnost míchat 2% „bio“ do nafty a benzinu (sníží to emise CO2 asi o 0.08%, tedy prakticky vůbec, ale zdraží kdeco) mi připadají jako národní směny za komoušů. Zametat parkoviště 100x50m, 40 lidí, 5 hodin, za 20 min. nebylo co dělat, ale my demonstrovali „ano, jsme pro stranu a vládu, proto tu blbneme“. (Jo, a zakažme sport: sportovec nadýchá denně asi 4x více CO2 než důchodce, čumící na televizi…)
Jako malý příklad kontraproduktivity na první pohled dobrého nápadu: zavedeme ekologickou daň na uhlí, neboť pálení uhlí je neekologické a je třeba ho omezit. Jak jinak než zdražením? Jenže na vesnici kde není plyn (i kdyby byl, pro většinu lidí je to drahé, o elektřině nemluvě). Zbývá dřevo (toho je ale málo) a uhlí. Jelikož je už taky drahé, topí lidí vším, co hoří. Pneumatiky, PET lahve plněné pilinami a vyjetým olejem… mrznout v zimě nebudou. A to je následek nedomyšlené akce na podporu ekologie.
Až se toto vše spočítá, pak má debata smysl. Jinak je to náboženství.